V Praze právě probíhá šestý ročník nízkorozpočtového projektu Galerijní laboratoř, který jako v předešlých ročnících i letos nabízí několik výstav. Aktuální a druhou v pořadí z celkem čtyř výstav je pocta organizátorce předlistopadových výstav Jarmile Šeré, upozorňuje Klára Čikarová v novém vydání časopisu Týden z pondělí 27. 8. Galerijní laboratoř se nově odehrává v prostorech pražské lodi (A)void.

Muzeum církevního umění plzeňské diecéze připravilo pro podzimní období novou výstavu, zaměřenou na pohřební rituály v období baroka. Výstava představuje předměty, které byly nezbytnou součástí jak procesu umírání, tak pohřbívání nebožtíka, a detailně vysvětluje jejich význam. Vystavené předměty pochází ze sbírek Západočeského muzea a Archivu hlavního města Prahy. Infromaci přinesl Jan Vitiger 28. 8. v regionální Mladé frontě DNES.

V Lidových novinách vyšla 28. 8. recenze Jiřího Machalického na výstavu polského abstraktního umění v Muzeu moderního umění v Olomouci. Výstava je dílem téměř kompletně polského týmu kurátorů a kunsthistoriků, vystavená díla navíc pocházejí z nejrůznějších sbírek po celém Polsku což, jak Machalický konstatuje, vytváří výstavu rozsáhlejší, než jaká kdy byla uskutečněna v samotném Polsku.

Jsou známy výsledky soutěže o ideový návrh rekonstrukce Hückelovy vily v Novém Jičíně, informoval Martin Pjentak 28. 8. v Mladé frontě DNES. Ve vile po přestavbě vzniknou prostory městské galerie, autorem vítězného návrhu je olomoucký architekt Milan Obenaus. Na návrhu se podíleli i architekti Pavel Martinka a Ondřej Spusta.

Anatomie skoku do prázdna je výstava, která poutá v tomto roce mnoho pozornosti. V posledních týdnech byla hodnocena v mnoha recenzích, jednou z těch nejnovějších je recenze v deníku Právo z 29. 8. od Dana Wlodarczyka. Wlodarczyk chválou nikterak nešetří, výstavu „evropských parametrů“ označuje za „badatelský počin“.

V novém vydání časopisu A2 z 29. 8. vyšel rozhovor Mohammada Salemyho s kurátorkou berlínského bienále 2018 Gabi Ngcobo. „Musíme se naučit akceptovat neznámé společně s faktem, že všechno nemůžeme hned pochopit a zahrnout do svého poznání. Představa, že poznání je instantní a je možné jej rychle konzumovat, je přitom velice západní. Čím to je, že jsme tak nervózní, když nemůžeme hned pojmenovat a kategorizovat nové jevy nebo kurátorské modely? Skoro to vypadá, že bychom potřebovali kultivovat prostou schopnost zůstat s uměním po delší čas, než přejdeme k nervózním až neurotickým závěrům.“

U příležitosti výstavy děl Rudolfa Němce v Museu Kampa přiblížil Jiří Machalický čtenářům Lidových novin 30. 8. tvorbu tohoto umělce. Zaměřil se především na způsoby, jakými Němec zachycoval děje a pocity, a jak se shodoval nebo odlišoval při porovnání s dalšími umělci nové figurace.

Recenzi na výstavu děl Jana Steklíka v brněnském Domě umění pro Literární noviny z 30. 8. napsali Jozef Cseres a Terezie Petišková. V úvodu recenze je zdůrazněno, že se jedná o první výstavní snahu komplexně postihnout Steklíkovu tvorbu u příležitosti autorových nedožitých osmdesátin. „Výstava (…) svou interpretační rovinou i rozsahem představeného materiálu, umožňuje nahlédnout Steklíkovo dílo nejen v dobových uměleckých souvislostech, ale také jako genezi životního příběhu vzácně citlivého, invenčního a zároveň skromného solitéra, který záměrně posouvá interpretaci svého díla od experimentů druhé avantgardy směrem k postmodernímu úsměvu nad vážností moderny.“

Martin Souček, kurátor výstavy Naše koláže v Galerii Smečky, prezentující díla ze sbírky Pražské plynárenské, se v eseji publikované 30. 8. v Literárních novinách zamýšlí nad obsahem a poetikou koláže jako takové, a plynule pak přechází k důležitosti prezentované sbírky. Neopomíná zmínit ani Jiřího Koláře, pro české prostředí zásadní osobnost kolážové tvorby.

