V příloze Hospodářských novin ProByznys se věnují uměleckému obchodu. Vyšel zde například krátký rozhovor s Janem Třeštíkem, majitelem Hauch Gallery. Myslí si, že čeští sběratelé se chtě nechtě budou muset přeorientovat i na zahraniční trh, jelikož kvalitní české umění není vždy dostupné. Zájemcům o umění by doporučoval, aby kupovali díla, jež se jim líbí.

Lenka Lindaurová pro stejnou přílohu HN připravila rozhovor s malířem Vladimírem Houdkem, kterého představuje jako atraktivního umělce pro galeristy a sběratele. „Divák, ať už z laického, nebo odborného hlediska, je pro mě vždy až v druhém plánu. Nechci, aby to znělo nějak pejorativně, ale primární je pro mě proces práce, tedy řešení určitých idejí, obsahu a formy,“ říká Houdek.

Lindaurová mluvila rovněž s Jiřím Kovandou, malířem starší generace: „Osobně si myslím, že není dobré zpětně ‚zalepovat‘ mezery a nedostatky z minulých let. Prospěšnější by bylo soustředit se na současnou situaci a budovat kolekci, která by měla hlavu a patu, která by vycházela z toho, co je živé, která by neopomíjela ani mladé autory,“ řekl například o akvizicích státních galerií.

Součástí zmíněné přílohy HN je i představení podzimních výstav, které stojí za zhlédnutí. V Métách vystavují Fernanda Légera, Picassovo muzeum ve španělské Malaze chystá velkou přehlídku prací prvních surrealistek, na zámku Miramare v Terstu bude k vidění secesní, především české, umění. V Albertině lákají na díla starých mistrů, v listopadu začne v pražské NG výstava renesančního umění za vlády Ferdinanda II. V pražském Domě fotografie vystaví fotografické cykly Pavel Baňka, v galerii Pro arte bude k vidění Stano Filko a v GASku bude výstava Loutkový svět Aurela Klimta / Od filmu k divadlu a zpět.

Další rozhovory v obsáhlé příloze HN poskytli i Kateřina Šedá, Magdalena Juříková, Anna Hulačová, Josef Bolf, Krištof Kintera nebo Vladimír Rösel. Vyšla zde rovněž anketa mezi galeristy a sběrateli a je zde stručně charakterizována řada českých prodejních i státních galerií. Tématem byla i problematika padělků a falzifikátorů.

V Právu vyšel rozhovor s fotografkou ženských aktů Terezou z Davle. „Osobně mi nepřijde důležité mít fotografické školy pro to, aby ze mě byla dobrá fotografka. Jako tvůrci se ta fotka musí líbit primárně mně, nechám si poradit od lidí, kterých si vážím a věřím jejich vkusu. Moje volná tvorba je díky tomuhle nastavení opravdu svobodná, jsem samorost, který dosáhl úspěchu, a tím lidi dost štvu.“