TOP týdne 26. 11. – 2. 12. 2018

Personální změny na vedoucích postech uměleckých vysokých škol – Brněnská Hlava Medusy vznikla dříve než její vídeňská varianta – Zemřel Robert Morris – Francie navrátí svým bývalým koloniím umělecká díla – Umění ve vesmíru: Orbitální reflektor Trevora Paglena.

1/ Personální změny na vedoucích postech uměleckých vysokých škol

Novým rektorem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze byl minulé pondělí zvolen prof. PhDr. PaedDr. Jindřich Vybíral, Csc. O tento post se ucházel jako jediný kandidát (společně se svým psem Bedřichem). Profesor Vybíral je významným odborníkem dlouhodobě se věnujícím moderní architektuře. Nepřehlédnutelná je například jeho obsáhlá monografie Leopold Bauer. Heretik moderní architektury (česky 2015, německy 2018). Od roku 2006 působí jako vedoucí Katedry teorie a dějin umění (UMPRUM). Publikoval řadu významných studií doma i v zahraničí, působí jako člen vědeckých rad (Národní galerie v Praze, Národní památkový ústav, Ostravská univerzita) nebo jako člen dozorčí rady Ústavu dějin umění AV. Mezi nejdůležitější body jeho programu patří dostavění komplexu Mikulandská, intenzivnější mezinárodní spolupráce, komplexnější propojení s průmyslovou sférou a umělecký výzkum. V této souvislosti Vybíral ve svých tezích volebního programu, které jsou zveřejněny na stránkách UMPRUM, píše: „Škola musí povzbudit studenty i učitele, aby použili své kreativní myšlení a představivost k formování budoucnosti, aby se znalostí pokročilých technických řešení a s kritickým vědomím souvislostí vymysleli kreativní řešení pro nadcházející společenské, kulturní a ekonomické změny.“ Jindřich Vybíral se ujme své funkce, po jmenování prezidentem republiky, v únoru 2019.

Novou rektorkou Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě byla taktéž minulý týden zvolena doc. Mgr. Bohunka Koklesová PhD., jež na škole působí jako odborná asistentka Katedry teorie a dějin umění a doposud byla prorektorkou. Její hlavní odborný zájem jsou dějiny fotografie. Studovala na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě, doktorát získala na VŠVU. Její snahou bude zejména zvyšovat kvalitu vzdělávání na všech úrovních studia, získání akreditací, zvyšování konkurenceschopnosti a větší důraz na mezinárodní aktivity školy.

Oproti doporučení komise, která navrhla Zbyňka Baladrána a Barboru Kleinhamplovou jako vedoucího a asistentku Ateliéru nových médií II., se rektor Akademie výtvarných umění v Praze Tomáš Vaněk rozhodl obsadit na tyto pozice jiné uchazečky  současnou finalistku Ceny Jindřicha Chalupeckého Kateřinu Olivovou a jako její asistentku Darinu Alster. Kateřina Olivová studovala v ateliéru tělového designu FaVU VUT v Brně. Její práce se konzistentně zabývá sexualitou a vlastním tělem, které mnohdy šokujícím způsobem neváhá vystavovat a prezentovat jako součást vlastního díla. Olivová zároveň působí jako kurátorka Galerie Umakart v Brně a zakladatelka a aktivní členka radikální skupiny matek Kojící guerilla. Darina Alster studovala na Pedagogické fakultě UK a na AVU. Pracuje zejména s videem, performancí, multimediální instalací a mluveným slovem. Zabývá se vztahem jednotlivce a politického systému, strukturou času, identitou a náboženstvím.

2/ Brněnská Hlava Medusy (1617/18) je originálním dílem Petra Paula Rubense, potvrdil technologický průzkum

Kurátoři Moravské galerie v Brně a odborníci na barokní malbu se v minulosti věnovali otázce, jaký vztah pojí dvě varianty díla významného vlámského malíře Petra Paula Rubense Hlava Medusy. Jedna z variant je uložena ve vídeňském Uměleckohistorickém muzeu a druhou vlastní Moravská galerie v Brně, kde bylo toto dílo dlouhou dobu jedním z nejdůležitějších highlightů stálé expozice starého umění, která byla v tomto roce deinstalována. Brněnská Hlava Medusy, kterou do sbírek Františkova muzea v roce 1818 věnoval Josef I. hrabě von Nimptsch, byla spolu se svým vídeňským protějškem podrobena náročnému technologickému průzkumu, jenž vedli odborníci z Antverpské univerzity. Cílem průzkumu bylo zjistit pomocí MA-XRF skeneru maximum informací o skladbě malířských vrstev, použitých pigmentech a případných změnách prováděných v průběhu práce na obrazech, které nejsou pouhým okem viditelné. Výzkum definitivně potvrdil, že obě díla jsou prací Petra Paula Rubense a jeho dílny, přičemž oproti původním domněnkám určil, že primárním obrazem je varianta v brněnských sbírkách. „Představená zjištění však nelze zjednodušeně shrnout tak, že brněnská Hlava Medusy je originálem a vídeňská kopií. Umělecký svět 17. století nechápal originalitu tak, jak ji vyznáváme dnes. Oba obrazy vznikly v Rubensově dílně s pravděpodobným podílem mistra, jsou mimořádně kvalitní a výjimečně dobře dochované,“ uvádí v tiskové zprávě Moravské galerie v Brně kurátor sbírky starého umění Petr Tomášek. Obě díla jsou nyní prezentována ve stálé expozici Uměleckohistorického muzea ve Vídni. K vidění zde budou do 24. března příštího roku.

