Artalk.cz

TZ: Robert Vlasák

Robert Vlasák / Mezisvěty / Galerie Emila Filly / Ústí nad Labem / 26. 10. – 24. 11. 2017

Pozvanka_Robert_Vlasak_A5_1

Robert Vlasák: Mezisvěty

Vernisáž výstavy: středa 25. října od 19 hodin v Galerii Emila Filly (Jateční 49, Ústí nad Labem)

Termín výstavy: 26. 10. – 24. 11. 2017

V roce 1900 vydává Ernst Mach svoji základní publikaci Die Analyse der Empfindungen und das Verhältnis des Physischen zum Psychischen, v níž se na známém příkladu s tužkou namočenou do sklenice vody snaží vymezit prostor praktického režimu, ve kterém je možno uchopovat fyzikální objekty. Vytváří nejenom určitou epistemologii – fenomenalismus, ale velmi paradoxně odkrývá i pole paralelního vnímání počitků ve smyslu objektů estetiky. Jeho pragmatizmus otevírá nové chápání statutu objektu. Pro naše uvažování je to příklad zásadní, jelikož ukazuje statut objektu nejenom ve vztahu smyslové vnímání a vědomí, ale dokazuje i proměnlivost zmíněného statutu v souvislostech s „praxí“. Mach popisuje optický úkaz, na kterém demonstruje kontrast jevu, zdání „Schein“ se skutečností „Wirklichkeit“. Tužka, kterou držíme ve vzduchu, je rovná, ponoříme-li ji do vody, působí zakřiveně. Na základě daného příkladu, Mach tímto ukazuje možnost přenosu statutu objektu ve smyslu jiné, například i smyslové, estetické zkušenosti. Objekty v ní jsou v jiném praktickém režimu. Machem popsaný transfer zkušenosti můžeme uchopit jako demonstraci fyzikálního jevu v rovině umění i ve světě vědy.

Dílo Roberta Vlasáka, které prezentuje v rámci projektu Mezisvěty, se zaměřuje na technologicky orientované objekty, jejichž společným jmenovatelem jsou průniky mezi modely fyzikálních principů ve smyslu vědeckých či pseudovědeckých experimentů a umění. Objekty Roberta Vlasáka se právě díky potencialitě, kterou tvarově orientované myšlení Ernsta Macha odkrývá, mohou vyhodnotit v souvislosti s jejich fungováním ve vybraném praktickém režimu několikerým způsobem.

Robert Vlasák se dlouhodobě zaměřuje na poetické převyprávění příběhů demonstrací zákonitostí fyziky, technologických přístupů a realizačních technologií. Ty převádí na základní moduly (zvuk, vibrace, pohyb, elektrostatické jevy), které jsou intencionální, smyslové povahy. Můžeme proto hovořit o komplexech počitků. Vznikají tak evidence, které jsou smyslově vnímatelné a jsou zároveň reflektovány a prožívány na základě naší obrazotvornosti. Zjednodušeně by se dalo říci, že se artefakty Roberta Vlasáka pohybují v mezisvětech zkušenosti recipienta. Jsou jím koncipovány jako re-prezentace, převyprávění a překódování původního objektu.

Přesun mezi světy „umění“ a „vědy“ není v případě tvorby Roberta Vlasáka institucionální povahy. Tedy fyzikální objekt se nestává uměleckým dílem pouhým přesunem do prostředí galerie. Jeho poetika je založena na naraci vztahující se k naší imaginaci. Obrazotvornosti, na jejíž bázi mohou být smyslové elementy, které pojímejme jako „koncepční jednotky“, chápané ve smyslu figur, „duševních motivů“. Figur, z nichž i zpětně zkušenost modeluje naše vnímání. Reflexe se stává emocionálním stavem. Pociťovaný, smyslový objekt je modem prostředkování, který je třeba „přeskočit rozumem“. Naší mysl můžeme v těchto souvislostech popsat jakožto „metafyzickou“ laboratoř, která sublimuje jednotlivé objekty, vědomé akty jako stavy, mody mající nejenom svébytnou poetiku, ale i „auru“ a specifickou krásu.

Robert Vlasák (nar. 1978) vystudoval Fakultu výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně, (Ateliér nefigurálního sochařství u doc. Jana Ambrůze, 2001-2003) a Fakultu užitého umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem (Ateliér přírodních materiálů u prof. Jaroslava Prášila, 1997-2001). V současné době vede (spolu s Janem Krtičkou) ateliér Přírodní materiály na Fakultě umění a designu Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem.

Martin Kolář

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *