Artalk.cz

denní tisk 21. 2. 2014

V Lidových novinách si můžete přečíst rozhovor s historikem umění Pavlem Kalinou. Jiří Peňás si s Kalinou povídá především o tématech knihy Umění a mystika: Od Hildegardy z Bingen k abstraktnímu expresionismu, která byla vydána v loňském roce.

Tomáš Pospiszyl píše v rámci Výtvarného pátku Lidových novin o afrofuturismu a výstavě The Shadows Took Shape, která probíhá ve Studio Museum Harlem v New Yorku. „Nikdy mi vlastně nedošlo, že cosi jako afrofuturismus nebo černošská sci-fi existuje. V konfrontaci s nimi si uvědomíme, že podobně fungovalo sci-fi i v bývalém východním bloku. Romány Stanisława Lema nebo bratrů Strugackých byly především o tom, jak se lidem žilo za socialismu. Dnešní černošští výtvarníci nebo hiphopoví umělci s odkazy k futuristickému designu nebo Star Wars tento žánr využívají úplně stejně.“

Výstavě Cake and Lemon Eaters: Viktor Pivovarov a Ged Quinn v pražské Galerii Rudolfinum se na stránkách Lidovek věnuje Filip Šenk. Společným jmenovatelem děl Pivovarova a Quinna, je obracení do minulosti a časté hledání inspirace v dějinách umění. „Zdůrazňuje se v nich schopnost obrazů přetrvávat nejenom jako připomínky zašlých dob, ale jako výraz tvořivosti, probouzející smysly diváků různých dob.“

V Hospodářských novinách najdete rozhovor s Romanem Týcem. Rozhovor se dotýká nejen umělcovy tvorby, ale například i pobytu ve vězení, bilancování, jež je patrné i na aktuální výstavě v pražské galerii Dvorak Sec, práce se skupinou Ztohoven či aktivistického umění.

Lidové noviny přinášejí rozhovor s Rostislavem Koryčánkem. Řeč je především o Koryčánkově projektu brněnského architektonického manuálu, který mapuje čtyři stovky objektů z meziválečného období. Členové projektu by nyní rádi zmapovali rovněž objekty postavené v Brně letech 1945–1989.

Julie Daňková se v Hospodářských novinách věnuje plánům Nadace českého výtvarného umění na využitíí nově rekonstruovaných prostor Mánesa. Výstavní prostor má být nabídnut především komerčně úspěšným projektům. „Musíme platit splátky. I když bychom tu chtěli mít hlavně kvalitní výstavní projekty, kurátoři zároveň musejí nabídnout peníze,“ říká člen správní rady nadace Petr Kuthan. Příjmy z pořádaných výstav mají náklady na provoz pokrýt ze 45 procent. Na zbytek musí vydělat restaurace, kavárna a pronájem kanceláří.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *