Konírna Pražského hradu představuje sbírku umění čtyř prezidentů

Výstava Tož to kupte! završující oslavy 100. výročí republiky představuje koncepce a osudy sbírky děl z Národního fondu Masarykova nakoupené v první polovině minulého století. V Císařské konírně na Pražském hradě je k vidění na 110 exponátů, které se člení do čtyř celků mapujících individuální výběr čtyř prezidentů. Jde o první souhrnnou výstavu děl z tohoto fondu. Expozice se otevře návštěvníkům od 12. září a potrvá do 9. prosince.

"Výstava představuje díla, která byla nakoupena přibližně od roku 1928 do roku 1953, kdy peníze, z nichž byly obrazy pořizovány, zanikly. Dohromady se jedná o reprezentativní soubor z mnohem větší kolekce obrazů," řekla ČTK kurátorka Jitka Šosová.

Cílem kurátorek Markéty Ježkové a Jitky Šosové ale nebylo pouze představení obrazů od slavných umělců, které dodnes zdobí prostory Hradu. Expozice zároveň ukazuje, jakým způsobem zakoupená umělecká díla spoluvytvářela obraz Pražského hradu jako symbolu republiky. "Představení děl se zabývá především vztahem výtvarného umění k politice," dodala Šosová.

Návštěvníci se ve čtyřech barevně odlišných částech mohou seznámit s uměleckým vkusem prezidentů Tomáše Garriqua Masaryka, Edvarda Beneše, Emila Háchy a Klementa Gottwalda. Ve sbírce převažují díla českých autorů 19. století. Dominuje historická malba a krajiny, nechybí ani portréty či moderní umění z Benešova výběru. Zájemci mohou vidět například díla Jaroslava Čermáka, Jana Slavíčka, Mikoláše Alše či Josefa Mánese. Součástí jsou i obrazy od Pabla Picassa či Ossipa Braza.

"Sbírka ovšem není kompletní. Některá díla byla z Hradu odstraněna v 50. letech jako ideologicky nevyhovujícího umění," uvedl vedoucí uměleckých sbírek Pražského hradu Martin Herda. Mezi exponáty tak chybí například obrazy Františka Kupky, které koupil právě Edvard Beneš. Ty se v současnosti nacházejí v Národní galerii.

Večer výstavu slavnostně zahájil při vernisáži prezident Miloš Zeman. V proslovu podotkl, že na rozdíl od Masaryka nemá za zády bankéře Jaroslava Preisse, který financoval řadu jeho aktivit včetně nákupu obrazů. Jako náhradní řešení Zeman navrhl, aby sněmovní rozpočtový výbor umožnil vyčlenit v rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky deset milionů korun na nákup moderního umění. Druhou možností podle prezidenta je, aby bohatí podnikatelé zapůjčili své obrazy do hradní obrazárny. Vedle zapůjčeného díla by si pak mohli umístit cedulku se svým jménem. Zeman zároveň poznamenal, že pokud by byl miliardář, většinu peněz by utratil za díla malíře Kamila Lhotáka.