TZ: Liquid lingea

12. 11. 2018Artalk Infoservis

Liquid lingea: výstava Ateliéru sochařství II, AVU / kurátoři: Dávid Brna, Veronika Hurtová / Pragovka Gallery Rear / 14. 11. 2018 - 6. 1. 2019

Vystavující studenti: Jana Svobodová, Matyáš Zeman, Monika Kučerová, Tereza Šrámková, Veronika Hurtová, Matěj Liška, Radek Mužík, Sára Skoczková, Kristína Haviarová, Dominik Adamec, Dávid Brna, Nela Britanáková, Matouš Fiala, Iva Šerá

Ateliérová výstava liquid lingea není výběrem prací z minulých let, ale zcela novým souborem vytvořeným studenty v souvislosti s konkrétním tématem, pro konkrétní místo Pragovka Gallery. Název výstavy se vztahuje k základním otázkám porozumění a komunikace. Problematizuje černobílé přístupy, které jsou pro většinu situací nepřesné, protože věci existují spíše v rozplývající se nejednoznačné škále a nikoliv v oddělených protikladech. Téma výstavy se vyvíjelo na základě společných ateliérových diskuzí, nejprve o starozákonní metafoře zmatení jazyka, postupně se však stávalo stále více obecnějším a abstraktnějším. Lze limity porozumění chápat pouze negativně? Je jednoznačně pozitivní si zcela rozumět? Máme v sobě jakýsi „vnitřní jazyk“, který není verbalizován? Je představitelný nějaký univerzální jazyk a bylo by vůbec dobré o něj usilovat? Takovéto řetězení otázek lze promítat do různých rovin a oblastí, od osobní komunikace, přes širší společenské vztahy až po environmentální problematiku. Jeho důsledky se ale mohou projevovat například v tvarové rozmanitosti architektury a je zřejmě také i jedním ze základních problémů umění.

Ateliér sochařství 2 na pražské Akademii výtvarných umění začíná pod vedením Tomáše Hlaviny a Anny Hulačové teprve svůj třetí rok a je tak stále ještě ve fázi značně intenzivního formování své podoby. I když je ateliér primárně zaměřen na práci s prostorem - sochu, objekt, instalaci, jsou zde vítány i přesahy do jiných médií. V rámci studia by však v tomto ateliéru nemělo jít jen o hledání „ideálních forem“, ale formy by měly být chápány spíše jako důsledek myšlenkového prostředí, které je v ateliéru vytvářeno. Práce a výuka v ateliéru probíhá velmi individuálně a je upřednostňována vzájemně se vyvažující rozmanitost přístupů před snahou o formálně vymezené směřování. Nejde o to, zda je výsledkem realistická či abstraktní socha, instalace spojená s videem či konceptuální projekt, důležité je uvažovat, proč jsou zrovna takovéto prostředky zvoleny. Těžištěm studia by měla být určitá kultivace „vizuálního myšlení“ a nikoliv pouze intuitivní hledání forem. Uvažování o vizualitě v umění by tedy nemělo být odtrženo od specifického, na logice nezávislého způsobu myšlení.

Koncepce výstavy: Tomáš Hlavina (vedoucí ateliéru), Anna Hulačová (asistentka ateliéru), Dominik Adamec (student ateliéru)