Artalk.cz

TZ: Jaromír Novotný

Jaromír Novotný / Nástěnka / k.art.on gallery / Praha / 27. 3. – 20. 4. 2014

unnamed

Jaromír Novotný: Nástěnka
27/3/2014 – 20/4/2014, otevřeno ST – NE, 12:00 – 18:00
k.art.on gallery, Karlin studios, Křižíkova 34, Praha 8
https://www.facebook.com/galeriek.art.on

Dokud se Jaromír Novotný /1974/ vyjadřoval malířskou formou, která se dala shrnout jako iluzívní a zobrazivá, jakoby ohledával vlastní nejbližší okolí. I v těchto směle pojednaných momentkách jsme za realistickým svědectvím mohli tušit autorovu vůli po dekonstrukci a opětovném definování předmětů či prostorových fragmentů, zdánlivě notoricky přítomných v exteriéru člověka. Definitivní, leč naprosto přirozený a pravděpodobně nevyhnutelný posun k radikální eliminaci jakýchkoliv významových reziduí, zařadil Jaromíra Novotného k mnohým autorům současné české malby, zabývajícím se samotnou podstatou malířského média. I přes „trendy“ status tohoto uvažování, působí Novotného práce jaksi uvěřitelněji, logičtěji a stále nově. Nejen že nesklouzávají k pouhé prezentaci vlastní malířské machy, ale každá jednotlivá práce odkazuje k jasným důvodům svého tvůrce a obhajuje svoji existenci natolik neochvějně, že spíše než k debatě nad aktuálními tendencemi svádí k téměř duchovnímu výkladu a možným badatelským či meditačním interpretacím.
Důležitým momentem v tvorbě a vývoji práce Jaromíra Novotného byla výměna technických prostředků. Při trpělivém nanášení monochromatických ploch, naznačujících zalomení prostoru nebo změnu osvětlení, zcela nestrojeně sáhl do vlastních začátků a zvolením tiskařských barev z vlastních zásob, pocházejících z dob vyučení tiskařem, jen potvrdil konceptuální zacházení se svými malířskými schopnostmi. Monochromy, vznikající dlouhé hodiny navalováním jednotlivých vrstev husté a špatně ovládnutelné barvy pomocí pěnového válečku, jsou pro Jaromíra Novotného stálým zdrojem vzrušení a požitku z vlastní práce. Co jiného je silnějším pohonem pro umělce, než vlastní zalíbení a radost ze vzniku něčeho nového? Novotný se však nebaví jen prací samotnou, ale i paradoxními aspekty a vnitřním napětím vyplývajícím z prezentací svých maleb. Jestliže sám sebe považuje za téměř stroj, který hodiny „tupě“ zpracovává tiskařskou barvu a pracuje tedy naprosto „neumělecky“ v romanticky vnímaném smyslu a jestliže se jeho malířská forma generuje procesem připomínajícím spíše proces reprodukční, může s potěchou sledovat diskuzi nad duchovní a náboženskou interpretací svého „mechanicky“ vznikajícího díla. Souvisejícím aspektem ( a pro Novotného fotogramy iniciačním) je vědomá paralela s procesem vzniku fotografie, jelikož „se to dělá samo“, tedy že z čistého formátu autor získává určité sdělení díky řízeným ozvěnám použitých technických parametrů.
Zásadní indikací Novotného prací je prostor a téměř nejdůležitějším prvkem ozřejmujícím tvůrčí strategii je „stellovské“ pokračování či ovlivnění místa výskytu obrazu. Promění se galerijní prostor zavěšením monochromu, naznačujícím jeho určité zalomení? A díváme-li se na Novotného obrazy, vidíme objekty na pozadí nebo nás jejich bílé okraje vedou k rozhodnutí, že v černém obdélníku spatřujeme díru?
Dalším symptomem vyplývajícím z charakteru Novotného práce a výrazně ovlivňujícím její prezentaci i následné autorovo uvažování, je hledání systému či pravidla. Vodítek pro uspořádání nebo třídění důvodů můžeme nalézt několik. Může jím být chronologické hledisko, hledání rytmu, blednutí či tmavnutí, nalézání horizontu nebo dvojic, přičemž tyto se objevují v jednotlivých pracích i v jejich chaotické množině. Instalace v galerii k.art.on není ničím jiným než úsilím nalézt klíč a vzájemné vztahy v rytmu použitého materiálu a v uspořádání formátů, na jejichž individualitu se systém paradoxně snaží poukázat. V galerii vytvořená nástěnka je tudíž pevnou platformou pro Novotného zpětné reflexívní pátrání po pravidlech metaforické partitury. Tento „zápis“ zároveň evokuje zkušební obraz reprodukční techniky, není totiž nepodobný televiznímu monoskopu nebo zkušební tabulce hloubky ostrosti fotoaparátu. Celkové vyznění instalace se tudíž opětovně definuje v souladu s formální stránkou jejích jednotlivostí.
/Šárka Koudelová, 2014/

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *