Artalk.cz

TZ: Václav Girsa

Václav Girsa / Co čert nechce, bába nedonosí  / Galerie Dole / Ostrava / 29. 1. – 4. 3. 2018

Václav Girsa: Co čert nechce, bába nedonosí

Kurátorský text Martina Dostála:

Jako svého druhu zjevení se před více jak desetiletím objevil na české scéně malíř Václav Girsa. Jeho nástup, to bylo punkové rozkopnutí dveří, doprovozené ostrým fičákem, takovým jakýmsi průvanem z pekla i z  nebe současně. Divoká kresbnost a přitom navýsost chytrá a barevně a technicky uhrančivá malba, která může sdělovat leccos, a hlavně  emoce napjaté za hranu prasknutí; zábava a mrazení, velké i miniformáty, sem tam rozházená geometrie, textová sdělení, komiksové příběhy, satanózní masky, dům jako kočička, čert a čerti, postavy, krajiny a tak dále, lyrika vydřená ze života, vyždímaná z gest. Kill Me! I Love You!

Václav se narodil v Praze 6. října 1969 v architektonické rodině. Architektem ale není –  i když jeho domy by asi byly dost dobrý, a také jeho obrazy pevně držej pohromadě, i když je na nich cokoliv – rozhodl se být malířem. Kromě toho je ale také ostrým ro(c)kovým hudebníkem. No, na Akademii nastoupil do ateliéru Jiřího Davida až ve dvaatřiceti letech, roku 2001, tedy v době, kdy leckterý výtvarný čamrda už má konjunkturální Chalupeckého ceničku. Davida však neúctyhodný Knížák z Akademie vyhodil, a tak Václav studoval a dostudoval u divně divokého Vladimíra Skrepla, jehož asistentem tehdy byl Jiří Kovanda. Takže dobrý, ba nejlepší možné školení. Školu skončil roku 2007.

Nápadná Václavova malba měla od počátku skvělý a podobný ohlas, a to u kurátorů napříč názorovým spektrem. Nebudu se tedy už moc namáhat a kouknu se, co napsali ostatní. Ondřej Chobák charakterizuje malíře takto: „Přímočará sdělení a často brutálně infantilní rukopis obrazů, objektů a instalací není projevem nekontrolované spontaneity, nýbrž přesvědčení, vůle a intelektu.“ a o kus dál: „Pokud většina z nás trne strachy už jen při sledování filmu Záhada Blair Witch, Girsa se po soumraku vydá do lesa hledat místo, kde se podle tradované legendy zjevuje duch bezhlavého rytíře.“ (1) Václav totiž rád prožívá leccos na vlastní kůži, spousta motivů transponovaných do obrazů je víceméně autentická a osobní.  Umělcova přítelkyně, kurátorka Edith Jeřábková: „Vše zobrazené se muselo nejdříve nějakým způsobem dostat do autorova života, včetně různých objektů, které konkrétně nevyhledává, spíše je volně nachází a ve vztahu k události přidává do obrazů.“(2) Hezky a nekonfliktně se tedy všichni doplňujeme, až je to pravda. Před několika lety jsem pro změnu já o Václavovi napsal: „Pokud si někdo ještě pamatuje lynchovský filmový svět, pak jsou pro mě Václavovy obrazy takovou lynchovsko-tarantinovskou konjunkcí, ke které hraje Nirvana, a přitom je to víc než současné.“ (3) Malíř Marek Meduna – jsme v období, kdy se vyjadřují i umělci, a vše se stírá – napsal o Václavových obrazech: „Je možno jimi procházet do vlhkých mechem zarostlých lesů daleko za racionalitu k animismu a totemismu, k mluvícím zvířatům a otevřené a vstřícné symbolice. Jsme ve světě, kteý je blízký ideálům hippies. Běžíme pralesem planety Pandora.“ (4) Uměnovševědný kurátor působící v Brně Jan Zálešák v textu Pozor, zlý čert: „A tím naprosto stěžejním materiálem je v autentické expresivní tvorbě sám umělec. Můžeme se s ním vidět na vernisáži; stojí mezi obrazy jako fyzicky přítomný důkaz, tvořivá mysl v těle středního věku, v kalhotách, kožených botách a tričku.“ (5) Vidíte, jak se všichni shodneme.

Pro ostravskou výstavu jsem s umělcem připravil výběr z jeho tvorby (zdůrazňuji slovo výběr z tvorby), přitom jsem dbal, aby i divák v Ostravě – kde, mimochodem, Václav ještě nikdy nebyl – zažil různorodé aspekty jeho malířské práce. Věřím, že bude nadšen, a až vyleze z Galerie Dole na povrch, bude mít pocit, že něco chce, ať už to bude cokoliv. Zkrátka, co čert nechce, bába nedonosí.

1 Ondřej Chrobák, in Václav Girsa, Ice On Staircase, Galerie výtvarného umění v Chebu, 2012
2 Edith Jeřábková, dtto
3 Martin Dostál, in Česko-slovenské hvězdy, Galerie Miroslava Kubíka v Litomyšli a KANT, 2013
4 Marek Meduna, in Václav Girsa: Bratři, držme se, Moravská galerie v Brně, 2014
5 Jan Zálešák, dtto

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *