TZ: Jiří Středa

Jiří Středa / Středa/Ráno / Městská galerie Týn nad Vltavou / Týn nad Vltavou / 3. 11. - 2. 12. 2018

Sochař Jiří Středa se narodil v roce 1956 v Náchodě. Nyní žije a tvoří v Praze. Po absolvování hořické sochařsko-kamenické školy se dostal na Akademii výtvarných umění v Praze, kterou dokončil roku 1982 (přípravka u Karla Kolumka, poté atelier Sochařství u Jiřího Bradáčka). Od roku 2012 je předsedou Rady Spolku sochařů České republiky, který organizuje výstavy, sympozia i sochařské soutěže. Rada se prostřednictvím svého předsedy vyjadřuje také k soutěžím a realizacím ve veřejném prostoru, což je zvláště v našem prostředí potřebné a bohužel pořád málo respektované.

Od mládí cestoval a studoval staré kultury, zejména sumerské, egyptské, krétské. Nejvíce jej však zasáhlo antické Řecko, kam se několikrát vracel. Okouzlen řeckým archaickým sochařstvím vytváří figury, torza, hlavy a reliéfy, jejichž stylizace přiznává také poučení moderním sochařstvím. Postavy záměrně neobléká ani nekonkretizuje. Zajímá ho nadčasovost nahé figury vyjadřující určité gesto či výraz, což podtrhují také chybějící zornice v očích. Idealizované sochy se stávají specifickými zhmotnělými znaky v prostoru. V jeho tvorbě najdeme motivy jako je očekávání, probouzení se, touha, lidská blízkost, pochybování, zvědavost nebo stud.

Tradiční formu sochařství Jiřího Středy určuje také materiál, který používá. Z kamene si vybírá opuku, mramor, vápenec či diorit. Modeluje v hlíně, na konečné podobě pak pracuje

v sádře. Odlitky vytváří nejčastěji z umělé pryskyřice, kterou v poslední době rád koloruje, aby tak ještě více zdůraznil gesto figury.

Mimo svoji volnou tvorbu realizoval také několik soch nebo objektů ve veřejném prostoru

a interiérech, např. Vodní brána v Pardubicích (spolupráce s architektem Janem Klimešem), triptych Rozhovor pro Spolkový dům v Chrudimi (spolupráce s architektem Janem Klimešem) nebo socha Sportovec v Praze (spolupráce s architektem Janem Špačkem).

Výstava v městské galerii v Týně nad Vltavou

Sochař se v Týně nad Vltavou prezentuje výše zmiňovanými barevnými figurami z umělé pryskyřice, které na stěnách doplňují reliéfy ze stejného materiálu a kresby. Ty vznikají paralelně vedle sochařských prací. Jedná se o náčrty k sochám nebo volné záznamy. Nelze přehlédnout také drobnou figuru, resp. reliéf Sv. Vendelína, který byl odlit podle autorova originálu z opuky, který zdobí kapli sv. Vendelína v Oseku nad Bečvou.