Artalk.cz

TZ: Sári Ember

Sári Ember / Em casa / Galerie Klubovna / Brno / 2. – 24. 9. 2015

sariember2

Sári Ember: Em casa

2.– 24.9. 2015

Sári Ember se často zabývá otázkou osobní minulosti, minulostí komunit (též rodin) a pozicí jedince v takových komunitách. Prostřednictvím jejích obrazů – osob a předmětů – připomínajících zátiší se ujímá komplexní identity těch, kteří cestují a prověřuje tím zdánlivě utvářený domov, sounáležitost a dědictví odrážející se v neustálé proměně každodennosti. Je přitahována křehkými systémy a nastaveními, balancuje na hraně pomíjivosti a bezčasí.

Sári Ember strávila poslední dva roky v São Paulu, jako host v domu rodinné přítelkyně Alinky, maďarské emigrantky z roku 1956. Sári měla unikátní příležitost se po dlouhou dobu účastnit chodu domácnosti – která není její přirozenou – a nahlížet na vše zevnitř. V sérii Em casa (v portugalštině – “Doma” stejně tak i “V domě”) zachycuje podstatu života domu se všemi jeho součástmi. Tento tušový inventář maďarsko-brazilské domácnosti evokuje rodinné vzpomínky a odhaluje přidanou hodnotu věcí zdánlivě bezcenných. Vyvstává otázka: co všechno nám bylo předáno a co všechno po nás zůstane, až odejdeme?

“Dům stojí na okraji města, s malou, bujně porostlou zahradou. Pro Brazilce budí zdání velmi evropského domu, mě se zdá docela brazilský. Stala jsem se jeho součástí, některé věci se s mým příjezdem přirozeně změnily, podílím se na řádu a ‘pravidlech’ domu, které jsou ve většině případů definovány Alinkou a z malé části jinými lidmi, kteří v domě žijí nebo zde žili. Sleduji systém, uspořádání i chaos, změny, zvyky a objekty. Dům má své vlastní plynutí času, své okruhy lidí, vlastní počasí, zrání ovoce, rozpadající se objekty, které jsou napravovány. Uvědomuji si a obdivuji to, že každý domov je takovou unikátní jednotkou, která může být definována svými předměty – a stále dokáže sdílet podobné elementy s mnoha dalšími domovy.” /Sári Ember/

V návaznosti na fotografickou sérii, která vycházela z každodennosti domu, pokračovala Sári s tušovými kresbami (výstava v Galerii Klubovna), které znázorňují rozmazané objekty. Tyto “pomíjivé předměty” se pohybují mezi dvěma zeměmi, minulostí a budoucností, domem a zahradou, jsou na pomezí organického a neorganického. Sběr semen, konzervování výhonků a ovoce, shrabování listí jsou aktivity společné pro obě kultury, ale jsou i takové, které vychází z maďarské tradice. Ty jsou poupraveny a užívány v brazilském kontextu – často jako rarita (paprika, tulipány nebo kopr), nicméně se objevují vedle mandarinek, limetek nebo kávových zrn. Pokus o přenesení – přenést něco přes fyzické a symbolické hranice – a touha budovat nové na troskách je citlivá záležitost. Suché rostliny nebo slupka po ovoci snědeném mravenci, jsou připomínkou zmařené snahy a touhy ochránit alespoň kousek nebo stopy toho, co pominulo, ačkoliv původní podstata těchto objektů už dávno zmizela a teď ji zastupují nové hodnoty.

Těžké objekty se začínají vznášet, siluety jsou rozpuštěny, uvnitř víří obsah podobný odrazům světla na vodní hladině nebo kresbě mramoru. Proměna zobrazovaných elementů (v některých momentech jejich nedefinovatelnost) se podobá funkci paměti. Mnoho z předmětů je nápadných v logice svého setrvání: shromažďovat věci, nevyhazovat je jen proto, že “by se mohly hodit” je velmi středoevropské uvažování. Vztah k objektům, založený na množství, v kterém nás obklopují je odlišný ve dvou kulturách – prázdné zavařovací sklenice, sbírka džbánů a talířů ukazuje na skutečnost, jak je možné s prostorem nakládat a jak jej někdo potřebuje zaplnit.

Anna Juhász

Sári Ember *1985, São Paulo

Vyrostla v Budapešti a v současné době žije a pracuje mezi São Paulem a Budapeští. Studovala fotografii na Univerzitě umění a designu Moholy-Nagy v Budapešti a v „Laboratory of Movement Studies“ na École du Théâtre Jaques Lecoq v Paříži.

www.embersari.com

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *