TZ: Rund Licht: Světlo uzavřené v kruhu

Rund Licht: Světlo uzavřené v kruhu / Štěpán Čížek, Marek Hlaváč, Tomáš Hodboď, František Pavúček, Tereza Rullerová, Martina Růžičková, Barbora Trnková / Galerie D9 / České Budějovice / 3. - 24. 4. 2012

*RUND LICHT* Světlo uzavřené v kruhu, …

3.4. - 24.4. 2012 Galerie D9 / Dukelská 9, České Budějovice

Zahájení 3.4. v 18:00, doprovodný program: performance

http://www.pf.jcu.cz/stru/katedry/vv/galerie.d9/

Vystavující: Štěpán Čížek, Marek Hlaváč, Tomáš Hodboď, František Pavúček, Tereza Rullerová, Martina Růžičková, Barbora Trnková,

Otevírací doba: úterý – čtvrtek od 10:00 do 17:00.

Záměrem je představit takové umělce, které spojují podobná témata světla, tajemství mlh a kumulace nejednoznačné touhy. Je až překvapivé kde se setkávají, ať už koncepčně, nebo vizuálně, ale to záleží na vnímavosti přítomných. Přáním bylo vytvořit příležitost pro dialog a zpětnou reflexi -- světlo se násobí a tam, kde jeden dokáže naslouchat druhému, vzniká navrstvení inspiračních toků. Postřeh, který vystihl jeden z vystavujících (jako stát pod vánočním stromkem) je pro tuto výstavu klíčový především v poodhalení divákova pocitu, který evokuje vzácný zážitek. Tématem je světlo, jehož základem - výchozím bodem - je kruh. Artefakty, polozahalené do tmy a samy sebou osvícené, které se budou v galerii nacházet, budou samy žít svým životem v prostědí, kde půdorys kruhu pečetí finální formu výstavy.

Autor textu: Tereza Rullerová

Rund Licht - "světlo v kruhu" - odkazuje ke společným rysům vystavených děl. Vedle tématu světla v jeho spirituálních významech a fyzikálních projevech, se tématizuje symbol kruhu - jako metafora tématicky nevyhraněného dialogu tvůrců. Samotný kruh se završuje v okamžiku veřejné realizace - kdy dílo a samotný celek výstavy vystupuje z procesu příprav a střetává se s názorem diváka. Důležitá je tématická nejednoznačnost a formální různorodost. Ta se však, dle autorů, může v průběhu samotné instalace výstavy proměnit v jasný celek.

Autor textu: Jana Písaříková

Název výstavy je tedy formálním spojením *kruhu* a *světla*. Okruh individualit spojuje pokus o dialog. Lidská a umělecká komunikace se odehraje v téměř kruhové a potemnělé galerii. Podobně jako u prérijních indiánů v kruhu a v šeru. Otázkou je, zda může podobně pojatá prezentace obstát v době, která staví na nosných kurátorských myšlenkách a jasných konceptech. Může se divák ztotožnit s nejednoznačnou touhou po komunikaci?

Autor textu: Tomáš Hodboď