Artalk.cz

TZ: Kostlivec v rajské omáčce

Kostlivec v rajské omáčce / Wannieck Gallery / Brno / 26. 6. – 29. 9. 2013

WG_Kostlivec_v_rajské_omáčce

WANNIECK GALLERY

„Kostlivec v rajské omáčce (obrazy nejen z depozitáře)“

26. 6. 2013 – 29. 9. 2013

Vernisáž 25.6.2013 v 18 hodin

Výstava, kterou připravujeme na letní měsíce letošního roku, odkryje tajemství depozitáře Wannieck Gallery a představí některé doposud nevystavené obrazy a kresby. A naše sbírka má rozhodně návštěvníkům co nabídnout! Sbírka Wannieck Gallery je sice zaměřena především na malířskou tvorbu generací 80. a 90. let 20. století a tvorbu nejmladší generace, avšak ve sbírkových fondech se nacházejí i jedinečné obrazy z tvorby autorů generace 60. nebo 70. let. Nejedná se o nijak rozsáhlé kolekce, ale myslím, že zastoupená díla jsou rozhodně zajímavá. A právě z kolekce autorů generace 70. let jsme několik ukázek pro tuto výstavu vybrali.

Třeba zrovna obraz Jiřího Sopka Tukani z roku 1974, představuje špičkové dílo raného umělcova období, a totéž je možno říci o plátně Areál /Hala/ z roku 1980 od Michaela Rittsteina. Když k tomu připočteme ještě významné práce Jiřího Načeradského, Ivana Ouhela, Vladimíra Nováka nebo Tomáše Švédy, můžeme si myslím udělat určitou představu, jak tehdejší tvorba vypadala.

Ve sbírce Wannieck Gallery se nacházejí i další zajímavé obrazy. A tentokrát už opravdu v reprezentativních výběrech. Příkladem je velký soubor obrazů špičkového autora generace 80. let Petra Nikla, počínaje obrazem z roku 1986 a konče nejaktuálnější tvorbou. A většina z těchto obrazů nikdy vystavena nebyla. Stejně jako třeba dvě naprosto jedinečná plátna André Butzera nebo, namátkou, obraz švýcarského malíře, klíčového představitele konkretismu a konstruktivismu, Richarda Paula Lohse. A nabízí se i další poloha české malby. Často až expresivně cítěná plátna např. Otto Plachta nebo Václava Girsy, Petra Kožíška, Martina Mainera a řady dalších autorů. Nebo naopak ukázky nejaktuálnější tvorby umělců nejmladší generace – Davida Hanvalda, Josefa Achrera, Vladimíra Houdka, Evžena Šimery nebo Roberta Šalandy. Tvorba, která v některých případech tíhne až k určitým formám abstrakce. Výtvarných poloh je zkrátka mnoho a všechny nelze ani najednou představit. V každém případě bylo z čeho vybírat a všechna vystavená díla určitě stojí za vidění.

Richard Adam

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *