Byli vyhlášeni finalisté Ceny Jindřicha Chalupeckého 2019, stavební úřad Prahy 2 povolil demolici objektů Transgasu a prezident Miloš Zeman opět odmítl jmenovat Jiřího Fajta profesorem.

1/ Jsou známi finalisté CJCH 2019

Mezinárodní porota (vedená Laurelou Ptak, kurátorkou a výkonnou ředitelkou Art in General v New Yorku) jubilejního 30. ročníku ceny pro umělce do 35 let tvořící na území Česka vyhlásila letošní finalisty. Přihlášené práce však byly natolik kvalitní, že se porota po dlouhé diskuzi rozhodla vybrat šestici místo obvyklé pětice. Smyslem výběru byla snaha podpořit rozmanitost v uměleckém výrazu, inovativní přístupy ke klasickým uměleckým formátům a takové umění, které nerezignuje na soudobé společenské problémy, ale naopak se snaží napomoci k jejich řešení. Na podzim tak budou v Pražákově paláci Moravské galerie představeni tito umělci nebo skupiny: Andreas Gajdošík (parodizace nenávistných nálad ve společnosti), Baptiste Charneaux (keramické objekty), Marie Lukáčová (filmy reflektující nepřehlednost současného světa), Pavla Malinová (výrazová a symbolicky plná malba), Alma Lily Rayner (vyrovnávající se s tématem znásilnění) a umělecké trio Comunite Fresca – Dana Balážová, Markéta Filipová a Marie Štindlová (hledající cestu konceptuálního umění k široké veřejnosti skrze médium fresky). Podzimní výstavu v Brně doplní specifická multimediální instalace britské umělkyně Tai Shani, vytvořená speciálně pro tuto příležitost.

2/ Transgas blíže zbourání

Objekty někdejšího centrálního dispečinku Tranzitního plynovodu a Ministerstva paliv a energetiky byly postaveny podle upraveného soutěžního návrhu z roku 1966 kolektivem architektů (Ivo Loos, Jindřich Malátek, Jiří Eisenreich a Václav Aulický) v letech 1972–1978. Do roku 2016 areál sloužil pro potřeby VZP, avšak již roku 2015 vlastník, realitní společnost HB Reavis miliardáře Ivo Chrenka, netajil plány na zbourání architektonického souboru. Proti tomuto záměru se zmobilizovala výjimečně široká skupina kulturní veřejnosti v čele s historiky umění, architekty, aktivisty a památkáři. Byl podán návrh na prohlášení budov, pokládaných za jeden z nejkvalitnějších příkladů brutalistní architektury u nás, za kulturní památku. Ačkoliv byla tato snaha podporována například Klubem za starou Prahu, nebyl Transgas památkou uznán, jelikož údajně nerespektuje urbanismus místa a není výjimečnou stavbou. Přezkumné řízení vyvolané generální ředitelkou NPÚ Naděždou Goryczkovou, která se tak postavila proti pražskému pracovišti nedoporučujícímu památkovou ochranu, tehdejší ministr kultury Daniel Herman v květnu 2017 zastavil. Majitel budov proto mohl v červenci 2018 požádat stavební úřad Prahy 2 o demolici, které bylo v minulém týdnu vyhověno. Na místě Trangasu mají vyrůst kancelářské objekty podle návrhu Jakuba Ciglera. Připomeňme, že architektonické dědictví 60.–80. let patří mezi nejohroženější součást našeho kulturního dědictví, kterému se navíc, až na naprosté výjimky, nedostává památkové ochrany. V dnešním pojetí památkové péče a stavebního zákona je však tato ochrana často jedinou možností, jak stavby uchránit od radikálních přestaveb či demolic.

3/ Jiří Fajt opět nebyl jmenován profesorem

Prezident Miloš Zeman odmítl podepsat jmenovací dekrety dvěma docentům Univerzity Karlovy, fyziku Ivanu Ošťádalovi a historiku umění Jiřímu Fajtovi, již na jaře 2015. U ředitele Národní galerie byl důvodem jeho údajný plán nechat si sponzorovat část platu z daru Komerční banky. Univerzita i oba docenti se proti rozhodnutí bránili u pražského Městského soudu, později i u Nejvyššího správního a Ústavního soudu. Přestože neuspěli, rozhodnutí uznala, že prezident nemá právo rozporovat důvody pro udělení profesorského titulu. Přesto Zeman oba docenty opět nejmenoval. Důvody u Jiřího Fajta byly nyní shledány v nedostatečné vědecké kredibilitě doložené nesprávně uvedenou publikační činností. Proti těmto nařčením se Fajt ostře ohradil a Zemanovy výroky označil ze dezinterpretace a nepochopení vědecké práce. Fajt i univerzita v nejbližší době podají další žalobu na prezidentovo rozhodnutí.