Artalk.cz

denní tisk 11. 2. 2019

Časopis Respekt se dnes věnuje bourání významných architektonických památek na pozadí kauzy Transgas. Jan H. Vitvar si zde klade otázku: „proč se poválečné stavby bourají i přesto, že je jen málokdy nahradí kvalitnější architektura“? Vitvar představuje několik zásadních příkladů ze zahraničí, především z Velké Británie. Vyzdvihuje zejména Prestonské nádraží architektů Keitha Inghama a Charlese Wilsona (1969). Památce hrozila demolice, přesto se ji podařilo zachránit, přičemž její rekonstruce vyvolala obecné nadšení. Vitvar se domnívá, že totéž by čekalo i Transgas, ašak developerské záměry jsou v této zemi přednější. Uvádí příklady, které se povedlo zachránit (obchodní domy Máj a Kotva), avšak pozvdechl si nad demolicí Ještědu v Liberci nebo přisazením Quadria Jakuba Ciglera k zadní fasádě Máje.

Klára Čikarová v časopisu Týden píše o výstavě Grafika roku 2018, která se koná v pražském Obecním domě a účastní se jí na sto padesát finalistů. Podle Čikarové se jedná o výběr toho nejlepšího, co lze v médiu grafiky v současnosti zhlédnout. Recenzentka vyzdvihuje zejména Čestmíra Sušku, Petra Nikla, Jakuba Špaňhela, Tomáše Císařovského nebo Jana Kalába, Michala Škapu a Pastu Onera. Na výstavě se kromě množství autorů lze seznámit i s množstvím grafických technik a přístupů, přičemž převládá abstraktní pojetí. Absolutní vítězkou soutěže za rok 2018 se stala Lenka Vilhelmová, která se na výtvarné scéně pohybuje od 80. let minulého století a tvoří neobvyklé autorské knihy.

Esence, magazín týdeníku Euro, publikuje rozhovor s fotografem Milošem Nejezchlebem, vítězem Czech Press Photo 2018 v kategorii Lifestyle. Kateřina Černá se umělce ptá na jeho cestu k fotografii, inspiraci, míru věnování se fotografii ve svém životě nebo na přípravu focení. Nejezchleb se stal fotografem v době, kdy se mu narodila první dcera a on si pořídil svůj první fotoaparát, s nímž začal experimentovat. Jako své inspirační zdroje uvádí Olega Oprisca nebo Cristinu Coral. Co se týče přípravy svých fotografií, obvykle prý začíná každý koncept fotografie výběrem prostředí. Obecně přípravám umělec věnuje mnoho prostoru.   

Galerie U Betlémské kaple vystavuje práce Čestmíra Janoška, malíře, jenž po roce 1968 emigroval do zahraničí a tím se vytratil z kontextu domácí tvorby. Informuje o tom Jiří Machalický v dnešních Lidových novinách. Na výstavě jsou vystaveny jeho „mrazovky“ i „sazovky“, tedy obrazy napodobující ornamenty vytvořené mrazem a sazemi. Janošek byl členem tzv. Konfrontací, legendárních výstav, na nichž se v první polovině 60. let 20. století ustanovil český informel. Výstava potrvá do 24. února.

Severočeská mutace Mladé fronty DNES referuje prostřednictvím zprávy Miroslavy Strnadové o výstavě Moje příroda Zdeňka Sýkory, kterou uspořádala Lenka Sýkorová v Galerii Zdeňka Sklenáře (Schönkirchovský palác). Výstava, jež potrvá do 6. dubna, představuje výběr z děl světově uznávaného umělce, která jsou doplněna archivním materiálem. Podle Lenky Sýkorové lze o přírodě v díle jejího nedávno zesnulého manžela hovořit i v případě jeho abstraktních obrazů s liniemi. Sýkora si tak údajně vytvářel svou vlastní přírodu. Sýkorová se též vymezuje proti striktnímu zařazení umělce jako „komputerového“ malíře. Sýkora v šedesátých letech minulého století skutečně začal vytvářet své abstraktní kompozice pomocí počítače, avšak záhy tento způsob práce opustil a byl stále malířem užívajícím vlastní imaginaci. 

Včerejší Události v kultuře České televize referují o výstavě českého skla v Jeruzalémě, která se koná v tamním nově otevřeném Českém domě. Následuje reportáž zabývající se pokračováním sporu Johna Muchy s hlavním městem Prahou.