TZ: Velvet Land

Velvet Land / Art & Event Gallery / Praha / 25. 10. - 25. 11. 2018

Pod názvem Velvet Land jsou až do 25. listopadu v pražské Art & Event Gallery Černá labuť k vidění díla nabízející zajímavý vhled do moderní výtvarné scény. Ve spolupráci s renomovanou berlínskou Galerií Deschler, představuje díla Holgera Bära, Jaye Marka Johnsona, Jörna Grothkoppa, Mariano Rinaldi Goñi a Tonyho Conwaye. Kurátorka Marcela von Kayser k tomu dodává: "Výstava Velvet Land v Černé Labuti je jednou z ojedinělých příležitostí představit v Praze současné umění z Berlína a mým přáním je, aby umělci Galerie Deschler našli své publikum také zde."

Výstava představuje celkem pět různých přístupů současného umění ke klasickým tématům, jako jsou krajina, akty a portréty, které reflektují vnitřní svět člověka skrze vzrůstající digitalizaci. „Digitální obrazy, ať již na monitorech počítačů či na obrazovkách smartphonů, zaujímají stále větší prostor v každodenním vnímání našeho okolí. Nutně se tím mění i náš pohled na krajinu či portréty. Právě toto nové, ovlivněné vidění se různými způsoby odráží v dílech všech pěti autorů,“ říká Ondřej Škarka z Art Lines.

K vidění je například dílo uznávaného umělce Jaye Marka Johnsona. Ten se dříve věnoval i speciálním efektům a podílel se například na snímcích Matrix, Blade, Titanic nebo spolupracoval na hudebních videích Michaela Jacksona, Madonny či Red Hot Chili Peppers. Jeho digitální fotografie vznikají skrze zvláštní snímací techniku, díky které se v jeho obrazech objevují surrealistické efekty, v nichž se nám důvěrně známé krajiny ukáží ve zcela novém světle.

Výstavu Velvet Land pořádá společnost Art Lines. Koná se v Art & Event Gallery Černá labuť a je tradičně prodejní. Je možné ji navštívit do 25. listopadu 2018, otevřeno je o víkendech od 14 do 18 hod. či po předchozí domluvě.  Více informací na www.cernalabut.cz.

U strojově malovaných obrazů od Holgera Bära stojí v popředí počítačem řízená tvorba, přičemž obrazy malované akrylem nebo olejem na plátně odkazují na jednu stranu na pointilismus z pozdního 19. století – proto Bär sám sebe označuje za neo-pontilistu  - na stranu druhou. Technicky trefnější je zjevný „rukopis“ obrazů sestavených z jednotlivých pixelů, které rozpoznáme na digitálních monitorech. Bärova velmi známá hra s těmito asociacemi a obrazovými rastry činí jeho malby jak vizuálně, tak i intelektuálně fascinující.

Na první pohled častokrát matoucí digitální fotografie Jaye Marka Johnsona vznikají skrze zvláštní snímací techniku. Obrácení doposud známých efektů digitální manipulace v obrazech, ve kterých je neexistující skutečnost fingovaná, je zde naproti tomu skutečnost vyobrazena bez manipulací, avšak způsobem, jež se nás zmanipulovat snaží.

V malbách od Jörna Grothkoppa můžeme pozorovat třetí způsob náhledu na klasický motiv krajiny. Změna je způsobena radikálním zjednodušením obrazů tím, že je odstraněna většina detailů a prvky obrazů jsou redukovány na jejich základní struktury. Tím dosáhne komplexního vnímání vycházejícího ze zkušenosti do jedné vztahové struktury, jíž zdánlivá jednoduchost se promění zpět v komplexní vnímání.

Práce newyorského umělce Tonyho Conwaye spojují rozdílné techniky: digitální fotografie jsou přepracovány na počítači, až se docílí jejich přiblížení se k abstraktním formám. Na vrstvách plexiskla, které jsou poskládány přes sebe a jejichž efekt je zesílen malbou a grafitovou kresbou, se propojí digitální a ruční proces vedoucí až k celistvému plastickému účinku, který na nás působí ještě dlouhé poté.

Tajuplné erotické malby mytických ženských postav určují tematické těžiště v díle malíře Mariano Rinaldi Goñi, narozeného v roce 1972 v Buenos Aires. Dochází k vyvolání napětí mezi tvarováním a rozkladem, které jeho dílům dodává silný dynamický účinek.