Artalk.cz

denní tisk 13. 2. 2013

Nové číslo čtrnáctideníku A2 se věnuje z několika různých úhlů umění a politice. V rozhovoru s bývalým ředitelem brněnského Domu umění, Rostislavem Koryčánkem, se mluví o řízení městské galerie jako o „politickém angažmá“: „Nejsem politický typ a to není pozitivní zjištění. Člověk na takto exponovaných pozicích musí mít základ politického uvažování. Vše je otázka konsensu, a pokud se má tvořit konsensus silou, pak jedině ze silové pozice, ale tou post ředitele Domu umění není. Tam je možné pouze odezírat situaci a lehkými krůčky se o něco snažit. Nárokovat si požadavky přímo na zřizovateli je konfliktní a téměř nemožné, což bylo nepříjemné zjištění. Asi jsem si vlastně z té politické zkušenosti moc nevzal“, říká Rostislav Koryčánek.

Milena Bartlová napsala pro A2 kritický komentář ke stavu a fungování ministerstva kultury s výmluvným titulkem „Ministerstvo na dvě věci“. „Měli bychom požadovat, aby bylo (ministerstvo) k něčemu. Aby řádně fungovalo jako státní úřad, aby bylo obsazováno kvalifikovanými politiky a přitom si drželo stabilní a kvalitní úřednický aparát, aby hospodařilo i řídilo transparentně. Jako malý národ s velice omezeným jazykovým společenstvím nutně ministerstvo kultury potřebujeme. Musí být kvalifikovaným partnerem na úrovni EU. Musí cíleně a všestranně podporovat zdejší kulturní život, který je vlastním základem existence českého národa. Do toho patří jak ohled na kulturní památky, tak na živé umění. A také podpora vydávání českých knih i jejich překladů do jiných jazyků, zprostředkování umění, práce se společenskou pamětí či podpora integrace imigrantů…“

Tereza Stejskalová v A2 recenzuje výstavu italské umělkyně Chiary Fumai, která probíhá v pražské galerii Futura. Italka prezentuje performance, jejichž tématem je ženská revolta a feminismus v 19. a 20. století.

Hospodářské noviny přinášejí rozhovor s fotografem Lukášem Houdkem, který aktuálně na pražském letenském nábřeží vystavuje soubor Umění zabíjet, jehož tématem je poválečný divoký odsun sudetských Němců. Pro své snímky, které mají evokovat dokumentární záběry vraždění a dalších excesů, použil autor plastové panenky. „Chtěl jsem, aby fotky vypadaly reálně, jako dokument. Ale zblízka je jasné, že to tak není. Panenky mají pozitivní výrazy, což je zneklidňující: jak vrahové, tak oběti se usmívají. Tím se dotýkám postoje části naší společnosti, která se tyto činy snaží bagatelizovat nebo přímo popírat“, říká Lukáš Houdek.

Západočeský Deník upozorňuje na plzeňskou výstavu Svět chce být klamán: Fikce a mystifikace v umění 19. století, jejímž tématem je snadnost vytváření historických obrazových klamů různého druhu. V první části výstavy jsou k vidění obrazy s historickými náměty od předních umělců (např. Brožík, Aleš, Machek…) opatřené mystifikujícími popiskami, které interpretují zobrazené dění úplně jinak, než jsme byli doposud zvyklí. Druhá část výstavy se věnuje rukopisům Královédvorskému a Zelenohorskému – mystifikaci,“která přišla na správné místo ve vhodnou chvíli“, třetí přibližuje obrazové klamy a iluze známé z tvorby panoramat (Maroldova Bitva u Lipan).

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *