TZ: Vladimír Škoda

Vladimír Škoda / Mysterium Cosmographicum Johannes Kepler / Museum Kampa / Praha / 19. 3. - 3. 6. 2018

Museum Kampa připravilo první retrospektivní výstavu sochaře Vladimíra Škody, jenž od roku 1968 žije a působí ve Francii. Výstavu v Museu Kampa doplní paralelní výstava v Galerii hlavního města Prahy na Zámku Troja, která bude pro veřejnost otevřena od 29. března 2018.

U příležitosti výstavy vychází retrospektivní katalog autora, který bude po zahájení obou výstav doplněný o menší doprovodné katalogy k pražským instalacím.

Název výstavy v Museu Kampa je odvozen od prvního spisu astronoma Johannese Keplera Mysterium Cosmographicum (1596) – Tajemství vesmíru. Mezi šest tehdy známých planet vložil Kepler pět platonských těles, dokonalých mnohostěnů, vnímaných už od antiky jako posvátná geometrie. Další významné Keplerovo dílo Harmonices MundiHarmonie světů (1619) se stalo základem a dalo název související výstavě Vladimíra Škody v Zámku Troja.

Latinské citace si Vladimír Škoda zvolil právě proto, že nejsou ani anglické, ani francouzské, ale odkazují ke společné vrstvě poznání, kterou současnost zahaluje tajemstvím. Ztrácíme totiž kontinuitu se vzdělaností, která náš svět utvářela.

Výstava je rozčleněna do tří základních okruhů, každý se vztahuje k odlišné výpovědi o vesmíru. Je tu nezměrný a nekonečný vesmír Giordana Bruna, zlatý řez - božská proporce Lucy Pacioliho a vesmír plný frekvenční a vibrující energie Nikoly Tesly.

Vladimír Škoda vyšel z kovářského řemesla a kováři byli prvními alchymisty. Jako první ukoval Škoda oblek pro Golema, postupně se přes zájem o meteoritické tvary dostal k dokonalé formě – kouli. Koule zastupuje celek vesmíru, jednotlivá vesmírná tělesa i ideální tělesa platonská. Zabýval se také myšlenkou kyvadla, rovnováhy, spirály a sféry. Později se jeho pozornost soustředila na vibrující, otáčející se nebo konkávní zrcadla. Zrcadlo může být bránou do jiné dimenze, vytvořit iluzivní prostor plný hádanek na téma paralelního času a prostoru. Zrcadlo je také odrazovou plochou etickou – žijeme tak, abychom se na sebe mohli beze strachu podívat do zrcadla.

Namísto antických mnohostěnů současnému uvažování o vesmíru dominuje teorie supersymetrie, teorie strun a usilovně hledaná teorie všeho. Hypotézy jsou založené na pozorování a výpočtech, stejně jako modely renesančních učenců. Ve světě rozepjatém mezi soustavou platonských těles a vícedimenzionálním vesmírem se pohybuje česko-francouzský umělec Vladimír Škoda, téměř jakoby cestoval časem.

K výstavě vychází katalog s retrospektivním ohlédnutím po díle Vladimíra Škody v češtině, francouzštině a angličtině. V prvních dnech výstavy vyjde rovněž útlý katalog s textem k výstavě a fotografiemi z výstavy. Oba katalogy budou k dispozici společně s katalogem Galerie hlavního města Prahy v limitované edici v podobě dárkového boxu.

Text: Martina Vítková

Vladimír Škoda

*22. 11. 1942 Praha, od roku 1968 působí ve Francii, žije v Paříži

Sochař, pedagog

Studia:

1973-1975 Académie de France - Villa Medici v Římě

1969-1973 École Nationale Supérieure des Beaux Arts, Paříž, Francie, ateliér Césara Baldacciniho

1968-1969 Faculté des Lettres, Grenoble, Francie

Pedagogické působení

1994-2007 École Nationale Supérieure des Arts décoratifs, Štrasburk, Francie

1985-1994 École Supérieur d’Arts et de Design, Grand Luminy, Marseille, Francie

1979-1985 École Supérieur d´Art, Le Havre, Francie

Výstavy

Od roku 1969 se zúčastnil mnoha desítek samostatných i skupinových výstav

Zastoupení ve sbírkách

Jeho dílo je zastoupeno Centre Georges Pompidou, Paříž (Paris), ve sbírce FNAC, Paříž (Paris), FRAC Alsace, Selestat, FRAC Franche-Comté, Besançon, FRAC Languedoc-Roussillon, Montpellier, FRAC Limousin, Limoges, FRAC Provence-Alpes-Cote d'Azur, Marseille, Musée Cantini, Marseille, Musée d'Art et d'Historie, Belfort, Musée d'Art Moderne de la Ville de Paris (ARC), Paříž (Paris), Musée National d'Art Moderne, Paříž (Paris), GASK - Galerie Středočeského kraje, Kutná Hora, Galerie Klatovy-Klenová, Muzeum umění, Olomouc, Národní galerie v Praze, Galerie hlavního města Prahy, Museum Kampa – Nadace Jana a Medy Mládkových