Artalk.cz

denní tisk 31. 1. 2012

Zuzana Drtilová z Mf Dnes přináší v rámci výstavního glosáře pozvánku na dvě nové výstavy v Topičově salonu, které „jsou spolu v přímém kontrastu, a právě proto dobře ladí“. Představitel nové figurace, Vladimír Novák prezentuje své expresivní velkoformátové malby posledních let. Výstava Lubomíra Přibyla, přinášející tři desítky geometrických abstrakcí, mapuje malířovu tvorbu od 60. let po současnost.

Jan Šída v dnešním Právu představuje výstavu patnácti latinskoamerických a středoamerických fotografů nazvanou Tíha a lehkost : Latinskoamerická fotografie na pomezí humanismu a násilí. Výstava je k vidění v pražském Institutu Cervantes do 10. března. „Co my Středoevropané vlastně víme o tomto podivuhodném kontinentu? Vybaví se nám možná telenovely, prales nebo fotbal. Přehlídka prací fotografů, jako je například Leo Ramírez nebo Diego Levy, by mohla naše zažitá klišé poopravit. Drsná neúprosnost každodennosti, tak by se dala většina snímků popsat,“ píše Šída.

Galerie výtvarného umění v Hodoníně nabízí v rámci výstav Moderna je moderná a Slovensko přehled slovenské výtvarné tvorby 20. století ze sbírek Liptovské galérie Petra Michala Bohúňa a Muzea moderního umění v Olomouci. Recenzi obou výstav přináší Veronika Kurzová v dnešním Hodonínském deníku.

Galerie Josefa Sudka vystavuje do 22. dubna fotografie Aloise Zycha (1874-1943). Zych, který se nikdy nedal na profesionální dráhu, se zabýval především ženským aktem. Zvou Hospodářské noviny.

Tomáš Pospiszyl se v dnešních Lidových novinách věnuje osobě a tvorbě Jacskona Pollocka. Článek vzniklý u příležitosti stoletého výročí malířova narození se zabývá nejen životem a tvorbou tohoto umělce, ale například i jeho dopadem na českou scénu. „Na východ od železné opony se Pollockova malba stala důkazem dekadentnosti západního umění a v letech dogmatického prosazování socialistického realismu se jeho tvorba dokonce stala námětem pro časopisecké karikatury. To ovšem nezabránilo tomu, aby se Pollockem neinspirovali i umělci v socialistickém Československu.“

Umělečtí kritici z Německa, Rakouska, Švýcarska a Francie vybrali na první místo v anketě nejméně úspěšných výstav roku 2011 Benátské bienále. Philippe Dagen z pařížského Le Monde výběr komentoval slovy: „Benátské bienále, zejména jeho mezinárodní výstavy, bylo zmatené, bez tvůrčí idey, bez kritického ohlédnutí za tím, co se ve výtvarném umění děje.“ Informaci publikovanou německým výtvarným měsíčníkem Art převzalo dnešní Právo.