Vídeňské Kunsthistorisches museum vystavuje sbírku kuriozit vybranou filmařem Wesem Andersonem a jeho partnerkou Juman Maloufovou z fondů vídeňských muzeí. Výběr představil Pavel Vokatý v Lidových novinách: „Nic z toho nedává smysl, ale jak se člověk do této bizarní sbírky noří hlouběji a hlouběji, vyjevuje se mu nekonečná Andersonova představivost, puntičkářství a smysl pro detail, které už dříve využil ve svých snímcích od Takové zvláštní rodinky po Psí ostrov.“

Petr Fischer napsal pro Deník N recenzi výstavy Arthura Jafy v Galerii Rudolfinum. Umělcova videa se zabývají podstatou černošské kultury, kterou Jafa vidí v rytmické, zvukové a „vibrační“ rovině. Pochopit jeho sdělení však divákovi značně ztěžuje prostor Rudolfina, který je dle Fischera příliš sebestředný: „Galerie se v úvodním sále vyjevuje jako příliš vysoká a široká, než aby mohla zintenzivnit prožitek transu (trans vytrhává i pohlcuje), který je tak důležitý nejen pro Jafovo černé umění, ale pro černošskou kulturu v Americe vůbec.“

Liberecké vydání Mfdnes informuje slovy Jan Peška o zřícení Brány snů, díla vytvořeného pro veřejný prostor Liberce Evou Kmentovou roku 1969. Nejspíše vandal vyvrátil jeden ze sloupů z mušlového vápence, který se pádem rozlomil na několik kusů. Sochařské dílo patřící městu bude restaurováno. To se však jeví jako zčásti metodický problém, který pro deník vysvětlil památkář Petr Freiwillig.

Michaela Šmerglová v časopise Instinkt představuje osudy jezuitského kostela v Litoměřicích, jejž po roce 1700 postavil slavný severočeský architekt Oktavián Broggio. Památku v havarijním stavu roku 1993 zakoupil pro Severočeskou galerii v Litoměřicích ředitel Jan Štíbr, který se zasloužil o jeho částečnou rekonstrukci.

Galerie moderního umění v Hradci Králové představuje výběr z grafického díla Zdeňka Sýkory. „Sýkorův svět je světem geometrických obrazců, především nekonečných linek a kruhů. Je to i náš svět. Ovšem na rozdíl od něj ho takhle nemůže, někdy ani nechce, každý vidět,“ uvažuje Jan Šída na stránkách deníku Právo.

Michaela Mlíčková Jelínková v Reflexu vzpomíná na Entropu Davida Černého. V době jejího odhalení totiž byla mluvčí místopředsedy vlády pro evropské záležitosti a oslovit Černého sama navrhla. V článku osvětluje kontroverzi kolem díla, vzpomíná na reakce jednotlivých států (z Bulharska jí například poslali nový keramický záchod) a na to, jak dílo rozproudilo jinak sterilní prostředí Rady EU.