TZ: Jan Chlup

Jan Chlup / Best Beach Award / k.art.on gallery / Praha / 13. 8. - 7. 9. 2014

Jan Clup: Best Beach Award

Tvorba Jana Chlupa /1986/ je jasně vymezená oscilací po vztahové ose mezi statickým záběrem a pohybem v čase. Ačkoliv je Jan Chlup primárním založením jednoznačně malířem, soudobě symptomaticky si stěží vystačí „jen“ s „čistokrevnou“ malbou. Pokud se malířství aktuálně nachází v pozici ohledávání a přehodnocování historických a post konceptuálních odkazů, můžeme Jana Chlupa označit za malíře – badatele na poli přezkoumávání vizuální jistoty malby, „napadené“ novými technologiemi. Jakoby se opakovaně tázal, zda malířské vidění a prostředky dostačují tempu záznamové techniky nebo animačního softwaru. Problematizace tohoto souboje s nejasný vítězem je autorem formálně rozestřená v cyklu Painting is too little, video too much z let 2011 – 2012. Tento soubor zároveň definitivně otevírá významový okruh, který se pro tvorbu Jana Chlupa stal klíčovým a dosud neukončeným. Zájem o ohraničený pohyb zcela logicky vyústil v metodické zkoumání prostoru v čase. Autor zobrazuje a rozkládá prostředí, které diváka může naplnit pocitem vnitřního rozporu. Ať už se jedná o byt či kancelář, tedy místa, se kterými jejich „uživatelé“ přichází do každodenního styku, vyznívají jako odlidštěná políčka animačního procesu či nekonečně se rozrůstající monotónní obytný blok. Jan Chlup tedy v prvním plánu hledá vnitřní systém, Flat Logic, rozkládá a analyzuje proměny prostoru v čase či při změně pozorovatelova stanoviště a v plánu druhém otevírá možnost interpretace svých pláten coby záznamů anonymní nicoty pracovního života mezi kanceláří a bytem. Téměř strojové opakování činnosti s minimálními změnami a tedy i motivu Chlupovi malby, vede autorův vizuální jazyk od téměř lyrické malířské formy až k abstrahovanému vzoru, od iluze trojrozměrnosti až k „obydlení“ samotného formátu malby či videa.

Ačkoliv je koncová instalace Best Beach Award v galerii k.art.on čistě záležitostí projekce, neznamená ztrátu důvěry v malbu, ba právě naopak. Jan Chlup touto „více kanálovou“ projekcí definuje čistou podstatu malířského pohledu a svého osobitého vnímání. Prázdninový název instalace odkazuje k iluzivnímu a dokonalému obrazu logicky uspořádaného a ergonomického místa, kterým se zdají být námi „obydlené“ prostory. Jan Chlup svou tvorbou zároveň otevírá těžko zodpověditelnou otázku, zda prostor formuje svého „uživatele“ nebo před ním naopak vyrůstá po vzoru nekonečných úrovní video hry. Instalace, počítající s pohybem diváka po spoře osvětleném prostoru galerie s minimalistickou projekcí, si rozhodně neklade menší cíle než jakými jsou podobně záhadná zjištění.

/Šárka Koudelová, 2014/