TZ: Adéla Vosičková a Jan Maštera

Adéla Vosičková a Jan Maštera / Galerie Velryba / Praha / 16. 4. - 12. 5. 2012

Adéla Vosičková, Jan Maštera

16. 4. - 12. 5. 2012

Vernisáž v pondělí 16. 4. 2012 od 18h.

Galerie Velryba

Opatovická 24, Praha 1

Otevřeno: po – pá 12 – 22 hod, sobota 17 – 22 hod, neděle zavřeno

Snažíme se najít cesty zpět. Cesty zpět do míst, odkud jsou stále ještě vidět hvězdy, slyšet hluboké tóny lesů, cítit čerstvý vzduch a přichází nečekané události. Míst, kde se utváří sny.

Manipulací reality či konstruováním jejích nových paralel docházíme k vy-tváření iluzorních světů. Dáváme prostor imaginaci. Kde nebylo nic, něco se náhle překvapivě objevuje, kde se nalézalo něco, je cosi jiného nebo to záhy mizí, aby dalo prostor pro sametovou prázdnotu vesmíru. Budujeme civilizace ze skla i jejich kultury v průhledných laboratorních halách.

Fragmenty těchto konstruktů pak nahrazujeme realitu. Přetváříme ocelová nebe všednosti v krajiny náhodných znaků a symbolů.

„ … Absence věcí o sobě, fakt, že se nekonají, ale pouze tak vypadají, fakt, že se všechno vytrácí za svým vlastním zdáním, a že tedy nic není samo se sebou identické, na tom je postavena materiální iluze světa. A ona sama v sobě skrývá velké enigma, to ona v nás vyvolává úděs, před nímž se chráníme prostřednictvím formální iluze o skutečnosti. Strach z této hrůzy nás nutí dešifrovat svět, a tedy zničit v něm prvotní iluzi. Nesneseme ani prázdno ani tajemství, ani čiré zdání. Ale pročpak bychom museli svět dešifrovat namísto toho, abychom nechali vyzařovat iluzi jako takovou, v celé její kráse? Nu ano, i toto je jedna záhada, je to součást enigmatu, jehož enigmatický charakter nemůžeme snášet. I toto je součástí světa jehož iluzi ani čiré zdání nesneseme. A stejně bychom nesnesli, kdyby existovala, radikální skutečnost a transparenci... “

Jean Baudrillard, Le crime parfait (Editions Galilée, Paris, 1995)

Přeložila Alena Dvořáčková

(Periplum, Olomouc, 2001)