Artalk.cz

denní tisk 30. 1. 2019

Eliška Černá se v Deníku N dále věnovala středověkému obrazu Zvěstování Panně Marii z dílny Mistra Vyšebrodského oltáře, který se snaží Národní galerie zakoupit do svých sbírek. Současným majitelem je nadační fond Richarda Fuxy, jenž dílo zakoupil po nevydařené akci za několikanásobně větší částku, než byla cena aukční (2,9 milionu korun). NGP za obraz nabízí 65 milionů korun na základě vlastní expertízy a požadavku majitele. Ten však odmítá, že by s částkou přišel on a nabízí, že pokud galerie obraz nekoupí, s radostí ho zapůjčí do stálé expozice.

Lidové noviny podrobně informují o snahách odvolat Jiřího Fajta z čela Národní galerie. Jako možného iniciátora těchto snah neoznačil Fajt přímo prezidenta, ale advokáta Marka Nespalu. Ten v minulosti pro NGP pracoval za jejího vedení Milanem Knížákem, nyní pracuje pro hradní kancelář v případu článku Ferdinanda Peroutky. „Ministrovi by se „hradní tlačenka“ náramně hodila. Na kultuře si totiž počíná jako příslovečný slon v porcelánu a nevyniká ani v mediální prezentaci. Čím dál častěji se tak spekuluje o jeho výměně. Pokud by ale na své straně měl politickou těžkou váhu Zemanova kalibru, nemusel by se (alespoň nějaký čas) o své setrvání v ministerském křesle bát,“ popisují Tomáš Tománek a Jana Machalická možné motivace ministra kultury Antonína Staňka přání Hradu vyhovět. Podobně se vyjadřuje i Martin Zvěřina v rubrice názory stejného periodika.

Jana Machalická připravila pro Lidovky s Jiřím Fajtem rozhovor týkající se celého sporu. Ten vyjma již zmíněného právníka Nespalu poukázal i na další názorové oponenty – především na Víta Vlnase, jenž měl ambice stanout v čele Národní galerie a jeho někdejšího zástupce Nikolaje Savického. Rozhovor posléze rekapituluje celou kauzu nejmenování profesorem.

Hospodářské noviny se slovy Kateřiny Frouzové věnují osobě ministra kultury Antonína Staňka. Ta připomíná, že Staněk patří mezi nejméně populární a viditelné členy vlády, což mu vyčítá i vedení ČSSD. Dostal za úkol zapracovat na své mediální propagaci, čehož chce dosáhnout například tím, že své příspěvkové organizace pověří nastartováním projektů směřujícím k navýšení jejich návštěvnosti. O Staňkově výměně se může jednat na březnovém sjezdu strany, má však rovněž řadu příznivců oceňujících jeho nekonfliktní jednání.

V pražské Trafo Gallery vystavuje cyklus koláží a obrazů Robert Šalanda. „Umí vyvážit všechny kompoziční prvky, vystihnout rytmus obrazu, zdůraznit, co je důležité, a potlačit, co pokládá za nepodstatné. Dokáže se vyjádřit na malém i velkém formátu tak, že jeho projev vyznívá monumentálně,“ píše Jiří Machalický v Lidových novinách a dodává, že tvorba Šalandy umělecky dozrává a právem se tak stal vedoucím ateliéru malby na AVU.

V příloze Doma DNES v Mladé frontě vyšel článek Petra Tůmy o Krásné jizbě, která od roku 1927 nabízela designově kvalitní, avšak finančně dostupný nábytek a bytové vybavení. Fenoménu se až do začátku března věnuje výstava v pražském Uměleckoprůmyslovém museu. „Zakladatelé Krásné jizby přitom vyznávali stejné ideje, kterými žili návrháři holandského sdružení De Stilj, představitelé sovětského konstruktivismu či německé umělecké školy Bauhaus,“ popisuje Tůma.

V deníku E15 vyšel rozhovor Martina Štorkána s ředitelem Moravské galerie Janem Pressem. Mluvilo se o tom, co se v instituci po Pressově nástupu změnilo, o jejím financování a plánech do budoucna. „Když se nastupuje do takové státní instituce, tak vás každý varuje a říká, že tam nic nepůjde změnit a vy budete jen součást mechanismu, který je už nastavený. Chtěl jsem zlepšit hlavně kontakt s veřejností, protože se mi zdálo, že je galerie otevřená pouze odborné veřejnosti, a nikoli běžným návštěvníkům. Společně jsme zavedli experimentální projekty,“ říká Press s tím, že MG by měla být zaměřena hlavně na moderní a současné umění a design.