Artalk.cz

Hezké věci

V soukromé Galerii Aspekt v Brně je momentálně k vidění výstava Petra Kvíčaly. Svůj zážitek z návštěvy galerie popisuje ve své recenzi Dominika Halvová.

_DSC8386_web

Hezké věci

Po vystoupání série schodišť se přede mnou pozvolna otevírají dveře a vzniklou škvírou do chodby prosvítá nekonečně bílý prostor. Že by nebesa? Svatý Petr je starší dáma. „Co si přejete?“ ptá se mě. „Hm,“ zaváhám, „zhlédnout výstavu“? „Pojďte tedy dál, ale baťůžek dolů, na záchod nesmíte a focení nepřipadá v úvahu.“ Vstupuji na výstavu Petra Kvíčaly v Galerii Aspekt. Do ráje snad někdy jindy.

Kdo zná Petra Kvíčalu, pravděpodobně zná i příběh, kterým umělec svou tvorbu vysvětluje: plátna vzorovaná variacemi linií jsou inspirována rytmy krajiny, přičemž výsledkem není romantická meditace, nýbrž racionální geometrická abstrakce. Na daném principu staví Kvíčala své dílo již od poloviny 80. let a současné obrazy prezentované v Galerii Aspekt pokračují v tomto trendu. Tentokrát ale autor do jindy plošného ornamentu zapojuje třetí rozměr. Sledujeme linii vyřezávající jehlany, které podle úhlu pohledu z obrazu buď vystupují, nebo se noří do hloubky barevné plochy.

PK3

Rudé monochromy i mnohabarevná plátna jsou instalována symetricky vůči sobě navzájem i okolnímu prostředí a za rafinovaného využití průhledů, které architektura galerie skýtá. Je to již potřetí v průběhu čtyř let, co Petr Kvíčala vystavuje v Galerii Aspekt, přičemž společně s kurátorem (a to ať už s Jiřím Švachulou, či jinými) opakovaně využívá tutéž neutrální instalační strategii, která odpovídá způsobu prezentace uměleckých děl v galeriích typu white cube. Pojednání výstavy tedy ze všeho nejvíc připomíná klasický showroom: záměrem zde není interpretovat či otevírat nové otázky a perspektivy, ale pouze a jen ukazovat. To bych samo o sobě nezatracovala, jelikož v konečném důsledku by většina pozornosti návštěvníka měla patřit právě samotnému uměleckému dílu. Pokud však do galerie přicházíme už seznámeni s prací umělce a znalí kurátorského přístupu, který zde bývá v případě prezentace jeho prací pravidelně uplatňován, nezískáváme z výstavy žádnou další přidanou hodnotu.

Jednotlivé složky výstavy od povahy galerijního prostoru přes způsob instalace až po estetiku vlastních děl jsou v jakési zvláštní harmonii. Asi jako když si vydezinfikuješ nástroje na operačním sále a uložíš je do odpovídajících misek. Motivy maleb i technologická preciznost, s níž jsou vyvedeny, bez jakkoli patrných tahů štětcem, takřka dávají zapomenout, že je v rukou běhěm procesu jejich vznikání držel člověk, a místo toho budí dojem grafického návrhu tvořeného v počítači, potažmo počítačem.

PK1

Jako zjevení pak v tomto kontextu působí zeleň rozléhající se za velkorysými okny galerie, živá, bujná příroda, která je o to nečekanější, že se nachází v centru města. Přiznám se, v tu chvíli jsem zatoužila, jakkoli naivní takové přání je, vidět jeden z obrazů pod rozložitým bukem venku. Pro vzrušení z kontrastu, pro změnu, pro rozproudění dalšího toku úvah.

Struktura a její abstrahování, příroda a znak jako produkt lidského intelektu jsou odvěkými tématy umění i uměleckého řemesla. Právě s uměleckým řemeslem má Kvíčalova práce mnoho společného. Vedle grafik a maleb se jeho ornamenty uplatnily také v textilu, porcelánu a při výmalbě interiérů – v brněnském prostředí nejznámější je jeho výzdoba slavnostního sálu divadla Reduta. Domnívám se, že využitý právě v oblasti designu, tam, kde jeho hlavní funkcí je dekorovat, se kreativní styl Petra Kvíčaly ukazuje jako nejefektivnější.

No.2_2013_120x150

Petr Kvíčala / Galerie Aspekt / Brno / 28. 4. – 30. 6. 2016 (po domluvě bude možné výstavu navštívit i v průběhu letních měsíců)

Foto: Galerie Aspekt

Komentáře

  1. No tak vzít člověku při vstupu do galerie baťůžek je hanba. Jak si to mohli dovolit? A k tomu zákaz focení! Teda. To by se v žádné světové galerii nestalo. Vůbec se nedivím, že z takové výstavy neměla slečna recenzentka žádnou přidanou hodnotu. Někomu tak citlivému, studujícímu složitý obor estetiky, to muselo vyloženě vhnát slzy do očí! To aby pak jeden zaváhal – jestli díla nevytvořil počítač. A vyčůrat se jít taky nemohla, chuděra! Jak pak měla rozproudit další tok úvah! Muselo jít o hrozný žažitek, přiště si ho odpustit a jít raději objímat rozložitý buk venku..

  2. Dobrý den, paní Žáková, těší mě, že Vás zaujal úvod k recenzi. Domnívám se, však, že jako takový je vůči samotné recenzi natolik podružný, že si tolik pozornosti ani nezasloužil, ale děkuji.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *