Artalk.cz

TZ: Karel Malich

Karel Malich / Galerie Zdeněk Sklenář / Praha / 12. 9. – 24. 11. 2018

Galerie Zdeněk Sklenář na výstavě nazvané Karel Malich představuje plastiky a reliéfy vzniklé v rozmezí let 1963 až 2016. Po desítkách výstav, které galerie uspořádala, je v překvapivé instalaci Federico Díaze představena jednota jeho více než padesáti let  sochařského údobí. Karel Malich (1924), bez něhož si nelze představit vývoj české plastiky posledních několika desetiletí, vždy v různých obdobích zcela proměnil vizuální podobu svých děl. Od dvojrozměrných k trojrozměrným, které jej proslavily na mezinárodní umělecké scéně. Představeny jsou i plexisklové sochy a vizionářské návrhy architektury  ze 60. a počátku 70. let 20. století. Překvapením je i několik dosud nezveřejněných děl.

Výhradně sochařská výstava představuje v kurátorském výběru tvorbu Karla Malicha. První trojrozměrná závěsná drátěná plastika vznikla v roce 1967. Toto údobí se uzavřelo v roce 1988 vrcholným dílem Lidsko-kosmická soulož (dnes ve sbírkách GHMP). Pak následovala dvaadvacetiletá odmlka, po níž zcela novým způsobem vznikly desítky nástěnných a několik závěsných plastik. V nich kresba dosáhla svého vrcholu v prostorovosti. Na jaře 2016 se Malichovo dílo završuje.

„Tato výstava vznikla z úžasu. Z důvěrného přátelství s Karlem Malichem, z důvěrné znalosti toho, jak vznikala jeho umělecká díla, i část expozice záměrně představuje tsunami energií a světla, které jsou symbolem Malichova díla,“ říká galerista a kurátor výstavy Zdeněk Sklenář.

Výstava, zaměřená na Malichovo více než padesátileté sochařské období, čítá desítky plastik, vytvořených z kovu, dřeva a plastu, z nichž některé jsou mezinárodně známé.

Jsou zde prezentovány první sochy z plexiskla, vzniklé koncem 60. let, jako například Rozlomená krabice. Dílo poukazuje na Malichův přínos dematerializace sochy. Ta se soustředila do dvou poloh charakterizovaných výběrem materiálů – plexiskla a drátů. Plexisklové objekty Malich považuje za zprůhlednění vnitřního prostoru plastiky a sám je tituluje pojmem „světelné objekty“.

Často v nich pracuje s barvami – například s oblíbenou růžovou či černou, kterou stavěl do kontrastu s bílou a s průsvitnou povahou materiálu.

Ze stejného období pocházejí i sochy z jednoduchých drátěných konstrukcí – proslulé drátěné plastiky reagující na proudění vzduchu, vzlínání a jiné fyzikální jevy. Později, koncem 70. let, Malich stupňuje složitost i náročnost drátěných plastik, jejichž východiskem se stal obrys autorovy hlavy a figurální kompozice. Zkoumá a zobrazuje možnosti vícerozměrného pohledu na lidskou figuru.

V Galerii Zdeněk Sklenář jsou vystaveny také tři z řady plastik, které byly zasaženy nepřízní tehdejšího společenského zřízení vůči jeho osobě. Modely čekaly v ateliéru umělce desítky let na svou realizaci. Teprve v roce 2012, v průběhu přípravy výstavy Malich v Jízdárně Pražského hradu, revidoval právě tyto desítky modelů z 60. let a po desítkách let přišel čas na jejich zpracování.
Z modelů se staly sochami. Tato výstava v premiéře představuje některé z nich a umožňuje nahlédnout do dosud neznámé části Malichova díla. V roce 2013 vznikla interiérová plastika, jejíž monumentální betonová verze byla zničena roku 1993 Dřevařskými závody Jihlava.

Výstava podtrhuje prostřednictvím sochařské tvorby pozici Karla Malicha jako avantgardního vizionáře. Expozice naznačuje i jeho návrhy utopických architektonických vizí, které budou představeny samostatnými výstavami. Studie měst pro bezpolicejní stát, studie měst pod vodu a návrh kosmických měst. Návrh města do příbojů a na poušť, projekt muzea moderního umění v podmořském tunelu. Malich budoval tyto představy s vírou, že bude-li pokračovat rozvoj vědy a techniky, možná v budoucnu zrealizovat půjdou. V roce 1969 těchto studií zanechal po řadě útoků na svou osobu ze strany tehdejšího režimu, který mu vyčítal společenskou nevhodnost jeho návrhů.

