Martin Bajtler v Mladé frontě DNES podrobněji informuje o plánované výstavě předmětů se sbírek Pražského hradu v Moskvě. Výstava by měla být zahájena v listopadu v Historickém muzeu na Rudém náměstí a mimo jiného budou vystaveny i kopie korunovačních klenotů. „V rámci dějin výtvarného umění existují pouze dva hrady v Evropě, které jsou srovnatelné svou velikostí a významem, jsou uměleckými centry a zároveň pořád zůstávají živými centry moci. A to je právě Hrad a Kreml.“ uvedl kurátor hradních sbírek Jaroslav Sojka.

Barbora Němcová zve čtenáře Mladé fronty DNES na výstavu českého umění 60. letech Obraz a slovo v Západočeské galerii v Plzni. Díla pro výstavu byla zapůjčena z celé ČR a mezi autory jsou tak například Karel Malich, Dalibor Chatrný, Jiří Kolář nebo Václav Boštík. Výstava potrvá do 27. srpna.

Jaroslav Hubený v Mladé frontě DNES upozorňuje na případ přemístění nové sochy Kajícníka v Lanškrouně. Socha kajícího se hříšníka byla nedávno instalována před kostel sv. Václava a proti jejímu umístění byla sepsána petice. Dnes se tedy radní Lanškrouna budou zabývat otázkou, jestli sochu přemístit. Pokud by k tomu mělo dojít, nejpravděpodobnější variantou je Getsemanská zahrada.

V novém vydání časopisu A2 vychází recenze Šárky Burešové na výstavu Mariana Pally Restrospektiva o 7 dějstvích v Moravské galerii. Burešová výstavě vytýká, že se nedrží svého názvu a místo retrospektivy a uvedení autorova díla do širšího kontextu se soustředí především na efektní divadlo. „Jestliže motivem autorů výstavy bylo šokovat publikum a vyzkoušet nové postupy ve zprostředkování akčního umění, je namístě si položit otázku, zda zvolený přístup k vystavovanému materiálu je vůbec vhodný pro formát retrospektivní výstavy.“

Postřehy Nicole Sabelly o současných feministických uměleckých kolektivech ve Vídni přeložila pro časopis A2 Denisa Petriláková. Sabella v návaznosti na nedávné úmrtí Ingeborg Strobl, jedné ze zakladatelek skupiny Die Damen, mapuje současnou feministickou vídeňskou scénu, jíž byla sama součástí. „Dokud se podmínky pro ženy, lidi odlišné barvy pleti, transgender osoby, handicapované osoby a další jedince nezmění, bude zapotřebí rozvíjet a sledovat kolektivní a performativní feministické strategie…“ uvádí autorka.

Umělkyně a členka skupiny Čtvrtá vlna Martina Smutná ve své eseji v časopisu A2 píše, jaké reakce vyvolalo video Čtvrté vlny o sexistických poznámkách a hodnoceních studentek umění ze strany pedagogů. Upozorňuje, že podobné zkušenosti v návaznosti na video sdílely i studentky z technických nebo přírodovědných oborů, a že video upozornilo nejen na problém genderově podmíněného ponižování, ale i posuzování akademického úspěchu striktně z hlediska síly a moci.

Tématem feminismu se v A2 zabývá i Lýdia Grešáková. V článku Mesto zo ženskej perspektívy představuje sdružení architektek a socioložek Spolka. „Pričinenie sa do sveta a jeho tvarovanie z perspektívy opačného pohlavia, a teda dívanie sa na jedno miesto rôznymi spôsobmi a očami, pomáha odkrývať jeho menej viditeľné stránky a problémy jeho užívania.“ píše Grešáková.