Pardubický kraj rozhodne o koupi Automatických mlýnů v Pardubicích

Zastupitelé Pardubického kraje budou 17. dubna rozhodovat o odkoupení části Automatických mlýnů v Pardubicích od soukromých vlastníků. Hejtmanství chce několikapatrovou budovu, jež je součástí národní kulturní památky, získat pro svou Východočeskou galerii. Znalecký posudek stanovil tržní cenu na 23,3 milionu korun, pracovní skupina kraje se s majiteli dohodla na ceně 22,5 milionu korun, řekl ČTK náměstek hejtmana Roman Línek (Koalice pro Pardubický kraj).

Součástí dohody je také odkoupení zpracované projektové dokumentace, kterou pro majitele mlýnů zpracovává architekt Petr Všetečka. Bude hotova do konce listopadu a Pardubický kraj za ni zaplatí necelé dva miliony korun. Hejtmanství rovněž přispěje na úpravy vstupního parteru i vnitřního nádvoří areálu dotací 13,5 milionu korun. Budou zahrnovat i demolice nevhodných objektů, výsledná podoba bude konzultována s krajem, který získá několik parkovacích míst.

"S projektovou dokumentací dostaneme v listopadu už zahájené stavební řízení. Zápis do katastru nemovitostí by měl být proveden v závěru roku," uvedl Línek. Hejtmanství počítá s tím, že přestavba jeho části objektu pro potřeby galerie bude stát 160 milionů korun bez DPH, z toho 100 milionů by mělo pocházet z dotace z programu Integrovaných územních investic (ITI) Hradecko-pardubické aglomerace. Rekonstrukce by mohla začít koncem roku 2019.

Architekt Lukáš Smetana s manželkou koupili v roce 2016 Automatické mlýny od společnosti GoodMills, která v roce 2013 v areálu ukončila výrobu. Podle údajů z katastru nemovitostí zaplatili na základě tří smluv za pozemky a budovy celkem 22,284.396 korun. Kromě Pardubického kraje mají zájem část využít i Pardubice. Za sedm milionů korun by měly získat právo stavby pro vybudování Centrálních polytechnických dílen pro školy včetně projektové dokumentace. Smetana připravuje rekonstrukci zbývající části areálu mlýnů, i on by mohl získat desítky milionů korun z dotace ITI.

Mlýny projektoval architekt Josef Gočár pro bratry Egona a Karla Winternitze. Stavěly se v letech 1909 až 1911, ve 20. letech k nim přibylo nové silo, se starší částí ho pojí přemostění. Jejich architektura je asociací babylonské Ištařiny brány. V druhé polovině minulého století levé nábřežní křídlo prodloužila čtyřpatrová přístavba, v areálu vznikly i další budovy. Od roku 2014 jsou mlýny národní kulturní památkou.