Artalk.cz

TZ: Pra-sa-ta

Pra-sa-ta / Ztaluč, přibij, nesvařuj / Radniční výstavní síň / České Budějovice / 18. 2. – 9. 3. 2013

viewer

Pra-sa-ta

Zatluč, přibij, nesvařuj

PRAcovitost, SAmostatnost a TAlent se spojili ve vzniku agro-kulturní skupiny ani ne před rokem. Jedná se tedy o seskupení velmi mladé a stojící v podstatě na počátku svých tvůrčích aktivit. Přesto už mají za sebou Viktor Paluš, Tomáš Pavlacký, Petr Křivák a nově Jakub Kliment řadu zajímavých počinů, nejen výstavních, ale i pěstitelských. V prvních společných projektech převažovalo agrární směřování skupiny, a vznikli tak dva ročníky Lamè de FaVU (víno tmavě rubínové barvy s charakteristickým odrůdovým buketem po lesních plodech), a přišli na svět Paris a Hilton (slepice Dominant, typ Horal, hnědá forma). První představení veřejnosti ale přišlo až s první společnou výstavou jednoduše nazvanou Prasata v bývalém areálu brněnské textilní továrny Vlněna, kde se znovu prezentovali ani ne o půl roku později tentokrát v Galerii Pana Šťovíčka. Zatímco u první výstavy šlo o rozměrné instalace i objekty jednotlivých autorů, v rámci výstavy druhé, společně expandovali nejen v prostoru galerie-vitrínky, ale i mimo něj, pomocí záhadné tekutiny, která se bleskově proměnila v obrovské množství všudypřítomné pěny. V obou případech byly jejich projekty opředeny určitým tajemstvím, zejména díky záměrné neochotě jakkoliv se k jejich projektům vyjadřovat. Právě z tohoto důvodu je výstava v Českých Budějovicích výjimečná. Jakoby tu Pra-sa-ta lehce odkrývali svůj původ, který předtím nikdy neprezentovali ani nezdůrazňovali. V radniční výstavní síni představují práce, které vznikly v rámci jejich studia v ateliéru figurativního sochařství FaVU VUT v Brně (vedoucí prof. ak. soch. Michal Gabriel), kde se všichni setkali. Jejich volná tvorba se ale ubírá na rozdíl od zaměření ateliéru jiným směrem. Konkretistická tendence je více než patrná v objektu Tomáše Pavlackého Levity, zcela autonomní dílo, které i přes jeho výraznou vizuální podobu zůstavá bez jakýchkoli konotací k již existujícímu. Jakub Kliment představuje objekt vytvořený implozí, technologickým postupem, kdy se forma, v tomto případě krychle, začne hroutit sama do sebe, díky náhlým teplotním změnám. Autor zde může ovlivnit pouze implodovaný tvar, samotný průběh už nikoli.

Z principu řízeného náhodou vychází i Petr Křivák. V instalaci Singularita zachycuje entropické uspořádání subtilních dřevěných hranolů těsně před dopadením na zem. Nejedná se ale pouze o zafixování akce. Autor do celého principu ještě vstupuje, a objektu dodává subjektivní podobu ze svých vizuálních vjemů zachycených při akci. Na rozdíl od zbylých členů se představuje Viktor Paluš v Českých Budějovicích již podruhé. V rámci akce Umění ve městě 2012 se na čas usadila ve slepém rameni Malše pěti metrová Eliška. Tentokrát budou moci diváci vidět její předobraz. I když by se mohlo zdát, že se jedná jen o sochu-model zvířete, díky jejímu pojmenování se stává spíš portrétem a osobou. Křehkost identity je demonstrovaná i v dalších Palušových pracích, kde pracuje s jemnými voskovými odlitky, které jsou z části zalité v pevném epoxidu. Na jedné straně zranitelné, a na druhé nedostupné. Nebyli by to ale Pra-sa-ta, kdyby divákovi poskytli zcela jistou půdu pod nohama, a návod jak bezezbytku jejich celkové dílo nazírat. A tak je více méně než jisté, že i v Budějovicích představí další ze svých společných projektů, o kterých se zásadně nevyjadřují, a drží v tajnosti až do poslední chvíle. Je zbytečné se tedy dopředu dohadovat, o co se bude jednat, musí se to prostě vidět.

Jana Kulhánková, kurátorka Galerie Jiří Putna

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *