Michal Šťastný v deníku Právo ze 17. 7. pozval návštěvníky do Brna na hrad Špilberk na výstavu Vrstvení sklářky Jiřiny Žertové. Výstava je rozdělena na oblast starší a novější tvorby – práce z 60. až 80. let jsou vystaveny v Hranolové věži, díla od 90. let po současnost jsou k vidění v Královské kapli. Výstava potrvá do 3. září.

Historii Galerie Via art představil čtenářům Lidových novin Jiří Machalický. Článek vyšel 18. 7. a souhrnně představuje umělce, s nimiž galerie spolupracovala – například Dalibor Chatrný, Josef Žáček, Sdružení 12/15 nebo Tvrdohlaví – čímž zároveň ukazuje její výstavní koncepci.

V Lidových novinách vyšel 18. 7. rozhovor Judity Matyášové s Lubomírou Hédlovou, kurátorkou Lidické galerie, u příležitosti padesátiletého výročí lidické sbírky. Rozhovor je zaměřen především na období kolem roku 1967, kdy sbírka z popudu britského lékaře Barnetta Strosse vznikla. „Napadlo mě, že v expozici představím širší téma, které se nemusí vázat pouze na lidickou tragédii. Motivem instalace je vzpomínání, ale také zapomínání.“ říká Hédlová.

Mladá fronta DNES informovala 18. 7. o zahájení třech výstav Alšovy jihočeské galerie v budějovickém Wortnerově domě. Výstavy jsou věnovány fantazijnímu realistovi Aleši Krejčovi, performeru Svatopluku Klimešovi a výběru ilustrací z dětského komiksu Raketa. Mladá fronta DNES v rámci článku připomíná i dříve zahájenou výstavu Victora Vasarelyho v jízdárně zámku Hluboká.

V novém vydání časopisu A2 z 19. 7. vyšla esej Ondřeje Fuczika, v níž se autor zamýšlí nad propojením tematiky uprchlické krize, umění a umělecké výuky. Na příkladu díla šestnáctileté studentky Dorothey a její sestry, které vzniklo v rámci mezinárodní soutěže Máš umělecké střevo? a které nedávno vystavila Moravská galerie, ukazuje, že téma překračování hranic je společné politice i umění a právě umělecká multidisciplinarita může značně pomoci při orientaci v každodenním prostoru.

Další z výstav, na níž byli čtenáři denního tisku v uplynulém týdnu upozorněni, je Mezi vodami/Obrazy Otto Plachta v Galerii města Kolína. Většina vystavených děl vychází z Plachtových zážitků z pobytu v peruánské džungli. Článek vyšel v deníku Právo 20. 7., jeho autorem je Jan Šída.

V novém vydání Reflexu 20. 7. u příležitosti 80 let od zahájení nechvalně proslulé výstavy Zvrhlé umění v mnichovském Domě umění vyšel článek Zdeňka Vacka. Článek podrobně popisuje samotnou výstavu a zabývá se i otázkou spálení některých uměleckých děl, jelikož existují nepřímé důkazy, které tento akt zpochybňují.

Mladá fronta DNES přinesla 21. 7. rozhovor Mirky Salavové s Janem Magasanikem, architektem a zakladatelem galerie Deska na ústeckém Střekově. „To, že veřejné umění je instalováno na veřejných toaletách, je víceméně vtipná náhoda. Takový umělecký zásah by mohl být téměř kdekoliv, na jakémkoliv místě ve městě. Umělci jsou velmi kreativní a vhled do jejich uvažování by neměl být uzavřen pouze do prostor galerií.“

U příležitosti výstavy Sama Lewitta a Cheyneyho Thompsona v Domě umění města Brna připravil Filip Šenk pro čtenáře Lidových novin 22. 7. obsáhlou recenzi – analýzu o tom, jakým způsobem vkomponovávají tito dva umělci do svých děl odrazy a kritiku současného světa. Skrze tento odrazový můstek se Šenk zamýšlí nad obecnými způsoby, kterými se umělecké dílo může stát nástrojem kritiky.