Artalk.cz

denní tisk 4. 2. 2019

Jaroslav Vanča pro Týdeník Rozhlas recenzoval výstavu Sonda 1, která v Domě U Kamenného zvonu GHMP představuje slovenský konceptualismus od 60. let do současnosti. Díla jsou rozčleněna do čtyř tematických bloků, dle recenzenta by však bylo vhodnější vystavit je chronologicky a více edukativně. Současní konceptualisté jsou totiž se zakladateli stylu na Slovensku nesouměřitelní zejména v myšlenkové výpovědi svých děl: „Mladá generace, suverénně zabydlená ve světě digitálních a elektronických médií, působí vedle nich spíše prezentací vynalézavé hravosti, v níž již o mnoho nejde.“

V Respektu Jan H. Vitvar připomíná desetileté výročí založení pražského DOXu. Za ten čas se soukromá kunsthalle Leoše Války rozrostla o prostory sloužící divadlu i literatuře a právem patří mezi nejvýznačnější kulturní instituce u nás. A to i přesto, že Válka odmírá vystavovat umění, které se mu nelíbí, což s nelibostí nesou nejen kurátoři, ale i grantové komise. DOX však potvrdil, že dokáže, v našem prostředí nevídaně, odhalovat problémy současného světa a hledat pro ně řešení.

Slovenská národní galerie připravila výstavu Užitečná fotografie představující slovenské fotografie posledních patnácti let. Nejde však o výstavu fotografů, ale umělců, kteří pomocí fotek zaznamenávají svoje nebo cizí akce, dokumentují svět kolem sebe nebo si z něj vybírají zaznamenáníhodné momenty. „Užitečná fotografie chce fotku představit jako médium, které už mnoho let neslouží pro samotné fotografování, ale jako prostředek, který může kdokoli použít pro zachycení jakékoli umělecké akce,“ upřesňuje Pavel Vokatý v Lidových novinách a pléduje za to, aby Češi do Bratislavy více jezdili za uměním.

V pražském knihkupectví a galerii Xao je k vidění monumentální linoryt trojice Jan Čumlivski, Tomáš Klepoch a Palo Čejka, kteří společně pracují v Banské Stanici v Banské Štiavnici. „Ačkoli trojice používá nejbanálnější a nejdostupnější materiály i techniky, díky tvůrčí imaginaci a odvaze jí z toho vznikají exkluzivní kousky, které nejsou s ničím zaměnitelné. A to je pro každého autora nejvyšší meta nejen ve výtvarném umění. Vzhledem k tomu, že si trojice momentálně na další plánovanou akci pořídila speciální tesařské teslice, bude napínavé sledovat, s čím přijde příště,“ chválí jejich přístup Jan H. Vitvar v Respektu.

Zejména modely je zaplněna výstava secesního sochaře Ladislava Šalouna v Galerii středočeského kraje. „Výstava představuje Šalouna nejen jako zručného tvůrce, jenž dokáže precizně pracovat s dynamikou a hmotou figury, ale také jako vizuálního novátora. Novátora, který je rozkročen mezi klasickým pojetím sochařství devatenáctého století ve stylu Myslbeka a rodinovským modernismem výrazu. Bere si z obou, u mnoha autorů neslučitelných, stylů a snaží se z nich dostat to nejlepší ve prospěch díla,“ píše Jan Šída v Právu.