TZ: 8smička

8smička / Humpolec / 2. 5. 2018 

Umění se odstěhovalo do Humpolce!

V Humpolci se v prostorách bývalé textilní továrny, přesně na půli cesty mezi Prahou a Brnem, otevřela zóna pro umění 8smička. Slavnostní otevření nové instituce 18. dubna 2018 uvedla vernisáž výstavy Pocta suknu: Textil v kontextu umění kurátorek Emmy Hanzlíkové a Markéty Vinglerové. První výstava představuje 84 převážně českých umělců a jejich textilní práci za posledních 100 let. Provoz zóny pro umění symbolicky odstartoval modrý kouř z továrního komína. Během prvního týdne instituci navštívilo na 1200 milovníků umění z celé republiky, cestu za uměním do Humpolce již našlo i několik návštěvníků ze zahraničí. 8smička je první soukromou institucí svého druhu v České republice, která mimo velká města nabízí výstavy moderního a současného umění. Zóna 8smička představí 3 velké výstavy ročně, které doplní publikace, doprovodné programy, site-specific projekty, kurzy umění i akce ve veřejném prostoru. Pro návštěvníky je v citlivě zrekonstruovaném objektu kavárna, umělecké knihkupectví a originální stavebnice pro děti. 8smička je novou zastávkou na D1 na trase Praha – Brno a zpět, která stojí za to!

http://8smicka.com/program/

Proč právě Humpolec?

Myšlenka 8smičky jako kulturního centra v bývalé textilní továrně v centru Humpolce, zaměřeného na moderní a současné umění, vzešla od humpoleckých obyvatel, kteří se rozhodli založit stejnojmenný nadační fond a jít příkladem v novodobém mecenášství. Humpolec, malé město uprostřed republiky, jako místo pro centrum současného umění, to je výzva. “Víme, že jsme první, kteří se rozhodli vybudovat velkou moderní kulturní instituci mimo velké město a dosavadní nadšené reakce veřejnosti, odborníků i umělců samotných jsou pro nás tou nejlepší odměnou. Každý, kdo přijede do 8smičky, zažívá příjemné překvapení a přiznává, že něco takového v Humpolci nečekal. Odpovídáme na to s úsměvem, že bychom obstáli i ve velkém městě. Chceme být příkladem a motivací i pro ostatní,” uvádí mecenášský počin Marcela Straková, ředitelka 8smičky.

Jaký má 8smička cíl?

Zóna pro umění 8smička si klade za cíl pořádat výstavy moderního a současného umění, které budou svým konceptem i kvalitou takové, aby do Humpolce přivedli nejen místní obyvatele, ale i zájemce o umění z celé republiky. Ke spolupráci 8smička do Humpolce přizývá další kurátory a odborníky na jednotlivé oblasti a stejně tak pracuje s umělci. Pro obyvatele Humpolce a okolí připravila 8smička kurz kresby a komunitní programy s přesahem do veřejného prostoru.

“Nabídku zóny 8smička jsme koncipovali ve dvou rovinách, jedna kopíruje milovníky umění z celé republiky i ze zahraničí, druhá reaguje na potřeby místní komunity malého města. V 8smičce se snažíme o propojení obého, najdete u nás velkou objevnou výstavu kombinující užité i současné umění za posledních 100 let, která zatím nemá v Česku svým rozsahem i tématem obdoby. Zároveň u nás potkáte občany Humpolce v roli účastníků pravidelného kurzu kresby pro dospělé, teenagery, kteří u nás studují v Akademii 8 nebo s námi pojedete vlakem na výlet do galerie ve vedlejším městě,” komentuje pestrost programu nové zóny pro umění ředitelka Marcela Straková, která před příchodem do 8smičky pracovala v Národní galerii v Praze.