„Malíř a sochař s vášnivým zaujetím pro architekturu je jednou z nejvýraznějších postav druhé avantgardy v tehdejším sovětském bloku. Jeho neuvěřitelné skulptury vytvořené z drátu a zavěšené ve vzduchu i jeho průsvitné pastelové kresby mají své kořeny v jeho dětství a ve zcela originální formě spirituality,“ píše o tvorbě Karla Malicha významný teoretik umění Hans-Ulrich Obrist v časopise Cahiers d´art věnovaném tvorbě Juana Miró a Karla Malicha.

Malichovy poslední plastiky z let 2010-2016 se vyznačují nebývalou rozhodností. Umocňují ji jednoduché geometrické tvary jako kruh a elipsa, u kterých setrval, zároveň jim dal niternější obsah než dosud. Mezi posledními pracemi se jako nejprůraznější jeví nástěnný reliéf Tma a světlo (2010) skládající se jen ze dvou k sobě přiřazených kruhů o průměru 85 cm. „Zabývá se stěžejní polaritou černé a bílé. Objevuje se i v dalších navzájem na sebe odkazujících reliéfech, k nimž patří Zářící bílé světlo překrývající tmu (2009) vytvořené ze dvou pronikajících se kružnic a Záblesk světla ve tmě (2010), ve kterém spodní černý kruh překrývá bílá kružnice,“ říká Karel Srp, teoretik umění a kurátor, ve své nově vznikající knize Malich 2013-2016.

K instalaci výstavy přizval Zdeněk Sklenář Federico Díaze, který studoval u Karla Malicha v době jeho působení na AVU počátkem 90. let „Moje zkušenost s osobností Karla Malicha je taková, že když myslí, jde o plynulý tok myšlenek, který nezná fragmentaci. Když kreslí na jednotlivé formáty papíru, tak jen proto, aby se dal tok jeho myšlenek zastavit a tím mohl komunikovat se světem mimo svou mysl. Koncept instalace jeho nejnovější výstavy je inspirován tímto proudem, který je v souladu s Malichovým univerzem a jenž nezná dělení. Pouze jednotu,“ říká k autorské instalaci Federico Díaz.

K výstavě jsou připraveny komentované prohlídky výstavy, první z nich se uskuteční dne 13. 10. 2018 v 15:00, výstavou provede galerista Zděnek Sklenář. Vzhledem k omezené kapacitě prosíme o potvrzení účasti na adrese: galerie@zdeneksklenar.cz

K výstavě vychází kniha MALICH 2013–2016 s texty Karla Srpa a v grafické úpravě Studia Najbrt, jejíž součástí je úplný soupis plastik Karla Malicha z let 2008–2016.  Galerie vydává u příležitosti výstavy dva plakáty s reprodukcemi Malichových děl v grafické úpravě Aleše Najbrta.

Galerie Zdeněk Sklenář za téměř třicet let spolupráce zachytila osobnost a tvorbu Karla Malicha také v knihách, které vydala v rámci své ediční řady, jsou jimi/to: Karel Malich, rozsáhlá monografie Karla Srpa s více než 450 reprodukcemi, dále katalog k výstavě v Jízdárně Pražského hradu nazvané Malich, kniha Wang Yi: Odvážné srdce píše vzletným štětcem s ilustracemi Karla Malicha. V rámci galerijní ediční řady vyšla také kniha LAOZI – Karel Malich, jejímž autorem je David Sehnal, dále soubor Malichových úvah a básní Od tenkrát do teď tenkrát, druhý díl soupisu nástěnných a závěsných plastik Malich 2011–2012, dále kniha Vlček o Malichovi – vzpomínky, dokumenty, interpretace 1969–2014, či knihy říkadel pro děti Karel Malich – Boříkova říkadla 1, 2.

V koprodukci s Českou televizí a Galerií Zdeněk Sklenář vznikl filmový portrét Karla Malicha Prostě se to děje a dále filmový dokument Vizionář ve věku rozumu.

Galerie Zdeněk Sklenář zorganizovala ve spolupráci s významnými uměleckými institucemi několik stěžejních výstav Karla Malicha, například proslulou výstavu v Jízdárně Pražského hradu, dále přehlídku tvorby Karla Malicha nazvanou Karel Malich – Cosmic v Ludwigově Muzeu v Koblenci v Německu, a výstavu v Pori Art Museu ve finském Pori, kde Malich vystavoval společně s Federico Díazem.

Významnou poctou pro naši republiku i pro české umění je/byla jeho účast na prestižní výstavě Umění v Evropě 1945-1968, jejímž kurátorem byl ředitel ZKM Karlsruhe Peter Weibel.

V příštím roce pak poukáže na význam jeho díla připravovaná výstava na území Číny, jež chce poukázat na univerzální principy působení Malichova díla v odlišných kulturách.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *