TZ: Píseň duše. Ruské umění ze sbírek Galerie výtvarného umění v Ostravě

Píseň duše. Ruské umění ze sbírek Galerie výtvarného umění v Ostravě / Galerie výtvarného umění v Ostravě / Ostrava / 1. 8. – 9. 9. 2018 

Ostravská galerie má ve svých sbírkách přes 2 300 maleb. Část z nich patří do umělecké sbírky se zahraničním původem. Její součástí je také 150 uměleckých děl ruského, především realistického a moderního umění z období konce 19. a první poloviny 20. století. Více než 30 z nich, převážně malby a kresby i větších formátů, bude představeno na výstavě Píseň duše / ruské umění ze sbírek Galerie výtvarného umění v Ostravě (GVUO), jejímž kurátorem je ředitel instituce. Zahájena bude v úterý 31. července v 17 hodin a v ostravském Domě umění si ji můžete prohlédnout až do 9. září.

„Vznik ruské sbírky obrazů v ostravské galerii se datuje do předválečného období, kdy Eduard Šebela věnoval do galerijní sbírky drobnou malbu Paříž v noci – Rue de Rivoli od Konstantina Alexejeviče Korovina. Obraz s ohledem na pařížský původ rozšířil tehdejší sbírku evropského umění. Dnes je ruská sbírka GVUO vedle ruské sbírky Národní galerie v Praze nejvýznamnější v České republice. Je pozoruhodné, že v Evropě se největší počet děl ruského klasického a realistického umění nachází hned po Francii právě v České republice,“ říká Jiří Jůza, kurátor výstavy a ředitel GVUO.

Příliv maleb a kreseb ruských umělců do České republiky byl spojen s výstavním životem v Paříži i Praze. „Například výstava Maljavinových portrétů v Praze v roce 1933, kterou pořádalo sdružení malířů Myslbek, otevřela cestu jeho obrazům do českých sbírek. Mnoho uměleckých děl později ostravská galerie vykoupila ze soukromých sbírek, kam se dostaly diplomatickými cestami přímo z Ruska,“ vysvětluje Jůza. Galerie výtvarného umění v Ostravě začala systematicky tvořit kolekci ruského umění teprve koncem 60. let minulého století. Ostravská kolekce se zaměřuje především na konec 19. a první polovinu 20. století od klasicistních maleb až po expresivně symbolistní díla.

Výstava prezentuje nejen umělce, kteří se účastnili takzvaných putovních výstav, jejichž prostřednictvím se malíři snažili popularizovat ruské realistické umění. Mezi pěredvižniky patřili například Ilja Jefimovič Repin, Vasil Vasilevič Vereščagin, Ivan Ivanovič Šiškin, Franc Alexevič Rubó a Semjon Gavrilovič Nikiforov. „V jejich dílech je přítomná jak citlivost ke společenským problémům, tak i k ruskému člověku. Jejich prostřednictvím vznikl nový kánon ruské duše. Spojením s realistickou formou však postupně došlo k jeho mytizaci a později i k propagandistickému zneužití,“ uzavírá Jůza.

Z mladších umělců je třeba také zmínit Konstantina Alexejoviče Korovina a Filipa Andrejeviče Maljavina. Oba pobývali v Paříži a jejich tvorba se díky tomu dostala i do evropských sbírek. Výjimečně talentovaný Maljavin sbíral chválu a uznání na výstavách v Paříži, ale i Praze už za svého života. Oproti tomu s Korovinem se život nemazlil. V Paříži byl okraden a několik let se protloukal malováním kýčovitých bulvárů, aby uživil sebe i syna.

V ostravském Domě umění si zároveň můžete prohlédnout výstavu současného umění Kdo je vítězem?, expozici SPEKTRUM / nový vizuální jazyk Galerie výtvarného umění v Ostravě / Robert V. Novák & Zuzana Burgrová, stálou expozici František Jureček – Alois Sprušil / Nová galerie v nové republice a Partyzány Ladislava Zívra, které vybral básník Jaromír Typlt v rámci Výstavy jednoho díla ze sbírek GVUO. Dům umění GVUO je otevřen úterý až neděle od 10 do 18 hodin. Vstupné na výstavu činí 40 Kč plné, 20 Kč zlevněné. Vstup zdarma pro seniory a v neděli.

ZÁKLADNÍ INFORMACE O VÝSTAVĚ

Záštitu nad výstavou převzal Lukáš Curylo, první náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje.  Projekt je financován z rozpočtu Městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz.

1. 8. – 9. 9. 2018

Dům umění, Jurečkova 9, Ostrava

Pořadatel: Galerie výtvarného umění v Ostravě

Kurátor: Jiří Jůza

Grafický design: Robert V. Novák a Zuzana Burgrová

Překlad: Christopher Hopkinson

Vystavovaní umělci:

Maria Konstantinovna Baškircevová, Nikolaj Petrovič Bogdanov-Bělskij, Michail Nikolajevič Dobronravov, Nikolaj Nikanorovič Dubovskoj, Adalbert Michajlovič Erdélyi, Julij Julijevič Klever, Konstantin Alexejevič Korovin, Klavdij Vasiljevič Lebeděv, Vladimir Jegorovič Makovskij, Filip Andrejevič Maljavin, Michail Vasiljevič Něstěrov, Semjon Gavrilovič Nikiforov, Vasil Vasiljevič Pěrepletčikov, Ilja Jefimovič Repin, Franc Alexejevič Rubó, Ivan Ivanovič Šiškin, Vasil Vasiljevič Vereščagin

Pěredvižnici byli členové Skupiny putovních výstav, která působila v 19. a 20. století. Jejich zájmem bylo oprostit umění od akademismu a propagovat lidové umění i ruský národ realistickým způsobem. Malovali národní motivy, portréty, krajinomalby, žánrové výjevy i historické události, nejčastěji pak život rolníků a prostého venkovského lidu. Mezi významné pěredvižniki patřili také Abram Jefimovič Archipov, Ivan Nikolajevič Kramskoj, Archip Ivanovič Kuindži,

Isaak Iljič Levitan, Rafail Sergejevič Levickij, Illarion Michajlovič Prjanišnikov, Andrej Petrovič Rjabuškin, Vasilij Dmitrijevič Polenov a Vasilij Ivanovič Surikov.