Pocta suknu: Textil v kontextu umění

Umístění výstavy Pocta suknu: Textil v kontextu umění do industriálního objektu číslo 8 v Humpolci není náhodné. „Inaugurační výstavu 8smičky jsme chtěli napojit na lokální kontext. Automaticky se nabízela vazba na humpoleckou textilní historii. Výstavy věnované textilnímu umění jsou v českém prostředí spíše vzácné a přehlídka Pocta suknu je příležitostí, jak toto mnohdy opomíjené médium uvést zpět do světa vysokého umění a aktualizovat naše nahlížení na tento pramateriál,“ uvádí Emma Hanzlíková, hlavní kurátorka 8smičky. K výstavě přizvala Markétu Vinglerovou, kurátorku textilní sbírky Uměleckoprůmyslového musea v Praze.

Obsáhlejší přehlídka mapující tendence užití textilu v umění u nás dosud neproběhla. Pokud se podíváme za hranice naší země, na výstavách zahraničních institucí začal být textil v souvislosti

s výtvarným uměním revidován daleko dříve,“ doplňuje Emma Hanzlíková.

Výstava Pocta suknu: Textil v kontextu umění je rozdělena do osmi částí, ve kterých kurátorky Emma Hanzlíková a Markéta Vinglerová v architektuře Zbyňka Baladrána představují na 140 děl a exponátů, od fotografií Josefa Sudka a Františka Drtikola přes tapisérie Antonína Kybala, etablované autory jako jsou Milan Knížák nebo František Skála až po současné umělce, mezi kterými jsou zastoupeni např. Roman Štětina, Klára Hosnedlová, Radek Brousil, Jiří Thýn, Milena Dopitová nebo Johana Pošová. Samostatná sekce výstavy je věnovaná humpolecké rodačce Zorce Ságlové, sestře Ivana Magora Jirouse, kterou proslavil symbol králíka i happeningové akce či kostýmy pro undergroundové uskupení Plastic People of The Universe.

Výstavu Pocta suknu tvoří z velké části zápůjčky z institucí napříč republikou. „Pocta suknu je pro nás zahájením činnosti i v tom smyslu, že nám všichni zapůjčitelé vyšli vstříc, což bylo v době, kdy jsme o zápůjčky žádali a instituce ještě neexistovala, obdivuhodné. Díky zapůjčitelům ze sbírek velkých institucí jako je Národní muzeum, Uměleckoprůmyslové museum v Praze, Muzeum hlavního města Prahy, Muzeum umění Olomouc či Moravská galerie v Brně představujeme díla, která mnoho let nebyla k vidění,“ komentuje zrození výstavy Marcela Straková. Velké institucionální zapůjčitele doplnily menší regionální subjekty, soukromí zapůjčitelé i samotní umělci.

Výstava se rozkládá ve dvou podlažích industriální budovy na ploše 1000 m2. Prostory v přízemí uvádí část s názvem Měkké medium, nejrozsáhlejší část výstavy, která mapuje ryzí fyzickou práci s textilem v podobě velkých kombinovaných textilních asambláží Milana Knížáka postaveného do dialogu s Juliusem Reichelem, nebo happeningové počiny v krajině Josefa Hampla a Jana Steklíka. Tyto doplňují jemné práce Stanislava Kolíbala, Adrieny Šimotové a Adély Matasové, zatímco ve vedlejší místnosti dynamicky oponují objekty – skříň s molitanovým oblekem Františka Skály, obří džínová ruka Nik Timkové, vypárané fotbalové šály Alžběty Krňanské v centru s kompaktní textilní sochou Mileny Dopitové. Mezi umělci zastoupenými v této části nelze vynechat textilní práci Jiřího Koláře či tapisérii vytvořenou moravskou gobelínkou dle předlohy Jiřího Valocha či site specific instalaci Jiřího Kovandy.

První podlaží hostí další části výstavy, kdy úvodem prochází návštěvník místností s otevřeným krovem, do které kurátorky daly vyniknout monumentálním textilním dílům.

