Artalk.cz

O česko-romské vlajce

Ladislava Gažiová byla oslovena jednou z kurátorek galerie Artwall, aby se stala členkou poroty při výběru česko-romské vlajky iniciovaném Tomášem Rafou. Gažiová se odmítla účastnit a tím projekt legitimizovat. Rozhodnutí obsáhle vysvětlila v několika e-mailech. Reakce Rafy i Kukurové by si zasloužily publikovat. Bohužel s jejich zveřejněním nesouhlasili. Autor textu tedy považuje za nutné o celé věci informovat v tomto článku.

 

cesko-romska vlajka

Doufáme, že je ještě čas na kritickou reflexi. Nechceme se totiž v brzké budoucnosti dostat do situace, kdy se budeme muset přiklonit na stranu “snílka, který chtěl rozpoutat debatu” (viz Komentář ihned: Co znamená česko-romská vlajka? Slovenský snílek s ní chtěl rozpoutat debatu), protože na “druhé straně” budou stát pouze konzervativci, nacionalisté a neonacisté. V takovou chvíli totiž budeme nuceni toto průměrné umění a kontraproduktivní aktivismus s odporem a jazykem za zuby přijmout za svůj.

Ladislava odmítla hrát roli, ve které by představovala spolupracujícího zástupce minority, za kterou se měl projekt zasazovat (alespoň dle výzvy, jež Ladislava dostala). To by pro Ladislavu znamenalo stát se v důsledku „nástrojem“ internalizace vnější agendy (umění) v aktuálním boji Romů o vlastní práva a tím zakrývat, že těžiště autorových cílů je zakotvené převážně v uměleckém provozu a mediálním ohlasu.

O Rafově motivaci nám koneckonců nejvíce napoví tisková zpráva od kurátorky. Lenka Kukurová nás ostatně na tento text odkázala jako na oficiální stanovisko, ze kterého máme vycházet v hodnocení projektu. Jakkoli to neznamená, že plně kopíruje Rafovy intence, má na veřejnosti zastupovat základní východiska kurátorky i umělce. (viz Tomáš Rafa: Výběrové řízení na česko-romskou vlajku). Na začátku textu Kukurová píše: „Svojím umeleckým gestom vedome vstupuje ako účastník do búrlivej diskusie a nefiguruje v nej len ako nezainteresovaný divák.“ O kousek níž ovšem tvrdí: „Zámerom umelca nie je deklarovať svoje názory, ale vytvoriť otvorenú horizontálnu platformu, po ktorej sa pohybuje ako sprostredkovateľ.“ Aktivně vstoupit do diskuze bez názoru je exemplárním projevem narcismu a prázdné exhibice!

Kukurová však nevědomky v demaskování projektu pokračuje, když píše, že „cieľom tohto umeleckého projektu nie je ďalšie vyhrotenie situácie, ale naopak návrat k funkčnej diskusii o vzájomnom spolužití majoritnej spoločnosti a menšín.“

O jakém návratu (!) k funkční diskuzi zde Kukurová mluví? Sama na začátku textu zmiňuje, že autor vstoupil do již existující bouřlivé diskuze. Nebyla tedy diskuze, do které autor vstoupil, dost funkční? (Ne, nebyla, protože nezabránila dnešním protiromským pochodům a dlouhodobé diskriminaci Romů). A jak její funkčnosti oproti rokům práce některých neziskovek a aktivistů, ať už romských, nebo neromských, přispívá Rafa? “Horizontální platformou” bez názoru??? Neeskaloval pouze konflikt?

Přejme Tomáši Rafovi úspěch na poli umění (není na tom ostatně nic špatného). Přesto v době, kdy na několika místech v Čechách došlo bez nadsázky k pokusu o pogrom Romů, nemůžeme s úsměvem na tváři tleskat hře s národními symboly – uměleckému monologu „bez názoru“, která už ze své podstaty může v horším případě pobavit, ale spíš bude mrzet a zanechá tolerantní chladnými. Avšak ty, jejichž mínění a hlavně jednání je třeba opravdu proměnit, bude jen jalově a nebezpečně dráždit. Nebo si snad autor myslí, že samotné estetické kvality nové vlajky dokážou kohokoli přesvědčit o důležitosti harmonického soužití?

Kurátorka i umělec se sice dostali na seznam “persona non grata” extrémní pravice. Je však víc než jasné, že ten, kdo neblahé následky tohoto uměleckého projektu ponese, nebude Rafa ani Kukurová. Umělec se tak spíš než katalyzátorem (jak by se sám chtěl vidět, což vyplynulo z korespondence s Ladislavou) stává inhibitorem obratu k lepšímu.

______________________________________________________________
Komentář Ladislavy Gažiové k textu zde
Konverzace Ladislavy Gažiové a Tomáše Rafy zde
______________________________________________________________
ilustrace: Alexey Klyuykov

 

 

 

 

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *