Artalk.cz

denní tisk 8. 3. 2012

Umělci z olomouckého regionu vystavují se svými hosty fotografie v olomoucké Galerii G. Výstavu, které se koná do konce března přiblížila regionální mutace Práva.

Fotografie vystavuje i Muzeum umění v Olomouci. Civilizovaná iluze představí výběr z objemné sbírky fotografií, kterou muzeum vlastní. V chronologicky pojaté výstavě se představí to nejlepší z fotografie 20. století i její počátky ve století předchozím. Výstava není ochuzena ani o současnou fotku. Více v dnešním Olomouckém deníku.

V úterý byla v pražské Galerii Jaroslava Fragnera otevřena výstava Pražská nádraží (ne) využitá, které představuje možnou budoucnost železničních stanic v hlavním městě. Vernisáž žila informací, že žižkovské nákladové nádraží bylo komisí ministerstva kultury opět prohlášeno za kulturní památku. Nyní se čeká na vyjádření ministryně. Článek v Pražském deníku přibližuje i osud nádraží na Smíchově, který je nápadně podobný tomu žižkovskému.

Další ze článků reflektující Obrazy mysli/Mysl v obrazech v MG napsal Jan Rous pro Literární noviny. „Části expozice zdůrazňují určité vnitřní tematizace, orientují návštěvníka v několika uměleckých výrazových polohách. Sjednocují se však v zásadní otázce, na kterou nelze jednoduše odpovědět, a to v iracionálním pojmu duše. Mysl je sice termínem přesnějším, ale i ten je v podstatě konstruktem. Co jsou vlastně tyto pojmy a kde mají svůj původ? V mozku nebo v srdci? Kdepak sídlí? To jsou otázky, které výstava klade, a na něž se pokouší také odpovědět. Kéž by podobně kvalitních pokusů bylo více.“

Wannieck gallery v Brně slaví pět let existence zdařilou výstavou ze sbírek Richarda Adama. Expozici věnující se české malbě vyjma samotného sběratele připravil i kurátor Jan Zálešák. „Princip odkládané dokonalosti je jednou z dosud nejvydařenějších výstav ve Wannieck Gallery za dobu její pětileté existence. Nezdůrazňuje dataci, vlivy učitelů na žáky a jejich další vývoj. Jen si fascinovaně pohrává s významy, které obrazy získávají až v hlavě kurátora či návštěvníka galerie poté, co na sebe umělcův záměr a způsob jeho dekódování divákem narazí,“ píše Klára Kubíčková v MfDnes.

Grafická díla manželů Adrieny Šimotové a Jiřího Johna představí od příštího týdne Galerie výtvarného umění v Ostravě. „Grafické sbírky Galerie výtvarného umění v Ostravě do značné míry dokumentují tvorbu těchto dvou umělců v průběhu 60. let a počátku 70. let. I když se bohužel jejich společné cesty rozdělily příliš brzy, podle vlastních slov Adrieny Šimotové ji manžel v mnohém umělecky i lidsky doprovází až do dnešních dnů,“ uvedla kurátorka výstavy Gabriela Pelikánová. Krátce informuje severomoravské Právo.

Jeden z našich nejstarších žijících umělců, Jaroslav Fanta, vystavuje s pražské galerii A&A. Současně vychází kniha jeho vzpomínek Příběh malíře. „Je mnoho různých umělců, avšak žalostně málo Umění. Čeho však nejvíce chybí k předpokladu umění, je nesmírná vůle, píle a trpělivost! Všechno, co dnešní společnosti chybí. Rychlé životní tempo a nedostatek času přemůžou málo odolné. A odolní se pak stávají nečasoví v očích těch, kteří jdou s dobou,“ píše například Fanta. Více v Právu.

To, že byl Adolf Hitler amatérským malířem, je všeobecně známo. Jeho sběratelské ambice představuje v Právu Peter Kováč. Nakupoval hlavně díla s politickým kontextem a díla sloužící propagandě germánského národa. Nashromážděná díla diktátor shromažďoval v klášteře ve Vyšším Brodě, odkud se později dostali do mnoha dalších míst. Čeští nadšenci nyní vypátrali 16 děl v různým českých sbírkách, a dokonce o obrazech napsali již dvě knihy.

V dnešním Právu najdeme i rozhovor s Martinem Káňou, který je známý jako člen skupiny Ztohoven. „Dnešní takzvaně vysoké umění podle mě nevychází ze slovesa umět, ale spíše vytvářet. Vizuální a výtvarné umění je spojeno s hmotnou strukturou, s materií, které se můžu dotknout. Má blíž k zedničině než k tanci nebo hudbě. Ale kde je vlastně ta hranice, za kterou už je výtvarník jen řemeslníkem, v jakém momentě se ze štukatéra stává sochař?“