Některá díla zastoupená ve výstavě nebyla prezentovaná na veřejnosti několik desítek let a to, že jsme po mnoha letech mohli představit, je už samo o sobě výjimečný počin. Jako příklad můžeme uvést např. tapisérii Renaty Rozsívalové Setkáni nebe s oblohou (1988). Zóna 8smička navíc splňuje všechny technické podmínky pro vystavování sbírkových předmětů a to v koncepci výstavy a výběru exponátů hrálo důležitou roli,” uvádí spolukurátorka výstavy Markéta Vinglerová

z Uměleckoprůmyslového musea v Praze.

Vedle monumentálních prostorových instalací v patře najdete komorní prostor, ve kterém kurátorky vystavily unikátní práci Muchomůrky (1911) zakladatele české gobelínové tradice a první gobelínové školy ve střední Evropě Rudolfa Schlattauera. První patro bývalé textilky dále hostí sekci věnovanou Zorce Ságlové, sekci experimentální, sekci fotografickou, intimní ženskou i část, kdy se s textilem v umění pracuje v rovině politické proklamace.

Humpolecké textilní soukenické historii je věnovaná jedna z částí výstavy s názvem Od cechu po fabriku, kdy mají návštěvníci jedinečnou možnost seznámit se ve třech vitrínách s archiváliemi dokumentujícími již zaniklou humpoleckou textilní tradici. Objekt 8smičky, původně továrna Karla Trnky, se stal po roce 1948 součástí Národního podniku Sukno, jehož provoz zde byl ukončen krátce po revoluci. „Vypsali jsme výzvu pro humpolecké pamětníky, aby se s námi o archiválie i vzpomínky přišli podělit, protože historie sukna je zde stále živá a příběhy spojené s budovou 8smičky a její historií chceme dále rozvíjet,“ komentuje spolupráci s místními obyvateli ředitelka 8smičky. Lavičky, které najdete v části věnované propagandě, jsou potažené původní humpoleckou látkou, kterou 8smičce věnovali místní pamětníci.

8smička v Praze na Letné

Součástí výstavy v Humpolci je rekonstrukce výlohy z roku 1961, která zvítězila v československé soutěži velkých obchodních domů o nejlepší výlohu věnovanou výročí 500 let založení soukenické tradice v Humpolci. 8smička před pár dny obsadila jednu z výloh Erhartovy cukrárny na pražské Letné a až do konce května se tak mohou kolemjdoucí v pražské umělecké čtvrti označované jako Art District 7 kochat poctivou aranžérskou prací s nápisem Humpolec. Vybavíte si nějaké jiné malé město, které má v Praze takovou reklamu?

8smička a další výstavy?

V plánu připravovaných výstav se 8smička zaměří na české umění 20. století až do současnosti, kdy se představí kurátoři z celé republiky i ze zahraničí. Další výstavou bude site-specific pojetí tvorby autorských dvojic s názvem Dvě hlavy čtyři ruce, k jejíž přípravě hlavní kurátorka Emma Hanzlíková přizvala Jiřího Frantu a Davida Böhma. “Výstavní program má 8smička připravený na tři roky dopředu a každou výstavu doplní programy pro školy, komentované prohlídky, přednášky a živé akce, ať už přímo v zóně 8smička, nebo v přilehlém parku Stromovka, jinde v Humpolci či na Vysočině,” doplňuje Marcela Straková.

Inspirace pro doprovodný program pochází z podobných institucí v zahraničí, odkud má většina 8smičkového týmu bohaté zkušenosti. 8smička uvedla vedle velké vernisáže také formát rodinné odpolední vernisáže. Výstavy a doprovodné programy doplní účast 8smičky na celostátních akcích jako je Zažít město jinak, Den architektury, Muzejní noc, Noc literatury a další.

8smička a publikace

Významným doplněním aktivit 8smičky je knihkupectví zaměřené na uměleckou českou i zahraniční literaturu pro děti, na knihy o umění, architektuře a designu, monografie a katalogy k výstavám. 8smička je také vydavatelem publikací. První publikací je katalog k výstavě Pocta suknu: Textil v kontextu umění, který lze mj. zakoupit ve zdejším knihkupectví. První publikace 8smičky vyšla v nákladu 888 ks je současně odbornou vědeckou publikací.

Ediční plán 8smičky zahrnuje katalogy k výstavám, soupisy děl českých umělců, bibliofilie ilustrované předními českými umělci, uměleckou mapu Vysočiny i vlastní časopis.

Termíny a čísla? 

8smička nese číslo 8 nejen v názvu. Humpolecká 8smička otevřela 18. dubna 2018, vstupné na výstavu činí rovných 8,- Kč. Otevírací doba zóny je od středy do neděle od 10 do 18 hodin, v rámci doprovodných programů a akcí se počítá s prodlouženou otevírací dobou. Café 8smička otevírá již v 9.00. Na slavnostní velevernisáži bylo 800 lidí.

Kampaň a vizuál do poslední nitky

8smička je na D1 jen jedna, proto se základem pro kampaň Umění se odstěhovalo do Humpolce stala samotná dálnice. 8smička se v kampani soustředila na odpočítávání kilometrů z pohledu návštěvníka, který jede za uměním do Humpolce. Kilometry suplovaly dny zbývající do otevření a vznikaly fotografie focené přesně v místě daného kilometru na D1, tj. 88 dní před otevřením postovala 8smička fotografii z 88 km směr Humpolec. Ve vizuálu instituce i první výstavy pracují grafici Štěpán Malovec a Martin Odehnal s fotografií modelu dnešní továrny oblečené do původní látky, která se zde vyráběla. Katalogem výstavy se line červená nit, ve výstavě je to nit černá. V označení budovy najdete užití starého loga Národního podniku Sukno, se kterým 8smička pracuje také v motivu pro plátěnou tašku.

Třešinkou na dortu v kampani k samotné výstavě je pro nás výloha v pražské Erhartově cukrárně, kde jsme díky osvíceným majitelům získali možnost pojmout jednu z jejich výloh umístěním rekonstrukce vítězné výlohy z celorepublikové soutěže pořádané při příležitosti oslav 500 let humpolecké soukenické tradice v roce 1961. Výloha v Praze s nápisem Humpolec směřující kolemjdoucí na výstavu do 8smičky, to je víc, než jsme doufali,” uvádí Marcela Straková.

Vizuální identita 8smičky grafiků Štěpána Malovce a Martina Odehnala se skládá z jednoduché typografie doplněné o vizuální proměny tvaru čísla 8, na objektu samotném při příjezdu z D1 najdete světelný panel ve tvaru čísla 8 s motivem panáčků přechodu pro chodce. Nyní svítí zelený – je otevřeno. Na světelný panel na fasádě navazuje oblečení kustodů – zelený plášt se stejným motivem přechodu pro chodce, u kustodů platí panáček červený – pozor! Autorkami je návrhářské duo Sistersconspiracy.

8smička a architektura a design

Rekonstrukce bývalé továrny na vlněné látky Karla Trnky, následně haly č. 8 Národního podniku Sukno, se ujal humpolecký rodák Luděk Rýzner a jeho architektonické studio OK PLAN. Tovární budova z konce 19. století prošla zásadní rekonstrukcí na administrativní budovu již v roce 2010 a v roce 2016 byla započata přestavba na kulturní instituci pro veřejnost. Rekonstrukce trvala rok a půl. Na ploše 3 000 m2 se nachází depozitář, výstavní prostory, kavárna, knihkupectví a multifunkční přednášková místnost. V této najdou rodiny s dětmi autorskou stavebnici Špulka inspirovanou historií budovy a připravenou na míru pro 8smičku Ateliérem SAD.

8smička stručně… 

8smička má otevřeno od středy do neděle vždy od 10 do 18 hodin.

Vstupné na výstavu je 8,- Kč.

8smička se nachází na D1 na půli cesty mezi Prahou a Brnem.

Od sjezdu z D1 je 8smička 3 km – pár minut.

8smička je mecenášský počin s cílem vytvořit instituci západního střihu, kterou budou navštěvovat místní obyvatelé i milovníci umění z celé republiky.

8smička je místo pro zastavení cestou po D1.