Zahájení výstavy Albtraumhaft Schön: Rubens’ Wiener Medusenhaupt trifft auf die Brünner Fassung, Uměleckohistorické muzeum Vídeň, Foto: Archiv MG (Kamil Till)

3/ Zemřela ikona minimalismu Robert Morris. Bylo mu 87 let

Minulou středu zemřel v Kingstonu ve státě New York Robert Morris, jenž patřil k významným představitelům amerického minimalismu. Kromě toho tvořil též land-art, performance a instalace. Působil nejen jako vizuální umělec, ale i jako teoretik. Mezi jeho vlivné práce patří „Notes on sculpture“, „Anti-Form“ (1969) nebo „Notes on Sculpture, Part IV: Beyond Objects“ (1969). Ovlivněn svou ženou, tanečnicí a choreografkou Simone Forti, se zabýval též tancem („Some notes on dance“, 1965). Soubor jeho esejů s názvem „Continuous Project Altered Daily“ byl vydán v roce 1993 (MIT Press). V roce 2015 připravila Leo Castelli Gallery (New York) jeho rozsáhlou retrospektivu. V současnosti je k vidění jeho výstava Banners and Curses (do 25. 1. 2019) tamtéž. Morris je zastoupen ve všech významných světových galeriích moderního umění. Nekrolog otiskly servery Artnews i Artforum.

4/ Prezident Emmanuel Macron podepsal smlouvu o navrácení afrického umění ze sbírek francouzských muzeí do zemí jejich původu

Koloniální praktiky v dobách budování významných uměleckých a etnologických muzeí zahrnovaly po celé Evropě i hromadné přesuny významných kulturně-historických památek z kolonizovaných zemí. Odhaduje se, že kolem devadesáti procent kulturního bohatství Afriky je uloženo mimo její území. Proti tomuto faktu se nyní postavil francouzský prezident Emmanuel Macron, jenž rozhodl, v souladu s novým rozsáhlým dokumentem, o navrácení tisíců takových artefaktů zpět do zemí jejich původu. Autory dokumentu jsou francouzská historička umění Bénédícte Savoy a senegalský vědec Felwine Sarr. Návrat těchto artefaktů je jednou z priorit francouzské vlády. Za tímto účelem byla vytvořena rozsáhlá pracovní skupina čítající přes stovku odborníků, kteří již během roku 2019 připraví restituce. První vlaštovkou má být soubor dvaceti šesti beninských bronzových skulptur pocházejících z královského paláce Abomey, jenž je původním centrem Dahomejského království, které byly odvezeny v roce 1892 a v současnosti jsou součástí sbírek Musée du Quai Branly v Paříži. Více zde.

5/ Trevor Paglen vypustil do vesmíru svůj „Orbitální reflektor“

Dílo amerického umělce Trevora Paglena žijícího v Berlíně se stalo prvním satelitem ve vesmíru, který je „pouhým“ uměním. Do vesmíru bylo vysláno ve spolupráci s Nevadským muzeem umění v Renu. Orbitální reflektor byl vyslán v malém satelitu a ve výšce necelých šesti set kilometrů aktivován. Jelikož je povrch díla z reflexního titanu, bude viditelný i ze Země. Paglen chce tímto dílem podnítit opětovné tázání se po smyslu lidské existence na této planetě. Umělcovo vesmírné gesto se setkalo s kritikou ze strany astrofyzikální komunity, která nepovažuje za vhodné vysílat podobné objekty do vesmíru pouze kvůli estetickým a filozofickým hodnotám. Paglen je letošním laureátem ceny Nam June Paik Art Centra a jeho dílo není prvním uměním ve vesmíru. Forrest Myers již v roce 1969 propašoval do vesmíru v křemíkovém plátnu kresby R. Rauschenberga, A. Warhola, C. Oldenburga a dalších. Více zde.

Martin Vaněk | Narozen 1982, je historik umění, kurátor a výtvarný kritik. Vystudoval dějiny umění a český jazyk a literaturu na FF MU v Brně. Od roku 2017 je doktorandem Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze. Pracoval jako kurátor v Muzeu Jindřichohradecka, Alšově jihočeské galerii a také v metodickém centru při Moravské galerii. Je spoluautorem stálé expozice AJG s názvem Meziprůzkumy. Sbírka AJG 1300–2016 (2017, 2018, 2019, 2020). Působí jako externí kurátor AJG, externí kurátor Muzea fotografie a moderních obrazových médií v Jindřichově Hradci. Je členem iniciativy Je to i tvoje město.