TZ: Tereza Sochorová a Filip Cenek

Tereza Sochorová a Filip Cenek / Množina / MeetFactory: Galerie Kostka / Praha / 7. 10. - 3. 11. 2013

GALERIE KOSTKA

TEREZA SOCHOROVÁ (CZ), FILIP CENEK (CZ) J.H.: MNOŽINA

Kurátorka: Karina Kottová / produkce: Venuše Tesnerová / medailonky autorů a asistence: Christina Gigliotti

Vernisáž: 7. 10. 19.00 hodin / výstava trvá: 7. 10. - 3. 11. 2013

Práce Terezy Sochorové se pohybuje v mnoha médiích od kresby po video, instalaci či animaci. Přesto z ní v posledních letech vyvstává jasná linie prozkoumávající vztah rozmanitých literárních předloh, vlastní práce se slovem či textem a vizuálního obrazu. Série Čtenářka (2006), Spisovatelka (2008), Vypravěčka (2009), Osvětlovačka (2010) a Posluchačka (2012) tyto prvky zpracovává v osobní, částečně autobiografické a především lyrické rovině. V Galerii Kostka Sochorová vystavuje jen první a poslední z těchto prací, Čtenářku a Posluchačku. Základem Čtenářky je fotografie autorčiny těhotné matky doplněná jemnou animací a zvukovou stopou, která naznačuje, co by žena sedící s knihou na klíně v zahradě mohla právě číst. Poněkud paradoxně k matčině požehnanému stavu je touto literární předlohou, kterou Sochorová jakoby „v duchu“ předčítá, úryvek z jednoho z posledních textů Marguerite Duras Psát, ve kterém se autorka vztahuje k tíživým tématům samoty, smrti či vzpomínání. Celý motiv Sochorová s jemnými nuancemi posouvá do současnosti v druhém videu, kdy rekonstruuje téměř identickou situaci v době vlastního těhotenství. Zvuková nahrávka k této práci kombinuje text povídky Chlapeček a dálka Daisy Mrázkové s úryvky ze záznamu živého vstupu autorčiny matky do rozhlasové věštírny, ve které se dozvídá, že bude mít vnuka a další detaily o jeho osudu. Z přítomného okamžiku, ve kterém se nachází divák výstavy, ho tak autorka vede do rovin přemýšlení o budoucnosti, očekávání i obav s ní spojených, stejně jako k přemítání o (vlastní) minulosti. Na rozdíl od rekonstrukcí raných performancí 70. či 80. let, které jsou v současném umění poměrně oblíbené, je tento přenos ryze osobní a přesto univerzální: naznačuje otázku dědičnosti nejen podoby či povahových vlastností, ale i nálad, melancholií a situací, ve kterých se člověk ocitá.

Tereza Sochorová ke svému projektu přizvala Filipa Cenka, se kterým v minulosti už mnohokrát spolupracovala. Jeho starší dílo Bez názvu (1996) tvoří určitou protiváhu výpravných prací Terezy Sochorové. Cenek zde představuje dva takřka identické odstíny modře, z nichž jednoho docílil promítáním modrého diapozitivu na bílou plochu a druhého naopak bílou projekcí na modré ploše. Přestože obě práce podobně jako u Sochorové mají opačné, v tomto případě abstrahované východisko, potkávají se nakonec v jednolitém středu, dvojici modrých ploch, které spíše než formální hru se světlem a podkladem evokují určitou náladu, čistotu modré hladiny či nebe bez mráčku, uklidnění, vyjasnění. Na objektu ve středu výstavy, který čtveřici projekcí spojuje v množinu o dvou podmnožinách, se tak odehrává jemná matematika. Opakující se lidská situace, která nicméně nikdy není skutečně totožná, kontrastuje s optickou hrou, ve které bylo různými prostředky dosaženo téhož. Jedna podmnožina pracuje se slovem, druhá s tichem. Jako celek je tato množina zajímavým úkazem, který spojuje podobné přístupy k odlišnému obsahu v souvislou poetickou výpověď.

---

Filip Cenek (* 1976) je absolventem Fakulty výtvarných umění MU v Brně, kde v současnosti vyučuje. Původně se vyučil promítačem a jeho současná práce tak přirozeně inklinuje k médiím videa a fotografie, často také pracuje s apropriací textu ve výtvarném díle. Tematizuje paměť, nostalgii, podoby času či lidskosti, momenty ticha. Cenek je na české umělecké scéně velmi aktivní, účastní se řady výstav, symposií, performancí a kurátorských projektů. V poslední době vystavoval v Granadě, New Yorku, Brně a Praze. V roce 2011 byl finalistou Ceny Jindřicha Chalupeckého.

Tereza Sochorová (* 1982) je rovněž absolventkou Fakulty výtvarných umění MU v Brně, v současnosti žije a pracuje v Praze. Ve svém díle využívá řady médií včetně kresby, fotografie, animace, textu, videa a zvuku. Tématem jejího zkoumání se často stává samotný tvůrčí proces, spontaneita a interakce. Zajímá ji také širší společenský kontext, otázky životního prostředí nebo spravedlivý obchod. Jako umělkyně se účastnila řady výstav, některé také kurátorovala. Své dílo představila v Praze, Bratislavě i New Yorku. Spolupracovala také na Cenkově instalaci pro Cenu Jindřicha Chalupeckého 2011.

MeetFactory má otevřeno denně 13 - 20 hodin, vstupné dobrovolné

Výstava se koná v rámci Festivalu Fotograf. www.fotografestival.cz

K výstavě je možné objednat také komentované prohlídky a workshopy pro školní a zájmové skupiny.