TZ: Art protis v umění: Moravská galerie připomene Inez Tuschnerovou

13. 9. 2018Moravská galerie v Brně Infoservis

Art protis v umění: Moravská galerie připomene Inez Tuschnerovou / kurátoři: Andrea Březinová, Ondřej Chrobák, Jiří Zahrádka / Moravská galerie v Brně / Brno / 14. 9. 2018 – 27. 1. 2019

Moravská galerie připravila výstavu věnovanou brněnské umělkyni Inez Tuschnerové, jejíž jméno je i ve světě známo především díky inovativnímu zpracovávání netkané textilie art protis. Tuto unikátní technologii, jež byla vyvinuta v 60. letech v Brně, využívala jak pro svou volnou tvorbu, tak i pro realizace v architektuře či kostýmní návrhy. Retrospektivní výstava ukáže tvorbu Tuschnerové v celé její šíři a připomene tak publiku výraznou osobnost, jež za své celoživotní dílo obdržela Cenu města Brna či cenu DIVA za kostýmní návrhy. Pro současného diváka je umění Inez Tuschnerové aktuální především v tom, že prosazuje rukodělnost a fyzickou práci s materiálem, což je trendem i u dnešních umělců.

Brněnská rodačka Inez Tuschnerová (1932–2015) se prosadila především jako autorka návrhů kostýmů pro četná divadelní a filmová představení, její záběr je ale mnohem širší. Studovala na pražské VŠUP v ateliéru monumentální malby a v 50. letech se jí podařilo absolvovat také letní kurz u Oskara Kokoschky, s nímž i později udržovala přátelské vztahy. Právě Kokoschka formoval její výrazně expresivní, gestické vyjádření, které bylo typické pro tvorbu Tuschnerové ve všech polohách. Ať už se věnovala volné tvorbě, kostýmním návrhům či interiérové dekoraci, byl v její práci patrný individualistický a svérázný přístup. Ten si mohla v normalizační atmosféře dovolit i díky experimentům s netkanými textiliemi ve Výzkumném ústavu vlnařském v Brně (VÚV), kam byla přizvána v 60. letech. Původní záměr využít tkaninu zvanou „protis“ pro oděvní průmysl se ukázal jako nevhodný a tak se stala uměleckým artiklem.

„Art protis vznikl propojením spolupráce technologů s výtvarnými umělci. Za prvními realizacemi stojí kromě Tuschnerové také osobnosti jako Antonín Kybal, Jan Rajlich nebo Jiří Trnka. Zatímco art protis, jehož výroba se přesunula do ateliéru v n. p. Vlněna, prožíval v 70. letech skutečný boom a jeho navrhováním se zabývaly desítky lidí z Československa i zahraničí, nová vpichovaná technologie artaig s uměleckým přesahem se realizovala pouze ve VÚV,“ dodává kurátorka výstavy Andrea Březinová.

Tuschnerová začala s technikou art protis a artaig pracovat jako jedna z prvních umělkyň, a to v nebývalém měřítku. Často spolupracovala s architekty a její textilní dekorace mnohdy pokrývaly celý interiér, jako například ve vinárně hotelu Slovan v Košicích. Žádná z realizací v architektuře se bohužel nedochovala a jedinou dokumentací jsou tak dobové fotografie.

Podstatnou součástí výtvarných aktivit Inez Tuschnerové tvořily kostýmní návrhy pro divadlo. Jejich tvorbě se věnovala více než 60 let, přičemž spolupracovala s předními českými divadelními scénami

a vytvořila návrhy ke stovce inscenací. „Její návrhy po výtvarné stránce výrazně přesahují to, co od prakticky koncipovaných návrhů pro zhotovení divadelních kostýmů očekáváme. Svým výrazným výtvarným rukopisem tvoří samostatná umělecká díla, která jsou úzce propojena s autorčinou volnou tvorbou i textilními pracemi na poli užitého umění,“ upozorňuje přední český hudební vědec Jiří Zahrádka. Připomíná také, že Tuschnerovou silně inspirovala tvorba Leoše Janáčka: „dílu Leoše Janáčka věnovala Tuschnerová nebývalou pozornost. Vytvořila řadu kresebných intervencí do notového záznamu jeho skladeb, několik zásadních art protisů i gobelínů a především navrhla kostýmní návrhy k několika důležitým inscenacím Janáčkových oper (např. Osud, Káťa Kabanová či Věc Makropulos)“.

Výstava v Pražákově paláci představí tvorbu Inez Tuschnerové v celé její šíři a doprovodí ji také rozsáhlý katalog.