Patrik Hábl v Mnichově

Německem momentálně hýbe skandál týkající se rodiny padělatelů obrazů, kterým se dařilo po desetiletí klamat nejen kupce, ale i odborníky. Shodou oékolností v té samé době v mnichovské galerii Kalt český malíř a grafik Patrik Hábl zkoumá vztah mezi originálem a kopií obrazu a jejich uměleckou hodnotou.

Dalo by se říci, že v dnešní době se na originál příliš nehraje. Renomované západní módní značky si již navykly vyrábět své exkluzivní produkty na Dálném východě, kde se v té samé továrně vyrábí zboží různých značek a tenisky Nike sjíždějí z té samé výrobní linky, jako laciné noname zboží z tržnice. Kromě značkového zboží a elektroniky se předmětem levné sériové výroby v zemích s levnou pracovní silou stalo i výtvarné umění. Když si například novodobí boháči postaví vilu na předměstí a chtějí si ji vyzdobit uměním, neshánější originální umělecká díla, ale nechají si v Číně zhotovit precizní kopie notoricky známých obrazů. V Pekingu již dokonce existuje celá čtvrť, obývaná malíři, kteří podle zaslaných fotografií přemalovávají slavné obrazy nebo fotografické momentky z rodinného alba. Recyklace existujících obrazů se zdá být snazší cestou uměleckého výdělku, než pracná tvorba originálních děl, když navíc inspirace občas nepřichází a nepřichází...

Obrazy, jeden originál a čtyři kopie visí v galerii Kalt bez popisků. Je na návštěvnících, aby se pokusili uhodnout, které plátno sloužilo ostatním jako předobraz a z jakých zemí jednotlivé kopie pocházejí. Výsledky svého tipování se lidé dozvědí na webu galerie až po skončení výstavy. Jistě bude zajímavé se dozvědět, nakolik byl odhad přesný a nakolik se do něj promítly naše neurčité a zkreslené představy o tom, jak má umění v té které zemi vypadat.

Předlohou kopií je obraz, zachycující siluetu chodce či poutníka v ploché a syrové krajině bez zeleně, kráčejícího po široké cestě ohraničnené z obou stran zdí. Jednolitá plocha krajiny dosahuje do 2/3 obrazu, až na horizontu se fádní prostředí rozplývá a mezi tmavě modrými oblaky prosvítá agresivně žluté světlo. Je zajímavé pozorovat odlišný přístup vybraných malířů při kopírování tohoto obrazu (vycházeli z fotografie obrazu ve formátu 1:1, takže vlastně nekopírovali originál obrazu, ale již jeho reprodukci). Někde vidíme snahu napodobit každý tak štětce, jiný tvůrce respektuje předlohu pouze v obrysech a dává průchod vlastnímu expresivnímu rukopisu. Barevnost kopií sahá od tlumených pastelových až po změť sytých barev, vyznění obrazů je tu melancholické, tu expresivní a tu nespoutaně živé.

Copy/ Plagiarism je již třetí Háblovou výstavou v Mnichově. Je součástí cyklu 3xC and 3xP s podtitulem Celebration of Painting, společnou myšlenkou všech třech výstav je podle autorových slov „obhajoba obrazu“. Čas od času bohužel slyšíme, že závěsný obraz je přežilou formou výtvarného vyjádření, která již v současné době nemá co říci. Hábl naopak tvrdí, že obraz je pro něj koncept, a že i klasická forma obrazu může být prostředkem inovace a experimentů.

První ze série výstav s názvem Colour/ Painting byla jakási seznamovací, dalo by se říci retrospektivní výstava, představující Háblovu tvorbu německému publiku. Byly zde prezentovány jeho známé obrazy ze série Lehkosti a Míra intenzity.

Druhá výstava Pixel/ Cube vychází z digitálního obrazu. Vnitřní prostor Galerie Hábl přetvořil v jakýsi trojrozměrný rozpixelovaný digitální obraz, kde se velikost jednotlivých pixelů odvíjela od rozměrů dlaždic galerie (30 x 30 cm). Jednotlivé „pixely“ však nebyly puhými barevnými plochami, které nejen že se podílely na výsledném dojmu, ale rovněž se jednalo o obrazy, které obstály samy o sobě.

Mnichov je umělecká metropole, kde se kromě slavných obrazáren nachází i nespočet soukromých galerií a vycházejí zde časopisy, zaměřené pouze na zdejší uměleckou scénu. Upozornit na sebe v konkurenci bezpočtu místních umělců, podporovaných zavedenými galeriemi není lehké, Patriku Háblovi se to však podařilo. Články o jeho výstavách se objevily v renomovaných místních časopisech. Jeho vnitřní citlivost, kterou dokáže přenést na plátno, stejně jako experimentování s podstatou obrazu a jeho vyzrálá umělecká osobnost německé publikum silně oslovila, což se projevilo i na značné návštěvnosti jeho výstav.

Nina Kalt, malířka původem z ČR, založila svou galerii před pouhými sedmi lety. Od počátku byla rozhodnuta vystavovat umělce, jejichž tvorba je odlišná od toho, na co je místní publikum zvyklé. Dosud slavila úspěch poředevším s asijskými umělci, Patrik Hábl je prvním českým umělcem, který zde vystavuje.

text: Veronika Šubrtová

Patrik Hábl: Copy/ Plagiarism / Galerie Kalt, Guldeinstrasse 40a, Mnichov / 31.5. - 31.7. 2012