Artalk.cz

TZ: Veronika Bromová

Veronika Bromová / Příběhy a sny / Městská galerie Litomyšl: Obrazárna / Litomyšl / 2. 5. – 1. 6. 2014

unnamed

Veronika Šrek Bromová: Příběhy a sny. Výběr z tvorby 2000/2014

Městská galerie Litomyšl, Obrazárna, 2. patro zámku

Výzvu k autorské výstavě v Obrazárně renesančního zámku v Litomyšli jsem přijala s nadšením i obavami. V tomto krásném a velkorysém, památkově chráněném výstavním prostoru jsem se rozhodla představit litomyšlskému publiku sbírkami svého vlastního depozitáře. Tato výstava je tedy z větší části ohlédnutím, které obsahuje tvorbu od roku 2000 do roku 2014. Není to klasická retrospektiva. Výstava akcentuje v rámci mé tvorby veřejnosti méně známé fotografické soubory vzniklé po roce 2000. Především soubor MÍSTA NA ZEMI, který byl jako celek vystaven pouze jednou ve Špálově galerii v roce 2000, a soubor AUTOBIOGRAF, který byl vystaven jako celek při svém premiérovém představení v galerii Factory, Kunsthalle Krems, v Rakousku, kde vznikl při rezidenčním pobytu v roce 2003.

MÍSTA NA ZEMI zachycují pohledem místa, která jsem potkala na svých cestách povětšinou spojených s účastí na různých výstavách a rezidenčních pobytech. Místa na Zemi jsou metaforou současného světa, který si může být blízký i vzdálený, ale je to stále on, svět, který si je na mnoha místech vizuálně podobný a tím i blízký někomu z míst jiných, může však v sobě skrývat zásadní odlišnosti ve způsobu života obyvatel toho, kterého místa, místa mohou být zaměnitelná a je ponecháno na fantazii pozorovatele, jak s tím kterým místem naloží,… co mu bude připomínat a kam ho jeho vlastní vzpomínky a fantazie zanesou. Tato na cestách zachycená místa jsou osobním deníkem určitého období fyzického putování a poznávání části Země, kdy jsem pocítila velkou volnost a svobodu.

AUTOBIOGRAF je souborem fotografií z jednoho místa, z Kremže, místa, které je obklopeno kopci, silnou Dunají a je v něm umístěno vězení pro obzvláště nebezpečné vězně. Místo s bohatou kulturní i duchovní historií, o kterém se zmiňuje ve své knize Jméno růže spisovatel Umberto Eco. Především tato část historie byla pro mne umocněna nálezem „čarodějného koštěte“, které jsem objevila v místnosti pro úklidové vybavení. Tento „magický“ předmět se stal spouštěčem intuitivních her a selfperformancí na téma potřeby svobody. Přímo v prostoru výstavní síně a přilehlých prostorách pro stipendijní pobyty jsem zaznamenala příběh o touze osvobodit se a vzlétnout, o symbolické komunikaci s vězni, s duchem i sama se sebou. Tento jeden podvečer o samotě zachycený v autobiografickém cyklu v sobě zvrstvil mnoho informací z mého osobního života i z místa, kde vznikl. Soubor jsem věnovala všem ženám ve středověku neprávem upáleným za čarodějnictví jen proto, že rozuměly přírodě a jejím darům.

Výstava PŘÍBĚHY A SNY je doplněna prostorovými intervencemi, fotografiemi a fotoanimací, které vznikly v historických interierech zámku v Litomyšli. Tato tvorba navazuje na roky minulé, kdy jsem se snažila komunikovat s místem, kde jsem tvořila, s jeho historií a energiemi s „Geniem loci“. Název aktuální výstavy PŘÍBĚHY A SNY odkazuje k tomu, co lidský rod od počátku provází. Příběhům rozumíme, protože žijeme své vlastní. Sny jsou naším ventilem, vše co potlačujeme nebo po čem toužíme, vše co nás trápí i naplňuje radostí, se v našich snech objevuje. Létáme, milujeme, bloudíme, nacházíme, ztrácíme i zabíjíme, hledáme. Ve svých snech jsme svobodní! To co si nedovolíme v reálném životě, ve snech vytryskne s nezadržitelnou silou. Jisté vizuální „kvality“ snu se objevují i v mé tvorbě. Za každou fotografií, dílem, kresbou, objektem je příběh, vlákno, které mě dovedlo k výsledné formě, obsahy, které chtějí být sdělovány, o kterých je potřeba komunikovat, spojit se s vnímáním pozorovatele a diváka, toho, kdo vnímá a přijímá a opět v sobě sdělení po svém transformuje. Touha po rezonanci a propojení s ostatními lidmi je hlavním motivem tvorby. Odevzdání se a odhalení jejích vnitřních světů, snaha o jejich vizuální formulaci. Intuitivní způsob práce, kterým se snažím odhodit hodnotící rozumové vrstvy svého mozku a otevřít se hlubším a snad ryzejším vrstvám své duše.

