Artalk.cz

denní tisk 23. 6. 2012

Víkendová Mf Dnes poskytla prostor polemice o pravosti či nepravosti kreseb, jež jsou vydávány za dílo Francise Bacona a aktuálně vystaveny v pražské galerii GATE. Ke kauze se vyjadřují kurátorka Serenella Baccaglini a historik umění z pražské filozofické fakulty Josef Záruba-Pfeffermann.

Serenella Baccaglini, kurátorka výstavy Francis Bacon & Bohumil Hrabal /2 géniové reaguje na text Josefa Záruby-Pfeffermanna publikovaný 9. června v Mf Dnes, v němž autor vznáší celou řadu pochybností o pravosti vystavených děl. Boccaglini se je v článku pokouší vyvrátit a zároveň zve na setkání s odborníky a historiky umění, které proběhne v GATE 26. června v 10:00. Ke spojení Bacona a Hrabala pak píše: „Podobný duch, velmi blízká témata, stejný pohled na život i na smrt, zběsilost toho, kdo prostřednictvím umění (byť různého typu – literatury a malířství) čtvrtí duše a těla.“

Josef Záruba-Pfeffermann následně dostal prostor ke své reakci na výše zmíněný text. Řadu informací, které Serena Baccaglini uvádí na podporu stanoviska organizátorů výstavy, vyvrací a dodává: „… soud v Cambridgi označil díla z Ravarinovy sbírky za podvrhy. Organizátoři výstavy dobře vědí, musí vědět o tomto rozsudku, měli by tedy neprodleně výstavu „dvou géniů“ ukončit. Pokud výstavu neukončí sami kurátoři, je samozřejmě právně zodpovědná i Galerie Středočeského kraje, která si má jako veřejná instituce zajistit odborné posouzení expozice a takováto díla nesmí vystavovat.“

V Brně začalo Bienále grafického designu. „Letos bude výjimečné. Jiné, inovativní, nečekané,“ píše Klára Kubíčková v Mf Dnes. Organizátoři v čele s Radimem Peškem, Tomášem Celiznou a Adamem Macháčkem se nevyhli změnám, zrušili např. letité dělení na bienále knižní a plakátové, takže letos poprvé se obě témata mísí. Kubíčková doporučuje především výstavu DAR – Husák trávu nekouřil, připravil ji Karel Haloun a mapuje hudební plakáty posledních čtyřiceti let od normalizace po současnost (jde tedy o jakési tematické pokračování výstavy Papež kouřil trávu, která měla před lety obrovský úspěch). Zmiňována je také přehlídku knih Květy Pacovské nazvanou AD INFINITUM a profilovou výstavou jménem Dvě nebo tři věci, co vím o Provo, která přibližuje aktivitu amsterdamské hnutí Provo z let 1965-1967.