Literární noviny přinesly 30. 8. rozhovor Reného Scheu s Wolfgangem Beltracchim, padělatelem, který se po odpykání trestu snaží začít nový život jako umělec. Rozhovor se v tomto kontextu zaměřuje na filozofii umění a umělecký rukopis. „Bez řemesla není žádné umění. Všude jsou teď řemeslné nedostatky. Na to si mi často stěžují studenti: Pane Beltracchi, neučili jsme se malovat akty, málo jsme cvičili anatomické kreslení. Profesoři se chovají tak, jako by toto řemeslo bylo něco zaostalého, jako jakési umění včerejška.“

Hojně chválenou výstavou Anatomie skoku do prázdna se ve svém článku v Hospodářských novinách ze 31. 8. zabývá Magdalena Čechlovská. Místo hodnocení výstavy se čtenářům tentokrát dostává popis vybraných děl a jejich zasazení do kontextu společenského i uměleckého.

Jakub Svoboda v deníku Právo z 31. 8. potvrzuje, že trend růstu trhu s uměním je stále aktuální. Nejprodávanějším autorem pro letošní rok je na tuzemském trhu zatím Emil Filla, za nejvyšší částku se vydražil obraz A teď od Toyen – částka se v aukci vyšplhala na 19,4 milionu korun. Zároveň vzrůstá zájem o zahraniční mladé umělce.

V regionální mutaci Mladé fronty DNES z 31. 8. představuje Ladislav Pošmura mladou umělkyni z Hradce Králové Anetu Vašatovou. Článek je zaměřen především na její multimediální projekt Co je to domov?. „Domov je něco, co nás všechny spojuje nehledě na vyznání, národnost a světadíl. Všichni chceme dát dětem domov.“ uvádí Vašatová.

Nové vydání časopisu Téma přineslo 31. 8. rozhovor Milana Eisenhammera s Máriou Gálovou, ředitelkou české pobočky aukční síně Dorotheum. Rozhovor rozebírá nejen otázku investice do umění, ale například i otázku vkusu. „Když vidím, jak dílo dál žije ve svém prostředí, někdy mě to až dojímá. Zvlášť když je zasazené do nějakého zajímavého kontextu. Velmi obdivuju, když někdo umí kombinovat. Dát moderní obraz nebo designový skleněný lustr vedle starožitnosti, třeba dřevěné madony z 18. století, nebo barokního sekretáře, aniž se to vzájemně ruší, to je umění!“

Jiří Machalický napsal pro páteční vydání Lidových novin (31. 8.) recenzi na výstavu Jiřího Petrboka ve Veletržním paláci. Výstavu hodnotí jako podařenou, představující přirozený autorův tvůrčí vývoj. Zároveň oceňuje, že se Národní galerie začíná více věnovat tzv. střední generaci umělců, jíž je Petrbok součástí.

Součástí kategorie Orientace – výběr v Lidových novinách dne 1. 9. bylo i představení druhého ročníku festivalu m3, které sepsala Lenka Lindaurová. Festival se zaměřuje na umění ve veřejném prostoru a pro letošek je jeho ústředním tématem reklamní a turistický smog a staveniště v centru města. V Praze bude tak v následujících dnech možné narazit na instalace Ute Müllerové nebo Christopha Meiera, festival je též provázen performancemi, jejichž autory jsou například Christian Janowski a Matyáš Chochola.