V komorním souboru fotografií s názvem OŽIVENÍ ZÁMKU se pokouším oslovit zámek pohybem a energií přinesenou zvenku. S pomocí skupiny Sirény z Titanu, dalších aktérů fotografií. Zámecké sály, kterými většinou návštěvníci jen procházejí a prohlížejí si je, ožívají hrami, dotyky, pohybem a tancem zúčastněných. Vžíváním se do historie, která zámkem prošla, vzpomínkou na životy a osudy jeho obyvatel, vzniká stínové divadlo, kterým je vzdáván dík všemu, co bylo a je. V tomto novém souboru fotografií stavím sebe sama do role průvodkyně zámku oživlého snovým světem. Ve svých zobrazeních se dotýkám archetypálních symbolů, které vibrují skrze tisíciletí. Zároveň se snažím, aby moje práce byla ryze současná a přítomná. Stírá hranice mezi reálným žitím a inscenací. Inscenace jsou intuitivními selfperformancemi rezonujícími v jeden aktuální přítomný moment s přítomností, minulostí i budoucností.

Veronika Šrek Bromová

unnamed

Veronika Šrek Bromová

Veronika Bromová na sebe upozornila počátkem 90. let 20. stol., její tvorba je součástí generace 90. let, kdy jako nejmladší umělci, ještě studenti, vstoupili po sametové revoluci na českou výtvarnou scénu. Jejími tématy se stalo tělo, rodina, intimita, ale i témata humanistická jako touha a právo na svobodu, nebo zkoumání hranic vnitřních a vnějších, stejně jako témata jinakosti. Bromová je spojována také s počátky výrazného nástupu žen umělkyň, nejen tím, že „život ženy“ ve své práci reflektuje, ale jako jedna z přirozeně se aktivujících tehdy mladých umělkyň, které začaly společně vystavovat po názvem Ženské domovy. Bromová je zastoupena v mnoha významných českých i zahraničních sbírkách, např. v Center Georges Pompidou v Paříži, nebo v Moderna Museet ve Stockholmu, v Městském muzeu v Poličce, v Muzeu umění v Olomouci, v NG v Praze a V GHMP v Praze, atd. Aktuálně vytavuje v Brně v MG na výstavě NĚKDY V SUKNI, reflektující právě ženské vstupy do umění v období 1990-2000. Dále je aktuálně zastoupena na mezinárodním bienále fotografie a umění PIXELS OF PARADAYS v Liege v Belgii, Nebo na výstavě ze sbírek GHMP v Praze, atd. Bromová je jedna z prvních umělkyň, která začala používat nová media k práci s fotografií. V letech 2002 – 2011 vedla atelier Nových medií a fotografie na pražské AVU. Pedagogicky spolupracovala s Art institut of Chicago. Spolupracuje s World Learning v Praze a občasně pořádá na usedlosti Chaos tematicky zaměřené workshopy a umělecko-eko-sociologické sympozium Chaos Start.

Veronika / Šrek / Bromová žije šestým rokem s manželem Ivanem Šrekem a synem Hugem ve vsi Střítež mezi Litomyšlí a Poličkou, žití v blízkosti přírody a rodinný a kulturní život na usedlosti Chaos je její nejsilnější aktuální inspirací. Tato její tvorba bude představena v září 2014 ve Špálově galerii v Praze pod názvem PŘÍBĚHY Z CHAOSU. V místě, kde žije, pořádá v malé vesnické galerii Kabint Chaos výstavy současného umění, které je tematicky zaměřené na přírodní témata. Věnovala se studiu arteterapie a v nejposlednější době ji velmi zaujala četba Červené knihy C.G. Junga.

Autorka děkuje své rodině a přátelům, městu Litomyšli, Městské galerii Litomyšl a všem jejím zaměstnancům, především vážené paní ředitelce Daně Schlaichertové a Zuzaně Tomanové a dále kastelánce zámku v Litomyšl Zdeňce Kalové za veškerou pomoc a podporu s realizací výstavy.

 

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *