TZ: Plus Minus

Plus Minus - Liberecká galerie oslaví „osmičkový rok“ speciální slovenskou výstavou / Oblastní galerie v Liberci / Liberec / 27. 9. 2019 - 6. 1. 2019

Vznik Československa si liberecká galerie připomene výstavou slovenského umění Plus – Minus, ze sbírek Galerie města Bratislavy. Kurátoři se ale nechtějí vracet do minulosti, proto představí současné vizuální umění, a to v širokém spektru odvětví, od obrazů až po videoart. K vidění bude sedm desítek děl od téměř padesáti autorů. Liberecká výstava – největší svého druhu v Čechách – patří k akcím Roku republiky a bude probíhat od 27. 9. 2018 do 6. 1. 2019.  

„Přestože má být naše výstava připomínkou vzniku Československa, nechtěli jsme nostalgicky vzpomínat na rok 1918, chtěli jsme ukázat to nové. Od dob rozdělení Československa nemáme mnoho příležitostí poznávat slovenskou výtvarnou kulturu,“ říká ředitel OGL, Jan Randáček.

Základem je kontrast

Název výstavy kopíruje název objektů významného slovenského umělce tvořícího na pomezí sochařství a nových technologií  Ašota Haase Plus – Minus, které patří mezi autorova první zralá díla pracující s polaritou bílé a černé. Motiv kontrastů se ale nese i mnoha dalšími uměleckými díly.

Mezi vystavujícími jsou významné osobnosti slovenského vizuálního umění oceňované i v zahraničí, například účastníci bienále v Benátkách (Ilona Németh, která mj. v letech 2015–2016 vedla na AVU v Praze ateliér hostujícího umělce, Roman Ondák, letošní držitel Ceny Lovise Corintha, Erik Binder ad.), držitelé různých mezinárodních uměleckých cen (Marek Kvetan, Matej Krén, Štefan Papčo ad.), laureáti mezinárodní ceny Essl Art Award (Marcel Mališ, Martin Sedlák). V širokém generačním rozpětí figurují klasici slovenského moderního umění (Jozef Jankovič, Milan Paštéka), výrazní zástupci postkonceptuální generace (Klára Bočkayová, Daniel Fischer) i mladí autoři (Ildikó Pálová, Andrej Dúbravský) ad.

„Cílem výstavy je poukázat na výrazné jevy v procesu formování se slovenského vizuálního umění, na výrazové charakteristiky uměleckého dění na základě jednotlivých osobností, a tak se pokusit o ucelený obraz slovenské výtvarné scény za posledních 25 let,“ upřesňuje Zsófia Kiss-Szemán, kurátorka výstavy a hlavní kurátorka GMB, a dodává, že „zároveň každá významná historická událost a každé historické období něco dá a něco si bere zpět, a průběžně se mění i pohled na jevy z různých hledisek“.

Slovenští umělci studovali v Praze

Záměrem výstavy je představit současnou slovenskou výtvarnou scénu jako přirozený vývoj slovenského umění za posledních 100 let od vzniku společného státu Čechů a Slováků.

„Současná bohatost slovenského výtvarného umění je logickým důsledkem historického vývoje po roce 1918. Nebyla by možná bez silné zakladatelské generace slovenských malířů, z nichž převážná většina studovala ve dvacátých letech 20. století na vysokých školách v Praze,“ vysvětluje Zuzana Štěpanovičová, kurátorka výstavy za OGL.

Květa Vinklátová, radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Libereckého kraje, k tomu dodává: „Po rozdělení Československa jsem nikdy vlastně nezačala českou a slovenskou kulturu oddělovat. S žádnou jinou zemí si nejsme tak blízcí, co se kulturních kořenů týče, jako právě se Slovenskem. Přesto ví česká veřejnost o porevoluční slovenské výtvarné scéně velmi málo. Jsem ráda, že právě tímto směrem se výstava vydává, a jsem si jistá, že pro mnoho milovníků umění bude objevná.“

Největší výstava v Čechách

Současné slovenské umění na českém území systematicky sleduje pouze výstavní cyklus galerie GASK v Kutné Hoře. Liberecká výstava uspořádaná ve všech výstavních prostorách 2. podzemního podlaží galerie je podle počtu vystavujících autorů největší výstavou svého druhu v Čechách. Ředitel Galerie města Bratislavy Ivan Jančár uzavírá: „Naše instituce patří v oblasti akvizic – vedle Slovenské národní galerie v Bratislavě – k nejaktivnějším slovenským galeriím, v uplynulém čtvrtstoletí získala ze sledovaného období 1993–2018 více než 1 000 sbírkových předmětů. Je pro nás ctí, že můžeme ukázat sbírku slovenského výtvarného umění po roce 1993 v prestižní galerii a velkorysém prostoru Oblastní galerie Liberec.“

K výstavě jsou připraveny doprovodné programy, jeden pro dospělé a druhý pro děti a mládež pod názvem Ateliér na slovenský způsob, ve kterém budou moci experimentovat na téma geometrické abstrakce, prostorové koláže a experimentální knihy.

Nad výstavou převzal záštitu Slovenský institut v Praze, hejtman Libereckého kraje Martin Půta a členka Rady Libereckého kraje Květa Vinklátová.