Artalk.cz

denní tisk 28. 1. 2019

Tomáš Lindner se na stránkách Respektu věnuje v článku Průvan ve vitrínách problematice navracení kulturního dědictví Afriky. Podrobný článek přináší nové souvislosti a cituje mnoho odborníků z řad francouzských, anglických i afrických kurátorů a umělců. Výraznou roli v této otázce v současnosti hraje francouzský prezident Emmanuel Macron, jenž sestavil nezávislou komisi pod vedením Felwina Sarra a Bénédicte Savoy, kteří navrhli navrátit veškeré umělecké předměty, které byly odvezeny v době kolonialismu bez souhlasu představitelů konkrétních zemí nebo království. Tento proces, který Macron považuje za nový začátek intelektuálních debat a kulturních vztahů s Afrikou, by měl proběhnout ve třech fázích. První právě probíhá – sice navracení artefaktů, o něž konkrétní země projevily zájem již dříve (Beninské skulptury z království Dahomey). V další fázi by měly probíhat intenzivní debaty a konference na toto téma, měly by být kontaktovány instituce a s pomocí evropských odborníků vytvořen další seznam uměleckých děl, která budou navrácena do svých původních domovů. Ve třetí fázi půjde o praktické provedení celé iniciativy, která má nejvyšší státní podporu. Savoy přitom uvádí, že zde nejde o vyprázdnění evropských potažmo francouzských muzeí. Lindner se dále zabývá podobnými případy v Británii, Řecku ad. Zároveň upozorňuje na skutečnost, že jediné nově postavené muzeum afrických kultur se nyní nachází v senegalském Dakaru. Oproti tomu Kongo nebo Nigérie se ocitají v hluboké krizi.

V časopisu Týden Ivan Motýl referuje o výstavě Deset, která se koná v ostravském Domě umění a jejíž kurátorkou je Yvona Ferencová. Na výstavě lze zhlédnout obrazy deseti současných německých umělců ze sbírky Richarda Adama, kteří pokračují v tradici německého expresionismu. Mezi nimi jsou plátna Andrého Butzera, Christiana Macketanze, Andrei Lehmannové, Thila Heinzmanna nebo Markuse Selga. Jedná se o jedinou podobnou sbírku na našem území.

Klára Čikarová se v časopisu Týden věnuje Bauhausu. Důkladně rozebírá dějiny školy a uvádí její hlavní představitele, jako byli Walter Gropius a Mies van der Rohe. Zmiňuje také vliv na české prostředí, zejména pomocí kontaktů Karla Teigeho, Bedřicha Václavka, Jindřicha Kocha nebo Jaromíra Krejcara. Bauhausem byl ovlivněn pochopitelně i Ladislav Sutnar. Svůj vliv v pohraničí měl i Hans Scharoun. Bauhaus tento rok slaví sto let od založení, Čikarová zmiňuje též akce, které v této souvislosti proběhnou, včetně výstavy, která se bude konat v ostravské Galerii Plato ve spolupráci s Goethe-Institutem v Praze (Bauhaus Twins).

Pražské vydání Mladé fronty DNES přineslo rozhovor s Leošem Válkou, majitelem a zakladatelem Centra současného umění DOX, které v minulém roce oslavilo deset let od svého vzniku. Jan Nuc se Války ptal na počátky galerie a na kritéria výběru umělců a výstav. Válka uvádí: „Nemáme tvrdá kritéria. To je jedna z věcí, kterou nám různí mudrlanti vyčítají, že nemáme profil jako běžné, konvenční galerie. Nás zajímá takový typ umění, které se dokáže vyjádřit k aktuálním společenským problémům, které se týkají každého. Umění, jež nás nutí přemýšlet a uvažovat o věcech a situacích jinak, než jsme zvyklí.“ Dále Válka popisuje způsob financování z grantů, vlastních zdrojů a od sponzorů.