Artificiální příroda – příroda budoucnosti

Eva Slunečková se ve svém textu věnuje výstavě designérské a umělecké dvojice Studio Drift v amsterdamském Stedelijk Museum. V Holandsku působící ateliér vytváří instalace, objekty či filmy kombinující nejnovější technologie s uměleckou imaginací a poetikou přírody. Jejich práce se zabývají nejednoznačným vztahem člověka k jeho okolí a ve svých futuristických vizích ukazují kontradikce i překvapivá spojení mezi živým a neživým. Amsterdamská retrospektiva Studia Drift je podle Slunečkové spekakulární, zároveň ale soustředěnou přehlídkou jejich dosavadní tvorby.

Pohled do instalace výstavy Studio Drift: Coded Nature, 2018, Stedelijk Museum Amsterdam. Fragile Future 3, 2009, instalace 2018, vlevo Fragile Future Chandelier 3.5. Publikováno s laskavým svolením Carpenters Workshop Gallery, Londýn. Fragile Future Chandelier 3.5 bylo do sbírek Stedelijk Museum pořízeno s podporou Mondriaan Fund, 2015. Foto: Gert Jan van Rooij

Artificiální příroda – příroda budoucnosti

Tajemná lesní krajina, v níž se cosi skrývá. Zatím nevíme přesně co, jen máme podivné tušení. Jak elektronická hudba graduje, objevují se v zeleni také objekty. Zdá se, že jsou betonové, noří se z jezer a řek, levitují nad lesem, proplétají se mezi stromy a plují vzduchem na pozadí monumentálních hor, až se konečně pomalu dávají do pohybu. Jsou jich desítky, stovky, snad i tisíce. Letí zdánlivě nespoutaně a přitom cílevědomě, na rozdíl od nás totiž znají směr a cíl svého putování.

Pokud je nám trochu povědomá tvorba holandského Studia Drift, balancujícího na hraně designu, umění a technologie, asi nás tento symbolický výjev tolik nepřekvapí – levitujícím betonovým kvádrem Drift nás ostatně Lonneke Gordijn a Ralph Nauta šokovali už v minulém roce na Armory Show v newyorské Pace Gallery. Dosud sice neznáme způsob, jakým monolit přiměli ke kontinuálnímu letu, prohlédnout si ho v akci ale na vlastní kůži můžeme právě zde, na jejich první retrospektivě, která se odehrává ve Stedelijk Museum v domácím Amsterdamu. Právě pro tuto příležitost si Studio Drift připravilo premiéru manipulovaného videa Drifters, které diváka hned při vstupu pomáhá naladit na specifickou estetiku a téma následujících místností zastřešené pod názvem Coded Nature.

Pohled do instalace výstavy Studio Drift: Coded Nature, 2018, Stedelijk Museum Amsterdam. Drifter, vývoj 2008–2016, realizace 2017. Publikováno s laskavým svolením Pace Gallery, New York. Foto: Gert Jan van Rooij

Technicky i esteticky pečlivě pilovaným instalacím je tu pod vedením kurátorky Ingeborg de Roode věnován štědrý počet místností, které i přes množství projektů, které za sebou Studio Drift za deset let společné práce má, nejsou přeplněny, ba naopak. A nutno říct, že střídmost jim prospívá. Minimalismus bílých zdí jedné z nejprogresivnějších evropských institucí pomáhá tříbit prezentaci objektů, jež jsou samy o sobě atraktivní svým řemeslným charakterem i estetikou, a netřeba je tak v prezentaci dále zdůrazňovat – bez dalších berliček tu divák zakouší dokonalost technologií ve spektakulárních formách. Světelná instalace z křehkého pampeliškového chmýří Fragile Future (Carpenters Workshop Gallery) je vůbec největší svého druhu, za pozornost stojí také systém inspirovaný ladným pohybem křídel dravce nebo videozáznam akce tří stovek dronů, simulujících chování ptáků.

Pohled do instalace výstavy Studio Drift: Coded Nature, 2018, Stedelijk Museum Amsterdam. Publikováno s laskavým svolením Pace Gallery, New York a Collective Studio Drift, Amsterdam. Foto: Gert Jan van Rooij

Studio Drift ukazuje, že příroda a technologie nemusí být nutně protichůdné, ale mohou se navzájem doplňovat, nebo dokonce obohacovat. „S různými typy technologií se lidé snaží napodobit přírodu nebo alespoň její určité elementy, ale nikdy neuspějí. Na to je příroda příliš komplikovaná,“ vysvětluje pozici v doprovodném dokumentu k výstavě Lonneke Gordijn. Na miniaturní LED zářivky tak ručně lepí chmýříčko za chmýříčkem z odkvetlých pampelišek její asistenti v amsterdamském studiu, křehké zdroje připevňují do kombinovatelných kovových struktur, jež následně umožní realizaci rozměrné instalace, beroucí dech nejednomu návštěvníkovi. Hedvábné textilie zavěšené v subtilních kovových konstrukcích se spouštějí ze stropu na zem a zase zpět, inspirované pohybem okvětních lístků, uskupení létajících dronů na noční obloze zahajuje umělecký veletrh Art Basel v Miami. Proniknout do know-how spektakulárních podívaných nám sice výstava neumožňuje, věrně však přibližuje svět, v němž vznikají. Návštěvník tu může prozkoumat modely různých měřítek a účelů, zhlédnout doprovodná videa dokumentující jejich vznik a rozšířit si znalosti oblíbenou trojicí umělců studia, vybraných přímo z archivu amsterdamského muzea, kteří výstavu uzavírají.

Pohled do instalace výstavy Studio Drift: Coded Nature, 2018, Stedelijk Museum Amsterdam. Gazm a Studio Drift, větev Tree of Ténéré, prototyp 2017. Publikováno s laskavým svolením Pace Gallery, New York. Foto: Gert Jan van Rooij

Výstava Coded Nature je snad vším, ovšem není vyčerpávající. Rozhodně je však poměrně nenáročná, působivá a zábavná. Vzbuzuje silné emoce skrze všudypřítomný pohyb a budí respekt použitím sofistikovaných technologií, efektů a důrazem na řemeslnou dokonalost designu. Zprostředkuje přehled a strukturovanou orientaci napříč oblastmi tvorby holandského dua, není však jejich vrchovatou encyklopedií. Nezahlcuje a je to dobře. Vlastně je to v rámci možností to nejlepší, co se vůbec expozici transmediálního designu tohoto druhu v uměleckém muzeu mohlo stát.

Studio Drift / Coded Nature / Stedelijk Museum / Amsterdam / Holandsko / 25. 4. – 26. 8. 2018