Jenže se to celé jaksi zašmodrchalo: k volbě děkana FA VUT

K dnešnímu dni se v médiích objevila zpráva, že Rostislav Koryčánek přestal usilovat o post děkana Fakulty architektury VUT v Brně (Koryčánkovo stanovisko zde). Místo toho nastoupí do Moravské galerie v Brně, kde bude mít na starosti program týkající se architektury a metodické centrum. Neméně podstatná však zůstává otázka, co bude dále s brněnskou architekturou.

Koryčánkovo rozhodnutí může být čteno jako úlevné pro něj samotného a přínosné pro Moravskou galerii, zároveň však by s jeho zveřejněním nemělo být zapomenuto na další osud Fakulty architektury, průběh volby děkana a zvláště pak odkládání samotného jmenování - zapříčiněné zejména protesty profesorů a části docentů působících na fakultě, stejně tak jako dlouhou nerozhodností rektora. Tento případ snad nemá v současných dějinách vysokého školství obdoby a neměl by být zameten pod koberec ani poté, co Koryčánkovo rozhodnutí dalo událostem nový směr.

Dosavadní děkan Josef Chybík, ve Spojených státech působící architekt Michal Sedláček a bývalý ředitel Domu umění města Brna a teoretik architektury Rostislav Koryčánek. Tato trojice se ucházela o post děkana Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně. 25. března letošního roku měla proběhnout volba, na základě jejíhož výsledku by rektor VUT jmenoval nového vedoucího fakulty. Jenže se to celé jaksi zašmodrchalo.

Děkana volí akademický senát, který je usnášení schopný, pokud v něm zasedne minimálně polovina jeho členů, přičemž většinu nemohou tvořit studenti, kteří společně s pedagogy v tomto orgánu působí. V den volby na svůj post rezignoval dosavadní předseda Petr Pelčák a společně s ním další tři pedagogové, čímž uskutečnili senát usnášení neschopným. Situaci kolem nevydařené volby i důvody, které k rozpadu senátu vedly, popisovala ve svém textu pro Artalk absolventka brněnské architektury Markéta Březovská.

Zdálo se, že by patovou situaci mohlo vyřešit jmenování nových členů senátu a následná nová volba. Předsedou senátu se stal pedagog FA VUT a vedoucí serveru Archiweb Jan Kratochvíl, který společně se zbytkem senátu zvolil koncem května v nové volbě jediného kandidáta, jímž byl Rostislav Koryčánek. Tehdy se očekávalo, že jej v průběhu června rektor VUT Petr Štěpánek po osobní schůzce a schůzce s ním a s pedagogy nejpozději do konce června jmenuje děkanem. Jenže se to celé jaksi zašmodrchalo.

Zásadní problém tkví v Koryčánkově osobnosti, jehož působení v roli děkana nedokázala přijmout část akademické obce. Oficiální důvody mířily primárně právě na hlavu Rostislava Koryčánka (bývalého šéfredaktora architektonického časopisu Era21 a ředitele Domu umění města Brna, kde se zasadil například o vznik architektonického průvodce BAM), sekundárně pak na průběh volby jako takový. Primárně bylo Koryčánkovi vyčítáno, že není vystudovaný architekt, že jeho jediným akademickým titulem je Mgr., že neabsolvoval praktickou stáž ve stavebnictví, že na jedné schůzce zmínil, že zvažuje omezit výuku teoretických předmětů či že "jeho podporovateli jsou také rovněž zástupci občanských iniciativ a nositelé alternativních názorů", díky kterým by "FA VUT v Brně ztratila svou po léta budovanou nezávislost a nestrannost". Co se týče výtek k průběhu volby jako takové, vadilo například, že Jan Kratochvíl vyvěsil po škole plakáty podporující Rostislava Koryčánka či že studenti, členové akademického senátu FA, Koryčánka na funkci nominovali (toto konání interpretováno jako podjaté).

Ve článku na A2larmu pak brněnský architekt Jan Sapák zmiňuje, že o faktu, že Rostislav Koryčánek "byl skutečně zvolen děkanem, lze mít přinejmenším vážné pochybnosti". Jedná se o to, že senát se odstoupením Petra Pelčáka dostal do situace, u které nebylo jisté, jak ji po právní stránce řešit, nicméně na legitimitě senátu a doporučení nové volby se shodli právníci rektorátu, ministerstva školství, nezávislý právník vyzvaný rektorátem a nezávislý právník vyzvaný členy senátu.

Iniciativa studentů, kteří tvrdili, že jim nejde o osobu Rostislava Koryčánka jako takového, ale o dosažení respektování demokratických principů a obnovení standartního fungování FA VUT v Brně, se v okurkové sezoně poměrně úspěšně dostala do médií a informovaly o ní celostátní deníky. Díky ní také vznikly internetové stránky Studenti za demokratickou FA, na nichž je možné si jednotlivá prohlášení všech stran týkající se jmenování děkana dohledat. Trochu medvědí službu bohužel prokázal Koryčánkovi dokument zveřejněný na A2larmu, v němž byl dán prostor pouze jedné straně a nahrál tak protestujícím profesorům a docentům, kteří mediální dění prohlásili za "negativní mediální kampaň kandidáta na děkana Mgr. Rostislava Koryčánka".

Někdy v polovině prázdnin kolovala Brnem zpráva, že rektor hodlá vyslechnout všechny zúčastněné strany - včetně studentské iniciativy - a na základě jednotlivých jednání učinit finální rozhodnutí. Jenže se to celé jaksi zašmodrchalo. Protestující profesoři a docenti prohlásili, že v případě Koryčánkova jmenování by fakultu opustili, což by pro ni - vzhledem k tomu, že by zde chyběl dostatečný počet akademických pracovníků - znamenalo ztrátu akreditace.

Pokud v této chvíli čtenář zpozorněl a získal pocit, že si až doposud četl bulvární příběh o tom, kdo, kdy, co, jak a s kým, dávám mu za pravdu. V celé kauze se totiž nějak ztratil hlavní smysl poslání FA VUT. Smrštila se na to, jaké má Koryčánek akademické tituly, zda může vést architekturu nearchitekt, zda může student jakožto člen akademického senátu jmenovat kandidáta na děkana či kam až sahají pravidla demokracie, kterou si do úst braly obě strany. Za celou dlouhou dobu se v médiích snad nikde nemluvilo o Koryčánkově programu, s výjimkou jeho publikování na Archiwebu.

Proč nikdo z těch, kdo vystupoval proti Koryčánkovi, neřešil, zda a jakým způsobem by měla být na fakultě rozšířena výuka urbanismu, jak by škola měla reflektovat současné architektonické dění, jak by měla získávat finance z grantových systémů či jak přistupovat k mezinárodním vzdělávacím programům, což jsou body, které Rostislav Koryčánek ve svém projektu zmiňuje? Zdá se, že diskuze o programu se smrskla na otázku, zda senátem zvolený děkan nehodlá sloučit FA s Fakultou výtvarných umění VUT v Brně (kterou Koryčánek navrhuje jako potenciálního nejbližšího partnera ke spolupráci i jako partnera, s nímž by architektura mohla výhledově sdílet jednu budovu). To jsou totiž otázky, které stojí před fakultou i poté, co Koryčánek přestal o post děkana usilovat. Veřejnosti je tím totiž vysílán signál: nezáleží nám primárně na tom, jak bude škola vedena, ale kdo ji povede. A to je ještě horší, než že se to celé jaksi zašmodrchalo.

foto: Michaela Dvořáková