Rozhodnutí soudu v otázce vranovského zámku

2. 11. 2017ČTK Infoservis

Potomci bývalých majitelů zámku ve Vranově nad Dyjí, polského rodu Stadnických, neuspěli ani s umírněnou žalobou na navrácení alespoň rodinné hrobky a obrazu hraběnky. Jejich žalobu zamítl Okresní soud ve Znojmě. O verdiktu píše dnešní Mladá fronta Dnes.

"Žaloba o určení vlastnického práva potomků šlechtického rodu proti České republice o zámeckou kapli s pozemkem a jeden portrétní obraz byla zamítnuta," řekla deníku předsedkyně Okresního soudu ve Znojmě Lenka Krčálová.

Potomci polského šlechtického rodu začali usilovat o navrácení zabaveného majetku po roce 1989. Ve všech případech to ale různé soudy včetně Ústavního odmítly. Podle nich tehdejší forma zestátnění zámku neumožňuje v současné legislativě řešit jeho navrácení podle restitučních zákonů ani jinou právní cestou.

Polská stopa ve Vranově se táhne od 19. století, kdy zámek patřil nejprve polské aristokratické rodině Mniszků a od roku 1876 s ní spřízněným Stadnickým.

Po mnichovské dohodě v roce 1938, kdy se Vranov stal součástí Hitlerovy říše, byl zámek spolu s velkostatkem Adamu Stadnickému zabaven a prodán německému baronu Gebhardu von der Wense-Mörse. Po skončení druhé světové války stát vranovský zámek zkonfiskoval a zpřístupnil veřejnosti.

Stadnickému tehdy nepřipadl ani jeho dosavadní vranovský byt s malou zahrádkou na dožití. S manželkou Stefanií ho mohl užívat pouze do února 1952, kdy byl nuceně vystěhován. S sebou si směli vzít jen nejnutnější užitkové bytové zařízení. Rozhodli se proto vrátit do Polska, ale komunistické úřady jeho původní domoviny mu zpočátku nechtěly povolit vstup. Usídlil se proto ve Znojmě.

Zdroj: ČTK

ČTK | Jakékoliv publikování nebo další šíření obsahu České tiskové kanceláře je bez písemného souhlasu Artalk z.s. zakázáno. ©ČTK