Artalk.cz

denní tisk 22. – 27. 8. 2016

Jan Šída v ponděním Právu hodnotí výstavu Zdeňka Rykra v Národní galerii. Na umělci obdivuje zejména jeho všestrannost a výstavu hodnotí 90 %. „Typickým znakem všech vystavených děl je především originalita a osobitost. I když malíř sahá do různých výtvarných škatulek, vždycky přistupuje k danému tématu z naprosto nečekaných stran. Právě proto byl Zdenek Rykr, vizionář, který viděl příliš dopředu, dodnes nepochopeným a nedoceněným umělcem.“

Další článek napsal Jan Šída pro Právo ve čtvrtek. Zabývá se v něm obrazy Jiřího Kalouska, které jsou k vidění v pražské Galerii Millennium. Autor, známý především tvorbou pro děti (časopis Mateřídouška nebo Ohníček), tvořil rovněž ženské akty nabité erotičnem: „Figura musí okamžitě vyjádřit to, o co na papíře jde. Každý to musí pochopit a pointa musí být zjevná na první pohled. To tvůrce dobře ví a symbolickou řeč beze slov dovedl až k dokonalosti.“

Dagmar Hájková napsala pro Literární noviny osobně laděný článek o fotografovi Josefu Hnídkovy. Zaměřila se například na jeho ženské akty ze 60. let, pro které sama stála modelem nebo na současnou tvorbu, která je součástí retrospektivní výstavy v pražské Staroměstské radnici. „(…) jeho černobílé akty i typická zátiší s peříčky a dalšími předměty zůstanou svou nedostižnou atmosférou (…) „klasikou“ jeho tvorby (…).“

V Galerii Smečky v Praze vystavuje krajinář Vladimír Hanuš. Rozhovor s umělcem nabízí Literární noviny. Hovořilo se o Karlu Malichovi, který byl Hanušovým učitelem nebo o motivu oblak, které jsou pro jeho tvorbu stěžejní (Hanuš byl v mládí pilotem). „Krajinu maluji znovu a znovu. Již mnoho let. Čím dál více se zdá, že stále tu samou, oproštěnou na pole a oblaka. Oblak stává se polem, pole oblakem. Znovu a znovu, ale doufám, že stále jinak.“

Daniel Balabán má retrospektivu v ostravské Domě umění, jenž je tématem článku Martina Dostála v pátečních Hospodářských novinách. Na dílech Balabána si autor cení především jejich mnohovýznamovosti a odkazům ke kulturním i politickým tématům. „Intelektuální a duchaplná vizuální hra mezi životem a smrtí, jak ji nabízí Balabánova ostravská přehlídka, je podívanou pro ty, kdo vědí, že se v tomto světě ještě zdaleka neobejdeme bez malovaných obrazů.“

Jiří Machalický v pátečních Lidových novinách představuje pražskou galerii Kvalitář sídlící od roku 2012 ve zrekonstruovaném přízemí historického domu na pražském Senovážném náměstí. Pro koncept galerie je typické prolínaní umění, vědy, designu a architektury, za kterým stojí především bývalá kurátorka Jana Bernartová. „Kvalitáři se střídají tematické a samostatné výstavy. Součástí prostoru je veřejnosti přístupný depozit, kde lze najít ukázky děl umělců, kteří už v galerii vystavovali nebo jejichž tvorba s programem souvisí. Zaměření instituce se neomezuje na jeden výtvarný proud nebo jednu generaci, ale vychází především z přínosu pro současný vývoj.“

Na titulní stranu sobotního vydání MfDnes se dostal projekt Elektrotechnické fakulty ČVUT, který vytvořil robota schopného malovat ve stylu libovolného výtvarníka. Algoritmus by měl pomoci například při levnější, ale výtvarně kvalitnější tvorbě animovaných filmů. Vedoucí vědeckého týmu Tomáš Sýkora poskytl deníku rozhovor, ve kterém například říká: „Každá taková technologie je samozřejmě dvousečnou zbraní. V současné době dokážeme jako autoři pomocí poměrně jednoduchého detekčního algoritmu zjistit, zda došlo k použití našeho programu. Ale vizuálně by mohl mít potíž i odborník na umění.“