TZ: Tomáš Císařovská a Erika Bornová

Tomáš Císařovská a Erika Bornová / Wannieck Gallery / Brno / 15. 2. - 19. 5. 2013

"Tomáš Císařovský - Erika Bornová"

15.2.2013 - 19.5.2013

vernisáž 13.2.2013 v 18 hodin

kurátor: Richard Adam

Společná výstava Tomáše Císařovského a Eriky Bornové ve Wannieck Gallery v Brně bude do jisté míry unikátní. V podstatě poprvé se umělci-manželé setkávají při faktické retrospektivě své dosavadní tvorby. Alespoň v případě Tomáše Císařovského to platí určitě. Ve velkorysých prostorách Wannieck Gallery bude u Tomáše dotaženo do konce představení díla, které bylo před několika lety otevřeno v prostorách Východočeské galerie v Pardubicích. A tvorba jeho ženy Eriky jen potvrdí, právě z hlediska objektu či sochy, její oprávněnost a velkorysost.

Tomáš Císařovský /1962/ představuje jednoho z klíčových hráčů generace 80. let 20. století na poli české malby. Od dob studií na AVU v Praze se postupně vyvíjí jeho osobitý styl a rukopis, kterým se od počátku zařazuje k významným tvůrcům své generace. Od někdy až surrealisticky cítěných obrazů z let 1986 až 1987 se postupně dostává ke svému stylu malby, který se, zřejmě poprvé, naplno prosazuje v cyklu Deník dědečka legionáře z let 1988 až 1989. Na „momentkách“ mapujících dědečkovo putování do vlasti, se naplno prosazuje jasné zobrazení scény, kdy malíř opouští surrealistické tendence a ve zjednodušené formě podává a představuje důležité okamžiky, které cestu provázely. Ať už se jedná o zeměpisné reálie /Sumatra/, nebo třeba exotická zvířata. V každém případě, poprvé je v tomto cyklu představen Císařovského svět v charakteristicky nezatížené podobě. Ta se ještě výrazněji projevuje v Masarykovském cyklu z roku 1989, kdy, v často ztemnělé barevné škále, je představen Prezident – Osvoboditel, aniž ovšem dochází k jakémukoli patetismu nebo unylé nadsázce. Císařovský zobrazuje Masaryka s humorem a nadhledem a tím se vyhýbá nutné oficialitě nebo oficiálnosti, k níž by zobrazování prezidenta Masaryka jinak vedlo. Nemá smysl, abych rozebíral jednotlivé cykly Císařovského tvorby, které budou na výstavě představeny. Lze obecně říci, že způsob malby i její výraz, ke kterým Císařovský dospívá už ve svých raných cyklech, je dále rozvíjen a variován, jak se v jejich plánech projevují stále nové zážitky a zkušenosti. Proto jen připomínka změny výrazu a třeba i barevnosti, k níž dochází po pobytech v Latinské Americe nebo třeba na Tahity. Je přitom signifikantní, že varianty projevu se samozřejmě netýkají jen výrazu a barev, ale ruku v ruce se změnou témat /i když základní tematický a motivický rejstřík je samozřejmě dán/ profilují a předkládají divákovi zcela nový obraz zobrazovaného, který sice vychází z reality a realismu, přesto ale posouvá zobrazované scény do zvláštního, podle mě někdy až snového světa. I když s tímto závěrem zřejmě nebude každý souhlasit. Podívejte se na obrazy, které budou představeny na výstavě ve Wannieck Gallery a posuďte sami.

Zcela svébytným odvětvím Císařovského tvorby jsou pak akvarely. Upřímně řečeno, Císařovského práce na papíře představují, alespoň podle mého názoru, pravděpodobně jeden z vrcholů současné české produkce v této oblasti. A jsem velmi rád, že právě akvarely budou tvořit jeden z pilířů výstavy. Vedle průřezu dosavadním dílem a spolu s nejnovějšími pracemi budou tak dotvářet ucelený obraz dosavadní cesty, kterou autor za 25 let své činnosti urazil.

Zatímco Tomáš Císařovský bude vystavovat svoje obrazy v hlavní výstavní prostoře Wannieck Gallery, Erika Bornová využije svébytný prostor, který nabízí Galerie Na mostě. Na jeřábovém mostě, který prochází celou galerií a byť s jistým odstupem, koreluje s hlavní výstavní plochou, tak vznikne zajímavý dialog mezi Císařovského obrazy na straně jedné a plastikami, které budou v Galerii Na mostě představeny. V případě Eriky Bornové se ovšem o retrospektivu v pravém slova smyslu nejedná. To prostory Galerie Na mostě ani neumožňují. Spíše je to jakési ohlédnutí za dosavadní tvorbou, vybrané ukázky uměleckého směřování, které v sobě ale obsahují veškeré charakteristické rysy, kterými se tvorba Eriky Bornové vyznačuje. Je přitom příznačné, že východiskem tvorby je v podstatě klasické figurální sochařství, modifikované ovšem použitím netradičního materiálu pro tvorbu soch, totiž polystyrenu. To společně s měřítkem plastik i jistou obecností zobrazovaných typů vytváří velmi zajímavou alternativu k tvorbě Tomáše Císařovského, ve které figurální motivy jsou dominujícím prvkem.

Tomáši Císařovskému bylo v letošním roce padesát. A zralost a vyváženost díla byla zřejmě i jedním z kritérií, které rozhodovaly o nejaktuálnějším úkolu, který před malířem stojí. Vytvořit rozměrné plátno se zobrazením 12 mnichů, které v roce 1612 ubila pražská lůza. Obraz bude trvale umístěn v chrámu Panny Marie Sněžné v Praze, hned naproti plátnu V. V. Reinera. Je to pocta a zároveň projev uznání. Tomáš Císařovský patří zkrátka dnes už ke klasikům české malby. Velká retrospektiva dosavadního díla, navíc obohacená pracemi jeho ženy, je myslím důstojným ohlédnutím za 25 lety.

Richard Adam

Wannieck Gallery

Adresa: Ve Vaňkovce 2, 601 00 Brno

www: www.wannieckgallery.cz