TOP Týdne 28. 1. – 3. 2. 2019

Berlínský pomník homosexuálů perzekvovaných nacismem byl poničen vandaly, Cenu kritiky za mladou malbu získal Vojtěch Kovařík, ve Spojených státech pracují v muzeích především lidé bílé pleti a slovenská i česká Národní galerie se snaží budovat své sbírky dary či plánovanými akvizicemi.

1/ Berlínský pomník homosexuálních obětí nacismu byl poškozen vandaly

Pomník homosexuálním obětem nacismu, foto: Orderinchaos, Wikipedia commons

Umělecké dílo ve veřejném prostoru centra Berlína, nedaleko Muzea holocaustu, vytvořila umělecká dvojice Elmgreen & Dragset roku 2008 na památku gayů pronásledovaných nacistickým režimem ve 30. a 40. letech. Tisíce příslušníků sexuálních menšin zemřely v koncentračních táborech, desetitisíce byly omezovány na svobodě jiným způsobem. Pomník má tvar černé krychle, v jejímž okénku je možné sledovat smyčku krátkého videa, jehož obsah se pravidelně mění (nynější video natočil Yael Bartana). Dílo se stalo terčem vandalů již po svém odhalení, v pondělí 28. ledna bylo poškozeno znovu, tentokrát černou barvou. Čin je německou policií vyšetřován jako skutek s politickým a homofobním kontextem. Homofobní nálady ve společnosti zarmoutily například i Rudolfa Brazdu, jednoho z přeživších holocaustu z řad homosexuálních mužů.

2/ Cenu kritiky za mladou malbu vyhrál Vojtěch Kovařík

Sdružení výtvarných kritiků a teoretiků / Česká sekce AICA udělilo dvanáctou cenu určenou pro mladé umělce a umělkyně do 30 let pracující v médiu malby. Tématem letošního ročníku ceny byla Malba a její přesahy, umožňující přihlásit rovněž díla pracující s jinými médii a materiály než klasická malba. Vítěz, Vojtěch Kovařík, byl vybrán ze sedmi finalistů, jejichž práce do 10. března vystavuje pražská Galerie kritiků v paláci Adria. Oceněný studuje poslední ročník Fakulty umění Ostravské univerzity, ateliér kresby Josefa Daňka. Jeho práce zpodobňují idoly z filmů, mytologie nebo celebrity a zasazují je do nových situací nabourávajících jejich tradiční role. Součástí výhry je samostatná výstava v Galerii kritiků, týdenní pobyt v některým z Českých center a příspěvek na tvorbu a vydání katalogu. Sdružení tak chce podporovat začínající umělce. Na druhém místě se umístil Tomáš Bryscejn z UMPRUM, třetí je Eliška Konečná studující Akademii výtvarných umění.

3/ Studie zkoumající podíl žen a nebělochů na řízení amerických muzeí

Grafika z výzkumu Andrew W. Mellon Foundation’s Art Museum Staff Demographic Survey 2018

Andrew W. Mellon Foundation zveřejnila druhou část rozsáhlého výzkumu zaměřeného na demografické rozložení genderu a barvy pleti v řídících funkcích stovek amerických muzeí. Ukázalo se, že mezi lety 2015 a 2018 stoupl podíl žen z 57 na 62 procent, avšak lidí nebílé pleti jen z 11 na 12 procent. Řediteli a hlavními kurátory jsou však stále majoritně muži. Nejvíce diverzity lze najít v edukačních a kurátorských odděleních. Několik amerických organizací finančně podporuje rozmanitost skrze granty, včetně Mellon Foundation, která právě spoluzaložila tříletý fond napomáhající diverzitě a inkluzi ve světě muzeí a galerií.

4/ Akvizice SNG a NGP

Franz Anton Palko: Portrét císařovny Marie Terezie. 1765–1766, SNG

Slovenská národní galerie získala část nejvýznamnější soukromé slovenské umělecké sbírky budované rodinou Zubaľových. Na 150 děl ze sbírky Linea má hodnotu 3,5 milionu eur (pro srovnání, celoroční rozpočet na akvizice SNG činí 60 tisíc eur). Rodina svůj donátorský akt bere jako samozřejmost a povinnost. V souboru darovaných děl najdeme obrazy středoevropského baroka (Franz Anton Maulbertsch nebo Frant Anton Palko), díla slovenské avantgardy a moderny (Július Jakoby, Ľudovít Fulla a další) a zejména umění 60. až 80. let (Josef Jankovič, Rudolf Fila nebo Tamara Klímová) a díla umělců dosud tvořících (Ilona Németh, Roman Ondák či Dorota Sadovská). Výběr z prvotřídních děl má galerie v plánu vystavit v chystaných stálých expozicích. Oproti tomu pražská Národní galerie se snaží zakoupit jediný obraz za 65 milionů korun. Jedná se o fragment středověké oltářní desky s námětem Zvěstování Panně Marii. Obraz, určený jako dílo Mistra Vyšebrodského oltáře činného v polovině 14. století, bylo v listopadu 2017 nabízeno v aukčním domě Döbritz za 110 tisíc eur, tedy necelé tři miliony korun. Jiří Fajt Deníku N vysvětlil, že tehdy ještě nebylo jisté, zda nejde o mladší kopii – až expertíza NGP odhalila, že se skutečně jedná o středověký originál. Cenu dle galerie navrhl majitel, ten se však brání tím, že dílo pouze nechal v Národní galerii restaurovat a opatřit odborným posudkem. Nákupní komise NGP pořízení díla doporučila, ministerstvo kultury však částku považuje za neopodstatněnou a vyžaduje další posouzení hodnoty obrazu.