Artalk.cz

TZ: Jaromír Funke

Avantgardní fotograf Jaromír Funke / kurátorka: Štěpánka Bieleszová / Muzeum moderního umění Olomouc / Olomouc / 16. 11. 2018 – 10. 2. 2019

Jeho fotografie mají ve svých sbírkách Muzeum moderního umění v New Yorku, Pompidouvo centrum v Paříži nebo Tokijské muzeum fotografického umění. Jaromír Funke (1896-1945) začínal se snímky městské krajiny a postupně se propracoval vedle Františka Drtikola či Josefa Sudka mezi zásadní osobnosti meziválečné avantgardy. Výstava v olomouckém Muzeu moderního umění představí od 15. listopadu nejvýznamnější část Funkeho tvorby.

„Výhradně jsme se zaměřili na jeho avantgardní fotografie, jež originálně a progresivně rozvíjely inspirativní podněty kubismu, abstrakce, nové věcnosti, konstruktivismu a surrealismu,“ říká autor výstavy Vladimír Birgus. Většinu vystavených děl tvoří vzácné dobové originály nejslavnějších děl, ale jsou zde rovněž práce málo známé i dosud nikdy nepublikované, což umožnila spolupráce s Funkeho dcerou Miloslavou Rupešovou.

Důležitým momentem v autorově životě bylo setkání s Josefem Sudkem začátkem 20. let, se kterým od té doby udržoval blízké přátelství a na jehož pozvání vstoupil v březnu 1924 do Fotoklubu Praha. Jenže kvůli ostré kritice souboru fotografií jednoho mimopražského fotoklubu byl společně s Adolfem Schneebergerem a právě Josefem Sudkem již po čtyřech měsících z klubu vyloučen.

Ještě koncem téhož roku založili vlastní Českou fotografickou společnost. Koncentrovali se zde progresivněji orientovaní mladí umělci, jejichž cílem bylo vymanit se z vlivu grafiky a používat čistě fotografické procesy.

Abstraktní foto

První avantgardní díla ovlivněná kubismem, novou věcností, konstruktivismem a abstrakcí vytvořil Funke v roce 1923. Často se jednalo o jednoduchá zátiší s obyčejnými, mnohdy zdánlivě nefotogenickými předměty. S osmnácti fotografiemi se zúčastnil I. výstavy Svazu českých klubů fotografů amatérů v Praze a v následujícím roce poprvé vystavoval také na mezinárodních fotosalonech v Paříži a v Torontu. Salony obesílal až do začátku 30. let, jeho práce byly vystaveny například v Londýně, Liverpoolu, Turíně, Stockholmu, Zaragoze, Bruselu, Varšavě, Ottawě, New Yorku, Tokiu, Vídni a dalších městech.

Některé fotografie z 20. let patří i v mezinárodním kontextu k nejradikálnějším příkladům abstraktních tendencí s originálně zpracovanými motivy světla, světelných obrazů a průsvitnosti. V roce 1927 vytváří první díla z cyklu Abstraktní foto, patřící k vrcholům jeho tvorby, a tento cyklus rozvíjí až do roku 1929. Navazuje v něm na starší zátiší se skleněnými tabulemi, lahvemi nebo žárovkami, v nichž postupně hrály hlavní roli vržené stíny. V tomto souboru ještě intenzivněji rozvíjí téma světla, průsvitnosti a světelných odrazů.

Současně tvořil v duchu konstruktivismu (například soubor snímků z výstavby kolínské elektrárny). Nekonvenční kompozice, odvážné úhly pohledu a diagonální uspořádání invenčně používal při zachycení jednoduchých motivů v jejich základní podobě.

O tom, jak svět přijímá Funkeho fotografie, vypovídá nejen zastoupení ve světových galeriích, ale i jejich prodejní cena. Například aukční dům Sotheby’s vydražil v New Yorku před sedmi lety kompozici ze zmíněné série Abstraktní foto za 350 500 dolarů, což bylo tehdy v přepočtu více než 6 milionů korun.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *