Artalk.cz

Prostor Zlín – mapování veřejného prostoru

Prostor Zlín – mapování veřejného prostoru / výstavní prostory Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně v I. a II. podlaží budovy 14 a exteriéry v okolí budov 14I15 BAŤOVA INSTITUTU / Zlín / 27. 9. – 20. 11. 2016

thumbnail-1024768-img-0661-img-1141-ret
Pohled do instalace výstavy Prostor Zlín v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně

Výstavní projekt Prostor Zlín se zaměřil na historii i nové možnosti prosazování současného výtvarného umění v rámci exteriérů města a na kultivaci veřejného prostoru. Smyslem projektu je nejen zmapovat a zachytit současný stav existujících děl, ale také podpořit diskuzi nad povahou a kvalitou veřejných míst na území města a tím probudit zájem o koncepční formování veřejného prostoru, v němž by své místo měla najít i nová kvalitní umělecká díla. Sochy, výtvarné objekty, mozaiky a dekorativní stěny dotvářejí podobu veřejných míst a slouží v obytné struktuře jako záchytné body. Dnes výtvarné dílo vstupuje do nového kontextu a stává se součástí řady vazeb v urbánních souvislostech. Výstava ve zlínské galerii s názvem Prostor Zlín – mapování veřejného prostoru představuje v rámci širšího projektu několik okruhů, týkajících této problematiky.

  1. Prostřednictvím fotodokumentace, publikací a videozáznamů připomíná v úvodu význam šesti ročníků trienálně pořádaných výtvarných sympozií Prostor Zlín (1991, 1994, 1997, 2001, 2010 a 2013). Tato sympozia se stala od počátku devadesátých let minulého století výrazem odborné pozornosti galerie věnované jedinečnému prostředí města a jeho geniu loci. V rámci těchto akcí public art (veřejného umění) získal Zlín do svých exteriérů vynikající umělecká díla od významných českých výtvarníků.
  2. Projekt se věnoval také podrobné evidenci stávajících výtvarných děl na veřejně přístupných místech. Výstupem se vedle výstavní prezentace stala orientační mapa Zlína se soupisem, fotografiemi, lokací a komentáři k jednotlivým výtvarným dílům v exteriérech a veřejně přístupných interiérech. Mapu doplňují údaje k realizovaným ročníkům výtvarného trienále Prostor Zlín a medailony autorů. Jejím přínosem je evidence uměleckých děl i zmapování historie jejich vzniku a současného stavu.
  3. Další součástí výstavního projektu se stala prezentace diplomových prací studentů ateliéru Prostorová tvorba Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. Výstava v Designroomu ve 2. podlaží budovy 14 poukazuje na možnosti řešení parku za městským divadlem a změnu tohoto dosud jen málo využívaného veřejného prostoru s velkým potenciálem stát se atraktivním místem setkávání.
  4. V exteriérech v okolí budov 14I15 BAŤOVA INSTITUTU jsou v rámci projektu představeny prostorové objekty z mezinárodních sympozií PANTA RHEI. Od roku 2009 se každoročně na konci srpna setkává skupina výtvarných umělců, kteří se nechávají inspirovat materiály používanými v místních výrobních společnostech. Ať už se jedná o dřevo, kovy nebo plexisklo, během několika málo dní projdou tyto materiály radikální proměnu a stanou se nositeli úplně nových významů.
1828736-14900526_10154600855975040_7672119182043698799_n
Demolice reliéfu Josefa Kaplického ve Zlíně

Zničení reliéfu od Josefa Kaplického ve Zlíně

I v prostředí Zlína se ukazuje, že objekty, které se mnohdy stávají přehlíženou součástí každodennosti, jsou nezřídka kvalitními díly významných autorů své doby. Kromě nezájmu jsou často jako dědictví minulosti paušálně vystaveny necitlivému zacházení, přitom významným způsobem ovlivňují veřejný prostor ve svém okolí. Posledním alarmujícím příkladem ve Zlíně se stala snaha o odstranění reliéfu od významného českého sochaře Josefa Kaplického. Reliéf s alegorickým ztvárněním jednoty dělníků, rolníků a inteligence realizoval kolem roku 1956 před vstupem do budovy tehdejší Státní banky československé a byl nedílnou součástí jejího architektonického pojetí. Stávající majitelé objektu nechali v rámci přestavby budovy 28. října 2016 toto dílo odstranit. Na popud aktivních občanů byla jeho likvidace zastavena, bylo však již necitlivě a možná nenávratně poškozeno a nyní se jedná o dalším postupu a postihu. Fotograf galerie byl asi poslední, kdo tento reliéf v létě zdokumentoval. Je ironií, že to bylo právě pro mapu – průvodce po uměleckých dílech ve městě, která má za cíl  mimo jiné upozorňovat vlastníky nemovitostí, že jejich součástí jsou také cenná umělecká díla, která by měla zůstat zachována.

Ladislava Horňáková, vedoucí odborného oddělení Krajské galerie výtvarného umění ve Zlíně, autorka a kurátorka projektu Prostor Zlín.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *