Top10 roku 2016

Ocenění pro umělce a teoretiky, umění a politika, personální změny, nové instituce a jejich proměny, zahraniční přehlídky, domácí retrospektivy a realizace ve veřejném prostoru, nové knihy, rozpočet na kulturu, migrující umělecká díla a úmrtí významných osobností umění a kultury.

1/ Ocenění umělci a teoretikové

Nejsledovanější uměleckou cenou roku 2016 byla bezpochyby Cena Jindřicha Chalupeckého, kterou letos získal Matyáš Chochola. Artalk se nominovaným věnoval v několika textech. Cenu kritiků za mladou malbu udělovanou umělcům do 30 let vyhrál Martin Lukáč. Osobnostmi roku 2015 se stali Eva Koťátková a Jiří Valoch, kterým odborná porota udělila shodný počet bodů. Uděleny byly rovněž ceny pro starší generace – Cenu Michala Raného si odnesl Marian Palla, laureátkou v soutěži Umělec má cenu (Cena od Jiřího Surůvky) se stala Anna Daučíková. Cenu Věry Jirousové udělovanou mladým a etablovaným kritikům získali Tereza Hrušková a Michal Novotný. Ceny ministerstva kultury byly uděleny v oblasti výtvarného umění Charlotte Kotíkové za prezentaci českého umění v zahraničí a za architekturu Zdeňce Vydrové, dlouholeté architektce města Litomyšle. Z architektonických cen stojí za zmínku alespoň České ceny za architekturu, v nichž si hlavní ocenění odnesli Petr Stolín a Alena Mičeková za Zen-houses – Ateliér a dům. Honorovala rovněž Uměleckohistorická společnost – Cenu UHS získal Ivo Hlobil, Cenu Jiřího Krásy pro mladé badatele Ivan Foletti. Oceňovalo se také v zahraničí – Cenu Oskára Čepana si odnesly Julia Gryboś a Barbora Zentková, Turner Prize Helen Marten, Pritzkerovu cenu Alejandro Aravena a Startpoint ocenil Hannah Anbert.

2/ Umění v kontextu aktuální politické situace

Politika loni stála za řadou kulturních a společenských změn, které se výrazně promítly i do výtvarného umění. Výsledek referenda o brexitu, tedy vystoupení Velké Británie z Evropské unie, si vyžádal řadu reakcí umělecké scény, hovoří se i o možných dopadech na trh s uměním. S brexitem přímo souvisí rezignace ředitele Victoria & Albert Musea Martina Rotha. Tate Gallery ukončila sponzorskou spolupráci s ropnou firmou BP (British Petrol). Ta však sponzoruje například British Museum nebo National Portrait Gallery, přičemž bylo prokázáno, že ovlivňuje jejich výstavní program i samotný chod. Neúspěšný pokus o puč v Turecku výrazně posílil autoritativní vládu Recepa Erdoğana, který nechal zavřít nebo vyhodit z práce tisíce akademiků. Turecko opustilo program Kreativní Evropa, který financoval veletrh umění v Istanbulu nebo místní bienále. Veletrh Art International 2016 v Istanbulu byl zrušen kvůli častým teroristickým útokům ve městě. Euroskeptické vlády v Maďarsku a Polsku (resp. Viktor Orbán a Jaroslaw Kaczyński) chtějí započít s kulturní kontrarevolucí, která má do popředí vrátit národní kulturní zájmy postavené na etnicitě a náboženství. Kauza tzv. Panama papers se dotkla rovněž trhu s uměním – ukázalo se, že vlastnictví některých stěžejních děl prošlých aukčními síněmi je netransparentní.

3/ Personální změny

Rok 2016 přinesl několik zásadních personálních změn v našich i zahraničních institucích. Od ledna převzala po Silvii Šeborové, která se stala náměstkyní pro vnější vztahy Moravské galerie, vedení Artalku Klára Peloušková. Od letošního ledna se rovněž mění vedoucí pozice v časopise Art+Antiques – dlouholetého šéfredaktora Jana Skřivánka střídá Josef Ledvina. Z AVU odešel Jiří Sopko, ateliér malířství nově vede Robert Šalanda. Ateliér designu nábytku a interiéru na UMPRUM nově vedou Roman Vrtiška a Vladimír Žák, kteří vystřídali Jiřího Pelcla. Personální změny se udály i na brněnské FaVU – Václava Stratila nahradil ve vedení ateliéru intermédií Pavel Sterec, Martina Zeta v ateliéru videa prozatím zastupuje Jan Šrámek. Skončila ředitelka odboru památkové péče Pražského hradu Ivana Kyzourová, stejně jako generální ředitel Moravského zemského muzea Martin Reissner, jehož vystřídal Jiří Mitáček. V MZM rovněž vzniklo nové Centrum humanistických studií vedené Vítem Vlnasem. Odvolána byla dále ředitelka společnosti Collegium Bohemicum Blanka Mouralová, která připravila koncept Muzea německy mluvících obyvatel českých zemí v Ústí nad Labem. Ředitelem Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy se stal Ondřej Boháč, nově vytvořená Kancelář architekta města Brna funguje pod vedením Michala Sedláčka. Slovenské centrum dizajnu nově vede Mária Rišková, ředitelkou Tate Modern se stala Frances Morris, v čele slovenské nadace NCSU je Christian Potiron a Vatikánským muzeím poprvé vládne žena – Barbara Jatta. Vyjma již zmíněného konce Martina Rotha ve Victoria & Albert Museu skončil i Nicholas Serota jako ředitel Tate Gallery.

4/ Nové instituce a změny v muzeích a galeriích

Ústecká Fakulta umění a designu UJEP otevřela Dům umění na Klíšské ulici v někdejší menze, v Ústí rovněž nově funguje Veřejný sál Hraničář. PLATO Ostrava je od 1. ledna 2017 příspěvkovou organizací města. Po dvouleté generální rekonstrukci byla znovuotevřena Galerie moderního umění v Hradci Králové. Národní galerie dokončila stavební úpravy Anežského kláštera, v jehož rajském dvoře vznikla galerie soch pod širým nebem, a oznámila plány na zevrubnou rekonstrukci Veletržního paláce, která bude provedena formou mezinárodní architektonické soutěže. V Alšově jihočeské galerii byla otevřena nová stálá expozice prezentující společně díla středověku i 20. století. Novou stálou výstavu má rovněž Retromuseum spadající pod GAVU Cheb. Brněnská Fait Gallery se přestěhovala do prostor někdejší továrny Vaňkovka, které dříve využívala Adam Gallery. Galerie Trafačka nově otevřela v holešovické tržnici, Centrum pro současné umění Praha začalo působit v bývalé pekárně na Letné, kam přesunulo Galerii Jelení. FaVU v Brně opustila své dvě budovy na Rybářské a Údolní ulici a od podzimního semestru sídlí v novorenesanční budově na rohu Údolní a Úvozu. Karlin studios nakonec nezískaly nové prostory v holešovické tržnici a jejich činnost byla prozatím ukončena. Nové budovy má Design museum v Londýně, Metropolitní muzeum v New Yorku (MET Breuer) i Tate Modern. Ve Washingtonu bylo otevřeno zcela nové muzeum dějin a kultury Afroameričanů – National museum of African American history & culture (NMAAHC).

5/ Významné zahraniční přehlídky

Od června do září probíhala v Curychu Manifesta. Přehlídky, kterou připravil německý kurátor Christian Jankowski, se účastnili i čeští umělci, například Jiří Thýn nebo Matyáš Chochola. V Berlíně se uskutečnil 9. ročník Bienále současného umění, za jehož konceptem s podtitulem Present in Drag stál americký kurátorský tým DIS (recenze). Benátky hostily 15. Bienále architektury s tématem Reporting from the Front. Expozici ve společném československém pavilonu připravili pod záštitou SNG Benjamin Bradňanský, Petr Hájek, Vít Halada, Ján Studený a Marián Zervan (o projektu, reportáž z diskuse účastníků a návštěvníků). V Istanbulu se uskutečnilo 3. Bienále designu na téma Are We Human?, jeho kurátory byli teoretici a historici architektury Beatriz Colomina a Mark Wigley. Letos se uskuteční Bienále v Istanbulu, jehož organizátoři prozatím prozradili hlavní téma – A Good Neighbour. Kurátorsky přehlídku připravuje dvojice Elmgreen & Dragset.

6/ Významné domácí retrospektivy a realizace ve veřejném prostoru

Rok 2016 byl pro Moravskou galerii rokem designu. Galerie připravila retrospektivu Maximu Velčovskému a aktuálně prezentuje dílo designérského studia Olgoj Chorchoj. Během letních měsíců v MG proběhlo 27. Bienále grafického designu, jehož kurátory byli Radim Peško, Tomáš Celizna a Adam Macháček. Jiří Černický vystavoval v Galerii Rudolfinum, pro niž připravil specifický projekt zahrnující modely, sochy a instalace vzniklé na základě kreseb z posledních pětadvaceti let. GHMP představila v zámku Troja sochařské dílo Jiřího Příhody a v Městské knihovně uvedla první velkou retrospektivu malíře Jana Merty. V Domě umění v Ústí nad Labem se při příležitosti 75. narozenin Pavla Baňky konala bilanční výstava, na kterou si autor přizval řadu hostů. V Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě ještě probíhá výstava Čestmíra Kafky. V den 47. výročí sebeupálení Jana Palacha byl v Praze na Alšově nábřeží nainstalován pomník navržený v osmdesátých letech Johnem Hejdukem. V Brně vznikl pomník Jana Skácela, který byl pro místo v parku pod Špilberkem navržen Jiřím Sobotkou. Výrazným počinem v Českých Budějovicích byl projekt Vnímání architekta Jana Šépky, jenž dočasně zakryl symbol města – Samsonovu kašnu – a zpřístupnil ji jako izolovaný objekt skrze most z Domu umění.

7/ Nové knihy

Moravská galerie vydala knihu Jak se dělá galerie, která v grafické úpravě Davida Böhma provází dětské čtenáře galerijním světem. Monografie Pionýři a Roboti z nakladatelství Paseka představuje československou ilustraci v letech 1950–1970. Tranzit.cz připravil knihu Spojovat a skládat světy s Bruno Latourem: Výbor z textů 1998–2013 a vydal knihu Evy Koťátkové Obrazový atlas dívky, která rozřezala knihovnu na části. V nakladatelství Labyrint vznikla kniha Průvodce neklidným územím / Příběhy českého výtvarného umění (1900–2015), v níž Ondřej Horák, Jiří Franta a David Böhm provázejí světem moderního umění. Nakladatelství Academia vydalo monumentální publikace Design v českých zemích 1900-2000 a Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích…. Kateřina Šedá zpracovala průvodce Brnox, který osobitým způsobem představuje lokalitu v okolí brněnské ulice Cejl. Na podnět Českého olympijského výboru vznikla publikace StART editovaná Rostislavem Šváchou, jež je zaměřena na téma sportu nejen z ikonografického hlediska. Seminář dějin umění Masarykovy univerzity získal významný knižní dar v podobě části knihovny Hanse Beltinga zaměřené na středověké umění.

8/ Rozpočet na kulturu

V listopadu byl schválen rozpočet Ministerstva kultury na letošní rok, který bude přibližně o 870 milionů vyšší než v roce 2016. S celkovou částkou 12,6 miliardy korun se tak blíží naplnění dlouhodobého záměru Daniela Hermana přiblížit se jednomu procentu státního rozpočtu. 200 milionů korun z celkové částky bude směřovat na zvýšení platů zaměstnanců příspěvkových organizací. Nízké platy pracovníků v kultuře by tak měly narůst až o deset procent. Podpora živého umění se zvedla zejména díky otevření nového programu pro velké festivaly. Částka v rozpočtu určená na několik památkových programů, které jsou dlouhodobě podfinancovány, byla ještě mírně snížena.

9/ Migrující umělecká díla

Tizianův obraz Apollo a Marsyas loni dočasně opustil kroměřížskou obrazárnu Arcidiecézního muzea Olomouc, aby jako zápůjčka odcestoval do Metropolitního muzea v New Yorku na výstavu Unfinished / Thoughts Left Visible. Arcidiecézní muzeum výměnou z New Yorku získalo El Grecův obraz Klanění pastýřů. S posledním dnem roku 2016 ve Veletržním paláci skončila výstava Slovanské epopeje Alfonse Muchy. Rozměrná plátna se nyní připravují na sérii výstav v asijských zemích, odkud by se měla vrátit za tři roky. Do té doby by se mělo vyřešit, kde bude epopej dlouhodobě vystavena. Gotický deskový obraz Madony z Veveří v březnu putoval z Národní galerie do Diecézního muzea v Brně. Podle městského soudu v Praze by měl obraz patřit farnosti ve Veverské Bítýšce, která o vydání obrazu požádala. Národní galerie však proti rozsudku podala dovolání a Nejvyšší soud rozhodnutí Městského soudu zrušil. Případ se tedy bude projednávat znovu. Ještě v roce 2015 bylo ve stálé expozici Národní galerie v Praze květinové zátiší od Jana I. Brueghela, které se datuje do let 1607-1608. Do státní sbírky se obraz dostal na přelomu let 1938-1939, kdy jej majitel vítkovických železáren Alphons Rothschild státu daroval výměnou za vývozní povolení pro jiná díla. Nejvyšší soud v roce 2012 rozhodl, že darování obrazu bylo vynucené, a dědicům se tak otevřela cesta k restituci. Londýnská aukční síň Sotheby’s během léta obraz prodala za přibližně 130 milionů korun.

10/ Úmrtí

Řada významných tuzemských i zahraničních osobností v roce 2016 zemřela. V lednu odešla ve věku 84 let malířka Ludmila Padrtová, 16. února zemřel architekt a designér Bořek Šípek (bylo mu 66 let) a na konci března zemřela ve věku 65 let architektka Zaha Hadid. Ve věku 90 let odešel francouzský umělec François Morellet. Americká umělkyně Marisol Escobar zemřela ve věku 85 let, podobně jako ilustrátor Adolf Born. České dějiny umění přišly o historika architektury, profesora Jana Sedláka, bylo mu 73 let. Ve věku 96 let zemřel grafik a zakladatel brněnského bienále Jan Rajlich. Do světa výtvarného umění výrazně zasáhl spisovatel Umberto Eco, který zemřel v únoru ve věku 84 let, a hudebník David Bowie, jenž odešel 10. ledna v 69 letech. V mladém věku odešli fotograf Adam Holý a slovenský umělec Michal Moravčík. 14. prosince zemřela ve věku 93 let malířka a ilustrátorka Daisy Mrázková.

---

Náhledové obrázky: pohled do instalace nové stálé expozice v AJG v Hluboké nad Vltavou, Speculative Ambience, 2016 (Berlin Biennale for Contemporary Art), pohled do instalace retrospektivy Maxima Velčovského v MG, Pionýři a roboti, Tizianův Apollo a Marsyas